14. března 2010

"Perceived locus of causality"

"Perceived locus of causality"

Kamarád mi vyprávěl příhodu, která se stala u nich na vesnici. Pojednává o odpadcích, ale ve své podstatě o motivaci.

Všiml si totiž, že při pravidelném svozu odpadu má většina obyvatel kromě plné popelnice i hromádku (někdy i pořádnou hromadu) na zemi. Udivilo ho, že sousedčinu hromádku popeláři společně s popelnicí odvážejí, zatímco v jeho případě pouze vysypou popelnici. Rozhodl se to tedy blíže prozkoumat. Chvíli trvalo, než zjistil, že v den odvozu stojí za sousedčinou popelnicí lahev piva. Zaradoval se, že tomu přišel na kloub, ale rozhodl se ponechat vše při starém a za odvoz nadměrného odpadu si lahváčem nepřiplácet. Chvíli běžel čas, až se jednoho dne zase vyložil do okna právě ve chvíli, když popeláři sbírali odpad. A úplně ho dostalo, když jeden z pánů v oranžovém mundůru obcházel sousedčinu popelnici, nadzvedával sáčky s odpadem, kroutil hlavou a nakonec nabral pouze popelnici. Sousedka tam viditelně zapomněla dát tradičního lahváče, a mistr popelář tak nenašel svoji motivaci.

Připomnělo mi to řadu historek. Mimo jiné tu o lízátku, o Židovi v článku o kuřeti a také příběh o psychologovi, pod jehož okny hráli hoši fotbal. Psycholog se potřeboval soustředit, a tak kluky zavolal, aby jim řekl, že se mu jejich hra moc líbí. A že dá každému po jednom dolaru. Další den pospíchali natěšení kluci pod psychologova okna. Ten se vyklonil, pozdravil a říká: „Kluci, hrajete skvěle. Dnes bohužel nemám bankovky, a tak dám každému čtvrťák." To malé fotbalisty samozřejmě nepotěšilo, ale pustili se do hry. Příběh pokračoval asi až po dvou dnech, kdy psycholog každému z nich nabídl cent. Jeden z hochů tuto nabídku hrdě odmítl: „Za cent tady hrát nebudeme!" K potěšení psychologa se děti pod jeho okny už nikdy neukázaly.

Druhé lidi není možné motivovat. Můžete je pouze demotivovat nebo vytvořit prostředí, ve kterém se budou motivovat sami.

Tyto dva příběhy ilustrují jednu klíčovou věc, která se odehrává v naší hlavě v momentě, kdy nám za to, co děláme, nabídnou odměnu. V hlavě si vytvoříme spojení mezi odměnou a činností. Tohle spojení potom naruší a výrazně oslabí původní vnitřní šťávu, radost z činnosti a pohlcení. Vnitřní vášeň se tak změní ve vnější motivaci. Psychologové mají pro tento fenomén název: "perceived locus of causality" (nedaří se mi přijít na český ekvivalent - pomožte!).

Projde-li si člověk pár posledních výzkumů na téma lidské motivace, pak si promne oči a začne se skutečně dívat okolo sebe; všimne si, že lidi není možné motivovat. Je možné udělat pouze dvě věci:

1. buď se je pomocí cukru (odměn, bonusů a benefitů) biče snažit (de)motivovat

2. nebo vytvořit prostředí, ve kterém lidi budou moci dělat, co sami chtějí, způsobem, který jim vyhovuje. Tj. prostředí, kde se budou motivovat sami.

Není to tu poprvé, co tuhle černo-bílou pravdu vykřikuju do světa. Nicméně pochopit ji, znamená dle mého názoru, naprostou změnu pohledu na život.

Je mi zřejmé, že to nebude změna jednoduchá. Předevčírem mi sousedka říkala, že jejich šestiletá holčička nepůjde v září ještě do školy. Na otázku "Proč?" nám řekla, že dcerka neposlouchá. Že (si) dělá co chce. Tahle filozofie v našem světě prostě stále vítězí. "Podřízení" musí holt poslouchat. Nemůžou (si) dělat co chtějí. Kam bychom přišli? Naštěstí příkladů firem, kde si lidé dělají, co chtějí je stále víc a víc. Překvapením pro mnohé je, že tyto firmy jsou řádově úspěšnější než ty konvenčeně řízené. A pokud zafunguje fenomén sta opic, tak se můžeme těšit, že přerod do nového vývojového, svobodnějšího stádia nebude zase tak dlouho trvat.

Přidat.eu záložku
Další článek na toto téma: Teorie rozbitého okna

Komentáře

Je to jako s manželstvím. Čím více dáte, tím více dostanete. Proto okomentujte ty příspěvky, které ve vás něco zanechají. A nezapomeňte, že co člověk to názor. A co funguje jednomu, nemusí fungovat druhému.

Není nutné, ale šikovné: (proč?)
(proč?)
(proč?)
Chci nahrát své foto:

Foto nahrajte ve formátu JPG nebo GIF, 70x70 px. Pokud máte obrázek větší, systém jej zmenší.

* - nutné položky. E-mailová adresa nebude zveřejněna.




1
Monika | 15. března 2010 | 10:56

Vaše foto Při čtení tohoto příspěvku mi myšlenky zapluly do oblasti mezilidských vztahů, lásky k druhému. I tam je nebezpečné pojmenovávat si něco, co získávám nebo dávám, jako odměnu. Měli bychom dávat i brát z vnitřní potřeby, ne kupčit s tím, že je něco za něco.


2
Martina | 15. března 2010 | 18:50

Vaše foto Proč ta holčička nepůjde v září do školy?
Protože po jedné větě sousedky víme, že je vychovaná
metodou cukr-bič, takže když od rodičů
přestala dostávat odměny usouzením toho,
že tato motivace nepomáhá-dítě neposlouchá
vinou toho, že ztratilo důvěru.

Vůdcovství je neviditelným lanem,
tajemným a mocným, které táhne a poutá.
Nejvzácnější a nejméně viditelnou vlastností
vedení je důvěra.
vydavatelství firmy IBM


3
Monika | 16. března 2010 | 08:32

Vaše foto Martino, už jen to slovo "vůdcovství" mě docela leká... Takových vůdců v dějinách už bylo, tajemně a mocně táhli a poutali...však včera byl 15.březen, 71.výročí, které se také vztahuje k vůdci... Myslíš to jinak, ale to slovo je pořád stejné, bohužel.


4
Tomáš | 16. března 2010 | 14:59

Vaše foto Jedna moje známá používá v tomto případě termín "zavirovaný". Některá slova jsou prostě zavirovaná. Smradlavá. Na slovíčku vůdce nebo vůdcovství není vůbec nic špatně, ale díky naší minulosti je pro většinu lidí úplně blbě.


5
Broskvoš | 16. března 2010 | 19:17

Vaše foto Dovolím si přispět svým pohledem.
Monika (1) pojmenovává problém, který tu již byl také zmíněn – i do důvěrných vztahů se nám vnutila "neviditelná ruka trhu" – něco nabízím a něco dostanu. Fifty-fifty. Ale o tom přece blízké vztahy nejsou, to podle mě měla Monika na mysli. Většině čtenářů jistě není neznámý pojem "bezpodmínečná láska", přesto se (snad vlivem-masáží okolí) tak často podmiňuje – viz zmíněná babička, vnučka a lízátko. A to raději nepřemýšlím o tom, jak se dušička vnučky deformuje…

Martina (pro mě trochu složitěji) chce zřejmě upozornit na důležitost důvěry. Myslím si, že pro děti jsou jejich rodiče vůdci (od slova vést), a očekává se, že si od malička budují důvěru svého dítěte. A pak jim dítě věří a vést se nechá...
A citát, co Martina uvádí, jen podtrhuje význam důvěry i v pracovních vztazích. Bude-li ji mít vedoucí-leader (manager, rodič, učitel, trenér…) ve vztahu ke svým lidem, pak bude systém fungovat. V opačném případě ztrácejí významný kus motivace. A není právě ve firmách typu "Proč?" poskytovaná volnost postavena mj. na důvěře?

A na závěr k „vůdci“. Vybavila se mi kniha S. R. Coveye „7 návyků vůdčích osobností“, v originále Seven habits of highly effective people. Možná právě pro negativní konotaci tohoto slova nové vydání nese název „7 návyků skutečně efektivních lidí“. Stručně: některá slova si nesou „emotivní náboj“ a v horším případě způsobují tmu před očima či vypnutí mozku…
Být si jich vědom a racionálně vypnout „červené světélko“, nezavřít mysl, když je slyšíme, považuji za součást moudrosti života…

Hezký den všem.


6
Broskvoš | 16. března 2010 | 19:24

Vaše foto Dodatek:
"Ať se stane cokoliv, můžu se na tebe spolehnout!"

K té důvěře mezi rodiči a dětmi - příběh po zemětřesení v Arménii - viz zde - www.skvelyden.cz/ind…


7
Tomáš | 1. dubna 2010 | 08:07

Vaše foto tak tohle je fakt legranda: aktualne.centrum.cz/…
jak normální je něco fakt na hlavu postavené...

Jak motivovat lidi? Jedna z nejčastějších otázek ve firemním světě. Douglas McGregor na ní odpovídal: “Nemotivovat! Lidi se totiž motivují sami. Jestli nás práce baví, ovlivňuje především to, jak moc se potkává naše vnitřní vášeň s posláním a vizí firmy. Proto nemotivujeme druhé, protože už jsou motivovaní. Když nejsou, jsou mrtví.”

Jsem zvědavý, jak dlouho nám bude trvat než tyhle vypečené systémy legalizovaných úplatků (=firemních benefitů) prokoukneme.


8
Martina | 2. dubna 2010 | 00:04

Vaše foto Jak motivovat lidi? Zajímají mě názory ostatních na tomto webu. Prosím,zkuste napsat, zdali motivova lidi jde nebo nejde. Přiznám se, mám jiný názor než Tomáš.
Douglas McGregor-autor klasického díla teorie X a Y.
Vyšlo ale mnoho dalších knížek...


9
Jirka | 2. dubna 2010 | 13:41

Vaše foto .. dle mě lidi motivovat nelze .. motivujeme se sami, ale lze nám nabídnout prostředí, kde se bude moci motivace rozvíjet, např.

- autonomií : přaní urcovat smer vlastniho zivota
- mistrovstvím : zlepšovat se v tom, na čem mi záleží
- přání : máme pocit, že děláme věci ve prospěch vyššího cíle
- poslání : máme pocit, že tato práce je naším posláním
- smysl : práce má jasně daný smysl a cíl
- vazba : při přáci cítíme zpětnou vazbu od lidí a cítíme, že jim pomáháme
.. atd .. atd ..



10
Tomáš | 3. dubna 2010 | 20:50

Vaše foto pár kousků k tématu:
www.bosston.cz/clane…
www.bosston.cz/clane…
www.bosston.cz/clane…


11
Martina | 9. dubna 2010 | 11:07

Vaše foto Moc lidí se k té motivaci skutečně nevyjadřuje.Tak napíšu,co používám já, než otevřu pusu a chci někomu vynadat.Co udělá za obraty v motivaci jedna jediná stejná věta,pokaždé jinak položena?
Zaměstnanec mi odevzdá práci-nezáleží na tom,jestli je dobře odvedená nebo ne: 1. Já bych od vás očekával víc.
2. Očekávám od vás hodně.
3. Očekával jsem, že uděláte víc.
4. Očekávávám, že uděláte víc.
5. Očekávám, že příště to bude ještě lepší.
6. Očekávám od vás to nejlepší.

Tak se dá pokračovat.... Jedna jediná věta je motivační pokud je bereme jako motivace tzv.vnější-od jiných.

Lidé, kteří budou pracovat "svobodně" a samostatně nebudou ale motivováni stále a nebudou mrtví.Budou motivaci potřebovat i od jiných. Co se v lidech děje, když nemají v některých chvílích sílu?Nebudeme si přece nalhávat, že jí mají " all the time." Sáhnou tak po tom, co je v okolí .A tam je vše o již tolikrát zmiňovaných POCITECH. A protože naše nejbližší okolí nás zná nejlépe, očekáváme souznění a empatii od něj. Jak to někdy dopadá, víme. Přesto rosteme a budujeme si sebevědomé já, abychom tzv.nebyli na té vnější motivaci závislí. Ale takových je málo.Proto dobře mířená vnější motivace vždy zasáhne a potěší- i když výsledky hned nevidíme, zůstává výborný POCIT, že se za sebe můžeme ohlédnout.

Svět je motivován vysoce motivovanými jednotlivci, nadšenci, lidmi, kteří mají silné přání a velkou víru.

Joe Batten














12
Roman | 26. dubna 2010 | 13:58

Vaše foto zdravím

..dovolím se vrátit k příkladu s psychologem (viz Tomášův příspěvek výše)..to je tzv. pozitivní manipulace....já osobně s tím mám velký problém!!!

protože jsem upřímný...a jsem jinak nastaven..a proto taky nemohu dělat psychoterapeuta jako profesionál, který se tím živí...prostě bych tem klukům řekl, že teď momentálně potřebuji klid a co nejjemněji bych je požádal , aby toho na chvilku nechali:-) ale je fakt, že jsem ten typ člověka, který se umí přizpůsobit a naladit na okolí, takže bych spíše zmanipuloval své vědomí a vnímání :-)

takže o čem to tedy je ? je to o tom, jak s někým manipulovat a zaonačit to tak, aby to vypadalo, že on to chce?
ano, takto fungují cvičitelé koní a jiných zvířat...
a u lidí je to stejné?..ne tohle "zatím " není můj styl..možná jsem ještě nedospěl do takového stádia:-)))

já to mám trochu jednodušší..pomáhám jen těm, kteří si o pomoc řeknou a přijdou si pro ni..a je jedno jestli je to u mě doma nebo na rušné ulici..a tím u mne odpadá používání podobných "sofistikovaných "- moderních manipulativních metod:-)..protože udělám v podstatě to , co si ty lidé přejí a co je ke mně přitáhlo-jsem jen jakýsi zprostředkovatel "jejich vyšší vůle a přání se uzdravit"

i v tomto mám rád svobodu a spontánnost...a právě proto tvrdím, že na koníčku nemá být člověk finančně závislý..neboť pak už není koníčkem, ale živobytím a hravost se postupně vytrácí - začíná se z něj stávat stereotyp a nutnost...:-)

ideálem je konat dobré, lidem pomáhat - uzdravovat je a sám si toho raději nebýt vědom..neb ego se rádo chválí....a moje ego v podstatě píše i podobné texty, abych v očích druhých vypadal jako mistr ducha nebo král ..nebo já nevím co vlastně za hry to se mnou to moje egíčko někdy hraje:-)))




Chci být informován/a: RSS | E-mail

Archív

Poslední komentáře

3.09.2010 03:54 | Robert Zelník
Jak funguje lidský mozek?
@Roman: Poklona. Úžasný príbeh. Ťažko môže toto precítiť niekto, kto to neprežil. To si, ...

3.09.2010 02:49 | Caroline
Furt dokola stejný píčoviny
Following my exploration, billions of persons all over the world get the loans at good creditors. Th ...

2.09.2010 22:10 | Roman Balu
Jak funguje lidský mozek?
No já jsem paf :-) To je bezva společnost tady. Pokud dovolíte, popíšu vám své rádoby "osví ...

2.09.2010 21:55 | Martina
Proč nejsme kreativní?
Děti jsou 2 dny ve šklole a mají hned po kreativitě. Jsou utahané a znechucené, protože jim 3 ...

2.09.2010 20:15 | Roman Balu
Prosím, buďme normální!
Nedávno jsem jedním dechem přečetl knihu Čtyři dohody, tajemství toltéků. Tento kmen mexick ...

2.09.2010 18:59 | Peto
Proč nejsme kreativní?
nepozerajte na porno !

2.09.2010 18:10 | amad2
Proč nejsme kreativní?
thx!

zapojte se

Nástěnka

http://www.facebook.com/gr oup.php?v=wall&ref=nf& amp;gid=206318648845

Komentáře
11.12.09

.. když zvolím "více komentářů", rozbalí se jich ca. 10, což někdy nestačí na s ...

-->

Sólotrip

Brian M. Carney: Freedom Inc. Brian M. Carney: Freedom Inc.

Revoluční práce plná příkladů fungování svobodných firem z celého světa. ...


facebook