Sedmidenní víkend, R. Semler
Přátelé, už jste možná zaznamenali, že se nám podařilo dokončit dlouho očekávaný Sedmidenní víkend. Možná jste ho někteří z vás od čtvrtka už přečetli? Jestli ano, prosím o názory, fotky, videa. Velké díky Dáše Brejlové za překlad, Aničce Jurkové za korektury, Bohoušovi Bednářovi za sazbu, Lukášovi Plíhalovi a Michalu Turlíkovi za obálku, Centě za tisk, Michalovi Plecitému za distribuci. Zatím je pouze u nás v eshopu a osobně v Coffee Beans. Až bude i v dalších místech, dám vědět přes facebook.
Mattoni & zodpovědnost
Není to dlouho, co jsem si zkusil zaběhnout svůj první zorganizovaný masový, městský běh. V Praze. Musím říct, že první pokus pro mě byl emočně tak silný, že jsem si nevšiml něčeho, co mě začalo rušit až při dalších kolech. Tím „něčím“ je pro mě nepřehlédnutelný sponzoring značky Mattoni. Podnik „Karlovarské minerální vody“ považuji (na základě toho, co vím o jejich konání) totiž za jeden z nejviditelnějších příkladů firem, které kladou peníze na první místo (i na druhé, třetí i čtvrté). Firem, které berou, ale nedávají (alespoň tam, kde by dle mého dávat měly). Firem, které si na jedné straně úzkostlivě budují naleštěné PR a na druhé devastují (nebo devastaci minimálně nebrání). … u Mattoni soudě minimálně podle jejich fungování v Kyselce. Takové chování mě osobně ruší natolik, že jsem se již dávno rozhodl vyhýbat minerálkám od této firmy a neúčastnit se aktivit, které tato organizace podporuje, tedy i českého masového běhání.
Práce vs. zaměstnání
Tahle debata se mi líbila. Padlo v ní několik, na první pohled zřejmých, ale v druhém sledu velmi provokativních myšlenek hodných zbystření a zauvažování. Zkusím vypíchnout čtyři oblasti, které zaujaly mě (či co mě při tom napadlo) a moc stojím o další pohledy. Díky za ně.
Když ani nevíme, co nevíme
Mám tu dva texty od Jána Košturiaka. V češtině! Kdo o něm slyšíte poprvé, podívejte se na jeho přednášku z první Svobody NaŽivo (viz výše), přečtěte si jeho Devět otázek nebo se podívejte na jeho knihy. A pokud vás jeho pohled na podnikání a práci chytí za srdce tak jako před lety mě, udělejte si za námi 13.6. výlet do Trnavy – Podnikaj a ži!
Snídaně č. 21 – O jídle
Čau kamarádi, je tu další Snídaně. O jídle. Téma, na které s Petrem sdílíme pohledy – viz díl č. 11. V závěru nás zradil zvuk, tak snad to bude dokoukatelné. Buď jak buď, prosím proberme to. Přece jenom, jsme tím, co jíme. Zdá se mi.
Svobodná škola, Sudbury Valley
Na loňské Svobodě NaŽivo jsme se poprvé snažili nahlas upozornit, že (ne)svobodě v práci předchází (ne)svoboda v dětství a tedy i ve škole (a obecně ve vzdělávání). Já tu mám nyní několik textů od Petera Graye a od Jirky Košárka z jeho stránky Svoboda učení. Tyto eseje se věnují dětství a mohou tak přispět dalším dílkem do pochopení skládanky svobodného života (v práci). Ten první je o Sudbury Valley, škole kterou jako mnohé další inspiroval Summerhill, jehož příběh vyjde v červnu knižně poprvé v českém jazyce. Mimochodem Jirka vydal úvahy Petra Graye i knižně – k zakoupení zde: Svoboda učení.
Viva Ostrava!
V ostravské Vivě jsem byl zatím dvakrát v životě. Minule už jsem se ale tak nadchnul, že o tom nyní potřebuji napsat. Aspoň pár řádků. Dostala mě tam hromada věcí. Úplně nejvíc však ten obří kontrast, který z oken Vivy nemůžete nezahlédnout (viz pár fotek výše). A myslím, že právě při těchto pohledech může člověku dojít úloha a význam míst jako je právě VIVA.
Ži a podnikaj, podnikaj a ži!
Ján Košturiak je můj slovenský vzor. „Enfent terrible“ slovenského akademického světa a firemního poradenství. Člověk, který dokáže mistrně a zábavně pojmenovat, o co v životě a v podnikání skutečně kráčí. Možná si ho pamatujete z první Svobody Naživo (zde) nebo jste četli některou z jeho knih (k dostání např zde). Na 13.6. jsme v Trnavě připravili společný den s názvem „Ži a podnikaj, podnikaj a ži!„. Já z toho mám takovou radost, že jsem tomu včera udělal krátkou video-pozvánku (nahoře). A dávám sem i devět otázek, které mi Jano nedávno položil, a které jste možná už zahlédli i na jeho blogu. Některé mi daly mi zabrat, a tak tam třeba pro někoho něco bude.
To není MOJE věc!
Dobré ráno! Zdravím při pondělku s úvahou na téma, o kterém léta dumám – aktivity a pasivity. Myslím si totiž, že svobodná společnost se od té méně svobodné liší především právě mírou zapojení svých jednotlivých členů. Buď rozhoduje jeden člověk či úzká skupinka lidí, kteří od zbytku vyžadují „po-slušnost“ a „pod-řízení“ se nebo se rozhodování účastní většina a jeden po druhém chtějí především „z-odpověd-nost“, tedy „sebe-řízení“. Mimochodem je to i téma posledního dílu seriálu o Svobodě v práci – zde.
Hamel, Semler, Neill & spol
Zdá se mi, že tento půlrok se věnujeme především knihám. 21-12-12 jsme vypustili Peníze, nebo život?, před třema týdny Na čem dnes záleží a příští týden jde do tiskárny Sedmidenní víkend. Kromě toho připravujeme sazbu a obálku naší poslední letošní knihy - Summerhill. Mně osobně by nikdy nenapadlo, že pár knížek dokáže tolik. Ohlasy na Podivína, Štěstí doručeno a Svobodu v práci jsou zatím fenomenální. Alespoň já jako vydavatel amatér (amare) žasnu. Každý týden nám píšou lidé, že mění své firmy, a že k práci i k životu přistupují s daleko větší chutí a aktivitou než předtím. Objevují se další iniciativy a hnutí, které se prý nechaly „Svobodou v práci“ (tedy především příběhy ve zmiňovaných knihách) inspirovat. V šíření knih, které rozšiřují pracovní a podnikatelské obzory proto vidím obrovský smysl. Myslím si, že když změníme to, jak podnikáme a pracujeme, změníme celou společnost. I proto je pro nás tento půlrok především knižní, i když důležitou součástí jsou přednášky, kurzy, konzultace a setkání – viz SVOBODA V PRÁCI – JARO 2013 (o dva posty níže v blogu). Dnes chci informovat o výhradně o knihách. Číst více…
