Peoplecomm - peníze nebo život

Už na více místech jsem četl, že smyslem života je přijít mu na kloub. Prostě nakoumat ho a pochopit, jak ho žít svobodně a zároveň zodpovědně. Ve stáří pak toto moudro předat mladším a v konečném důsledku se jako druh posunout ve vývoji dál.

Než se pustíte to následujících řádků, z důvodu vyjasnění pojmů doporučuji Krysí závod. Běžíte ho také?

Nadchla mě Jakubova Zpověď workoholika z března tohoto roku. Svojí formou a otevřeností. Došlo mi na tom, že jsem ještě nikdy nebyl u zpovědi. A protože jsem člověk, který se při konverzaci spíše zajímá, tak mě vlastně ještě ani nikdo nikde jinde pořádně nevyzpovídal. Na Kubově příkladu mi došlo, že se "z toho" člověk může i vypsat (nebo taky vyspat :-)), a že to může být podobně objevné. Určitě znáte ten pocit, tu potřebu to ostatním říct!? Já ji někdy mám. A přestože tady na webu trousím různé útržky ze svého života, o mnoha detailech jsem se ještě nikdy nezmínil. A tak jsem sedl a na příští čtvrtek napsal "Zpověď krysího závodníka". To je totiž to, co jsem zhruba třicet let dělal. To byl můj život. Prostě jsem běžel krysí závod. Byl jsem tučná krysa a "dotáhl jsem to" (tehdejší optikou) daleko. A protože to může být zavádějící termín, chci v tomhle úryvku vyjasnit pojmy. Tak, aby bylo mé čtvrteční (27.8.) zpovědi lépe rozumět.

Ve snaze hledat přirozenější a příjemnější alternativy střednímu proudu chceme otestovat jiný způsob placení za účast na našich seminářích.

Díky Honzovi Burskému za rámcový překlad!!
Je to vtipný i hluboký najednou. A protože to je vzácná kombinace, má to tu své místo.

Je 5.10. Nádherné červencové ráno (pozn.: zhruba před třemi týdny). Já sedím před domem naší babičky na Slapech, piju kafe a píšu. Nevím, jestli to máte taky, ale v létě se někdy budím dřív. Ptáci začínají řvát okolo čtvrté a slunce se klube kousek potom. Obvykle se snažím znovu zabrat. Někdy to vyjde, ale dnes to nešlo. A tak jsem se sebral a vylezl ven.

Z téhle studie jsem si před lety sedl na zadek. Vědci vzali skupinu žen, dali jim dotazník, do kterého propašovali otázku: „Jak jste spokojená se svým fyzickým vzhledem?" Pak jim pustili zhruba patnáctiminutovou přehlídku plnou krásných modelek. Po zhlédnutí dostali další dotazník, opět se stejnou otázkou: „Jak jste spokojená se svým fyzickým vzhledem?"

Narazil jsem na to v jedný knížce. Nabitá bouchačka. Vlastníme ji všichni, kdo máme společností danou moc nad jinými lidmi. Tedy především rodiče, šéfové, učitelé, lékaři, státní úředníci a další tzv. „výše postavení." Někteří ji mají v šuplíku, jiní u pasu, mnozí jí bohužel drží v ruce.

Pokud jste se někdy potápěli s přístroji, víte, že máte pro pobyt pod hladinou omezený čas. S průměrnou lahví je to nejčastěji 1-1,5 hodiny. To, jestli se budete muset vynořit za padesát minut, nebo za dvě hodiny, však záleží na mnoha okolnostech. Jak hluboko se ponoříte, jak silný je proud, ale hlavně, jak moc a s jakou silou plavete. Tj. pokud se honíte, chcete toho stihnout co nejvíc nebo se z jakéhokoli důvodu nervujete, dýcháte rychleji a více. A vzduch, který máte na zádech, tak spotřebujete dříve. V konečném důsledku tak máte méně času. Způsob, jakým se potápíte, tak zcela zásadně ovlivňuje to, jak dlouho můžete zůstat pod hladinou.