Peoplecomm - peníze nebo život

Zde je poslední ze čtyř sérií cedulí. Předchozí naleznete zde: Nevylamuj to! Je tu hovno!, Dveře nezavře jen blbec!, Co píšeme na cedule.

Tenhle film miluju! Petr Nárožný mě nepřestává fascinovat svým trváním na tom, aby jeho filmová manželka Iva Janžurová tzv. „formulovala přesně", tj. aby používala správná slova.

Lámal jsem si hlavu, kdy poprvé jsem si uvědomil, co se mnou udělala česko-slovenská výchova. Přemýšlel jsem, co to znamená být Čech, třicátník. Jací vůbec jsme?

Kolikrát to denně řeknete?
Kolikrát to denně slyším v televizi, v rádiu, v seriálech, na schůzce – všude.
Je pravda to, co slyší moje uši? Je pravda, co ta věta vyjadřuje?
Nebojte se, nebude to sáhodlouhá soci… a jiná blabla studie.
Jen krátké zamyšlením nad tím, co vypouštíme z úst.

Zkratky jsou zvláštní slova. Vytváříme je proto, aby nám usnadnily život, ale než se jim to povede, musí nám ho nejdříve zkomplikovat. To se děje v momentu, kdy se s nimi setkáváme poprvé.

Když už jsme v těch přednáškách, tak přidávám snad nejpopulárnější „Tedovskou" všech dob od Jill Bolte Taylor.

Jestli zkoumáte život a důvody toho proč jsme takoví jací jsme, možná chodíte na TED. A pokud ano, asi jste už před časem viděli přednášku Kena Robinsona na téma vzdělávacího systému.

V Prorokovi od Chalíla Džibrána jsem narazil na několik krásných myšlenek na téma práce.