no, znie to zaujimavo.. s prekvapenim som zistil ze prve tri uz praktizujem, len to volam trochu inak a nasiel som si ine dovody ale prakticky to sedi :)
tej stvrtej nechapem, tak vyjasnujte prosim, pan autor :D

pre lukasa – to „ale ne lepe“ tam asi byt nema…skus si to precitat bez toho tak to ma byt asi spravne :D…ale mozem sa mylit…potom tomu nexapem ani ja :D

„Ale ne lépe“ – zdůrazňoval p. Dušek několikrát :-).
Kdo chce, aby to bylo co nelépe? Kdo chce býti dokonalým, pokud možno co nejdokonalejším ze všech, ze všeho?
No ego :-).
To není pořád spokojeno a aby bylo živo, potřebuje mít „zaměstnání“, potřebuje na něčem (osobní zainteresovaností, osobní vůlí) neustále pracovat, něco vykonávat, něco činit, vždyť je přeci „pánem“ situací, tím, kdo přeci tvoří (vylepšuje, zdokonaluje, usiluje, vzdělává se, dosahuje).
Ech.
Zkus jen tak, jak nejlépe dovedeš, ale ne lépe, něco udělat. Samozřejmě, lehounce, přirozeně. Určitě takové „věci“ děláme, ale nejsme si jich moc vědomi – myjeme nádobí, čistíme si zuby, steleme postel. Děláme to tak nějak automaticky. Lehkost, až taková, že si toho konání nejsme skorem vědomi, že vlastně ani nekonáme – to je ono. Nenásilně, přirozeně dělám, co dělat má být děláno.
A zkus si srovnat s něčím, kde ti na výsledku vyloženě záleží! Kde je nakoncentrovaná tvá OSOBNÍ vůle po dokonalém výsledku, po dokonalém „dělání“, jo, dělám jak nejlépe, dělám dokonce (!) na 150%, snažím se, ach tak moc se snažím aby to bylo co nejlépe.

Cítíš ten rozdíl?
Samozřejmě jsem teď oba případy trošku zesílila, ale rozdíl je patrný.
Zkrátka přítomnost OSOBNÍ ZAINTERESOVANOSTI na výsledku (aby to bylo co nejlépe – lépe než co?) je prací ega. Ono potřebuje vyniknout, ono potřebuje být oceněno, ono potřebuje mít pocit dokonalosti, dokonale odvedené práce, ono potřebuje být činitelem, protože z tohoto a tímto je živo.

Je děláno, je dýcháno, ono se to všechno děje, jak nejlépe je možné.
Ale ne lépe :-)

Ještě k tomu představení. Byla jsem jím také okouzlena. Spontánností, přirozeností, s jakou J. Dušek „hrál“ a tak nás (bylo nás plný sál) vtáhl do děje :-). Dokonce i manžel byl zcela unesen a to jsem ho na to představení „musela“ trochu přemlouvat, on na nějaké ty pravdy moc není :-)), pozorovala jsem jej po očku, zcela otevřeného a unešeného dějem… a pak to představení všem s nadšením doporučoval :-)).
Zážitkem pro mne bylo i pozorovat v hledišti jednoho pána, seděl přímo proti mě v hledišti. Už starší pán, hádám kolem sedmdesáti mohl mít. V obleku, ze začátku škrobený výraz, uzavřený ve svém světě, pan Někdo. Typovala jsem ho na nějakého vysloužilého ředitele nejméně banky :-)). Škrobený, uzavřený zůstával asi tak prvních 15-20 minut představení. Pak se v něm něco zlomilo a ke konci představení na židli seděl desetiletý, odvázaný klučina. Zcela svobodný a volný.
Úžasná proměna…. kdo ví, za koho je dnes…

Hezký večer.

Jak tak ctu tak nejspis slo o doslova unikatni predstaveni. Neni nahodou nekde k mani ke shlidnuti? Jinak knizku se Ctyrma dohodama mam uz nejakou dobu prectenou. Krasne vsecko vyjasnuji, nenajdete v nich zadnou slozitost, spis jde jen o prostou jednoduchost, staci je jen pochopit a praktikovat je v zivote (pokud se jimi uz tedy nahodou neridite :) Jinak krom tech 4 dohodach, co treba povidal ten pan o tom, ze vse kolem nas je jen sen, jak to on pochopil? To je jedna z veci, ktere moc nechapu a v knizce je o tom jen hruby nastin…

Představení Čtyři dohody se již hraje nějaký ten rok v Klubu Lávka v Praze. Krom jiných…

Mrkni na jejich stránky: http://www.lavka.cz/lavka.php?menu=7

Toto je lepší odkaz: http://www.lavka.cz/indexi.php

V sekci DIVADLO je níže odkaz Rezervace a Program a pak také odkaz na Diskuzní forum.

Co se týče toho, že vše je jen sen – také to moc nechápu, ale skusím svůj pohled.
K tomuto vlastně Jaroslav Dušek mluvil hned na začátku představení. Mluvil o tom, že původně :-) bylo (JE) vše Brahman. Jenže ne sebe samo si vědomé. Proto se „muselo“ (to = brahman) rozdělit. Tímto rozdělením, vyčleněním vznikla jakási zdánlivě oddělená částečka, nevědomá, která hledá, kým je. Řekněme že to je Átman, Já. Zakouší, hledá, směřuje, usiluje, prožívá, uvědomuje si, ale hlavně hledá, kým že to vlastně ve skutečnosti je. No a někdy (jako by nějaké někdy bylo) pochopí, skutečně pochopí, že vždy bylo a vždy bude Tím. Že vždy bude, vlastně pořád JE tím, co je věčné, stálé, nepodléhající změně, Tím…

A tak se ztracený syn zpátky vrací domů, odkud vlastně nikdy ani neodešel.

Sen, jež se stal Skutečností. Živou, protože žitou, vědomou skutečností.

Byl jsem chvili mimo internet, tak do diskuze priskakuji az nyni. Dekuju za vsechny ty postrehy!
Mne nadchlo predevsim to, ze je tu nekdo, kdo relativne masove a polopaticky dokaze vysvetlit neco, co myslim, ze by melo patrit do zakladu osnov zakladnich skol.
Vubec jsem necekal, jak skvele dokaze pan Dusek popsat cely ten matrix, v kterem po tisicileti existujeme a z ktereho se mame moznost samozrejme odpojit.

Co se tyce dohody c.4, mam jednu zajimavou zkusenost. Kdyz mam pocit, ze jedu na autopilot, snazim se zastavit a polozit si jednoduchou otazku: co je ta nejdulezitejsi vec, kterou bych prave ted mel delat? Kdyz vyjasnim, tak si pripomenu, ze vse, co delam chci delat na 100%. Driv jsem se snazil byt na dvou a vice mistech najednou a nebyl jsem tam ani tam. Moc mi to pomohlo.

Pro Milla – o snu celkem vyzivne pojednava tenhle dokument: http://blog.peoplecomm.cz/clanek/co-my-jen-vime-

Jinak zminka o 4 dohodach zaznela uz pred casem: http://blog.peoplecomm.cz/clanek/jarmila-a-vilemina-#komentare

Tomas: diky, uz ho stahuju! ;)

Pro Tomáše: ten první odkaz (o snu) mi nejede, píše mi to, že nelze nalést.

Mille, Evo díky poznámce o snu jsem vzal k ruce znovu Ruízovi Čtyři dohody. Dík za to. Došlo mi, že sen „Co mi jen víme“ zrovna moc neřeší – http://blog.peoplecomm.cz/clanek/co-my-jen-vime- (snad ten link už funguje?)

Moje (možná trochu kostrbatá) interpretace „Snu planety” by byla tato: Když jsme se narodili, stejně jako zvířata nebo květiny jsme nepovažovali některé součásti života za dobré a jiné za špatné. Žili jsme přítomností. Tady a teď. Svobodně. Naplno jsme vyjadřovali, co jsme cítili. Pak přišli rodiče a ostatní a začali nám vysvětlovat, co děláme správně a co špatně. Správné chování znamenalo přijetí. Nesprávné opovržení. A protože jsme od přírody naprogramovaní k přijetí, záhy jsme pochopili, že s námi není něco v pořádku. Uvědomili jsme si, že máme špatné vlastnosti, tzv. „temnou stránku naší osobnosti” (do té doby jsme měli pouhé „vlastnosti“). Začali jsme ji potlačovat a předstírat, že tam není. Ale protože ty vlastnosti máme (jen si nalháváme, že ne), přítomnost se z našeho života začala vytrácet a místo ní se objevila budoucnost (strach) a minulost (vina). Výchova nám naprogramovala ego, které vytěsnilo naší podstatu. Místo radosti, žití a lásky to chceme daleko dotáhnout, soupeříme, bereme si věci osobně, atd.

Když se hrabu v historii, řekl bych, že se prvky toho snu začaly objevovat v době, kdy naši předkové začali přecházet od lovení a sběru k zemědělství. Ale neodvažuji se spekulovat, jak jsme se k němu dopracovali.

A proč vkládáme svým dětem do hlavy sen, který nám tam vložili naši rodiče? Nepřemýšlíme. Nedochází nám, co vypouštíme z úst a jaké to má následky.

Tj. složitě se snažím říct, že Sen je souborem tradic, správných a nesprávných cest, které si předáváme z generace na generaci tak, aby lidské společenství fungovalo jako dobře promazaný stroj. Jestli tak funguje to už je jiná otázka.

Dušek na plovárně: Povídání o životě, zenu, snu, autopilotu atd..

http://www.ceskatelevize.cz/vysilani/1093836883-na-plovarne/206522160100010-07.05.2006-22:00-s-jaroslavem-duskem.html?from=60

Svatko, moc díky za ten odkaz.

Tak jsem konečně také shlédl: http://www.ceskatelevize.cz/vysilani/1093836883-na-plovarne/206522160100010-07.05.2006-22:00-s-jaroslavem-duskem.html?from=60
A proto až se zpožděním děkuji. Svatka má vůbec spoustu zajímavých věcí – viz např.:
http://blog.peoplecomm.cz/clanek/manual-dobre-hospodyne-#komentare

Na té Plovárně to byl zajímavý rozhovor.
Připoměl jsem si, jak jsem rád, že se někdo takhle populární (a s takovým darem sdělit) začal s vervou věnovat podstatě šťastného, vyrovnaného života.
Kéž by takových lidí bylo víc.
Jenomže to by náš systém asi začal kolabovat…

Zaujala mě myšlenka přirozené trapnosti nebo knihovny o 80 mld buňkách x 25tis. genů v každé. Líbilo se mi povídání o úprku za snem vs. setrvání tady a teď. Kniha „Moc přítomného okamžiku“ – http://www.knizniweb.cz/jnp/cz/katalog/detail/tituly-M-MOC-Moc_pritomneho_okamziku.html

, mě zaujala stejně jako pana Duška.

Jinak mi přišlo, že se Marek Eben ptal na jiné věci, než na které dostával odpověď, zdálo se mi, že ho všichni ti Toltéci, vesmír nebo energie, jimiž ho J. Dušek vytrvale zásoboval moc nezajímali – možná jim ani moc nerozuměl.

Moje zkušenost je, že s podobnými slovy – jako vesmír, energie nebo Bůh (i obsahy) člověk potřebuje zacházet obezřetně, jinak mu ostatní přestávají rozumět, začínají ho podezřívat a nařkávat z divnosti, ulítlosti, posedlosti,…

Buď jak buď, paráda. Díky ještě jednou.

Hra je naprosto úžasná v tom, že říká to, jak by měl člověk žít a byl by pak celý život šťastný. Vypadá to napohled jednoduše, když to člověk slyší, problém pak představuje uvést to v praxi, když celý život nějak žijeme (přežíváme).
JDE TO ALE ŽÍT!!!! Jen si musí člověk odbourat negativní myšlenky a tím zažité negativní myšlení a chování. Pokud vás zajímá jak na to, koukněte na moje stránky http://www.biglebowskicup.wz.cz, kde o mám povídání. Musíte hlavně VĚŘIT SAMI SOBĚ!!! Krásný nejen tento den vám přeji.

Krasně nakladená slova.Pan Dušek velmi přesvědčivý a vtipný. Přítomné učitelky se zajíkaly záchvaty smíchu a padaly ze sedadel. O potlesk na otevřené scéně nebyla nouze.Během představení jsem se za břicho nepopadal, spíše smutno mi bylo Teď už vím co všechno jsem dělal špatně. Všechno. Chudáci mé děti.Jak je možné,že vůbec dospěly, měly-li za otce takového jako já. Ani po přečtení knihy nevím jak bych to dělal teď.

Pátá dohoda: buďte skeptičtí, ale naslouchejte. zaslechla jsem kousek textu namluveného Duškem v knihkupectví, dlouho slibovaná CD jsou konečně na světě, hurá :-)

Včera jsme byli s CKS už asi popáté. A nevím, jestli měl Jar. Dušek mimořádně dobrý den nebo to zraje jako víno? Přijde mi, že vychytal řadu souvislostí. Je to srozumitelný, k věci a samozřejmě klasicky smutno-vtipný.

That is good that people can take the home loans moreover, this opens new possibilities.

Kvalitne rozumovy povidani defakto jak tomu rikaj dnesni mladí ti uvedomelejsi to nazyvaj tak trochu o „Babylonu“ a je fajn ze to povidani ma i navod jak s toho Babylonu ven .. davam vsecky 4 palce nahoru ,tohle to nase lidstvo potrebuje vic nez dost . takze …. hrat ,hrat hrat furt neustale dal ….. dokavad tem lidem se o tom nebude zdat ,jinak ty lidi neprijeme tomu aby o tom premejsleli v tomhletom zivotnim shonu kterej tu je. Cao

Tak si říkám, jestli by tohle (tyhle radostný názory) neměl někdo Jaroslavu Duškovi poslat. Možná by ho to potěšilo a dodalo chuť do další činnosti. Co říkáte? Jestli na něj máte někdo kontakt, šup tam s tím. :-)

8. března 2011 jsem představení 4 dohody shlédl a líbilo se mi. O všech těchto věcech tady v Česku píši prakticky každý den od ledna 1990 a jsem nadšen, že neuplynulo ani čtvrt století a už se pomalu začíná o způsobu myšlení a vlivu myšlení na nové generace diskutovat a uvažovat. Když by to tak šlo dál, domnívám se, že první plody by naše úsilí mohlo přinést po necelých sto letech a docela bych to v Česku považoval za bombastický úspěch.
Raven Argoni