Peoplecomm Blog o širších souvislostech svobodného vedení sebe sama, lidí a firem. Od roku 2007

Blog o svobodě v práci

Jste-li zde poprvé, přečtěte si Úvod do blogu a problematiky.

Do-Hody nebo zá-Kazy?

Tohle jsem vyfotil včera v Castru. Je to cedule, která řeší jeden z největších trablů dnešních měst. Volně přeloženo říká: „Prosíme, respektujte naše sousedy tím, že nebudete blokovat příjezd k jejich domu„. Nadchlo mě to jako ukázka svobodné společnosti, která funguje na sdílených hodnotách, dohodách, vzájemném respektu a vstřícnosti.

Tohle je další příklad kousek od vedle: „Jako zdvořilost k vašim sousedům, nenechávejte svá auta na příjezdové cestě bez řidiče„.

Říkám si v jakém kontrastu je většina našich cedulí, které staví převážně na příkazech, zákazech, pokynech a vyhrožování. Díky bohu, že se občas objeví (nám Čechům pověstný) fórek jako například zde:

Nebo také zde. Oba příklady jsou ovšem vtipné pouze rádoby, poněvadž první vyhrožuje a druhý zesměšňuje a ponižuje.

Takže možná lepší než ponižující fór bude klasika tohoto formátu:

A ponižující fórky jsou myslím furt o řád lepší než pokusy o všeobecné moralizační soudy tohoto druhu:

České cedule v tomto blogu pocházejí z našeho projektu Cedulart.cz, který běží od ledna tohoto roku. Za tu dobu nasbíral neuvěřitelných 400 cedulí. Jeden z důvodů proč Cedulart vznikl je právě možnost těchto srovnání. Myslím si totiž, že to co píšeme na cedule je odrazem stavu vývoje společnosti. Řekl bych, že pokud převažují zá-KAZY, pří-KAZY, po-KYNY, vy-HROŽOVÁNÍ nebo po-NIŽOVÁNÍ, potom je to ukázka toho, že jsme zvyklí kázat, kynout, hrozit a snižovat druhé (v nadřízené pozici). A pokud jsme v nařízené pozici potom pro změnu kázání a kynutí poslouchat. Zdá se, že často až do morku kostí věříme v to, že si nejsme rovni, tj. že jsou lidé výše a níže postavení, jak tvrdí například Ladislav Špaček ve své Etiketě s názvem Nejsme si rovni. A já si dovoluji tvrdit, že pokud tato přesvědčení nevymažeme z hlavy, můžeme na skutečně svobodnou společnosti zapomenout. O dohodách, důvěře, respektu a vstřícnosti si můžeme nechat zdát a dál si můžeme zvesela přikazovat, zakazovat, vyhrožovat a ponižovat jeden druhého…

Jenže mě kázání, kynutí a podobné manýry nebaví. Chci víc. Chci, aby se mi většina toho, co v životě dělám „hodila“ (viz do-“hody“) nebo, aby mi někdo na-“kázal“, co mám nebo nemám dělat. Chci se prostě rozhodovat sám nebo společně s mými blízkými lidmi. Co vy?

Knihy o svobodě v práci

Všechny knihy
Podivín
Podivín
Richardo Semler
Objednat
Svoboda v práci
Svoboda v práci
Brian M. Carney, Icaac Getz
Objednat
Štěstí doručeno
Štěstí doručeno
Tony Hsieh
Objednat

Peoplecomm kurzy

Všechny kurzy
Jak si SKUTEČNĚ  rozumět?
Jak si SKUTEČNĚ rozumět?

12.-13.11.2012

Přihlásit se
Silné stránky
Silné stránky

poprvé 21.-22.6.

Přihlásit se
Den čili 86 400 vteřin
Den čili 86 400 vteřin

4.-5.10.12

Přihlásit se
Komentáře Přidat komentář
  • Tomas

    Ahoj, ziju uz dva roky na Novem Zelandu a pro dalsi srovnani uvedu, ze v obcich tu plati limit 50km/h (takze vetsinou je tam klasicka statni znacka s omezenou rychlosti). Jednotlive obce si tam pak jeste vetsinou nekam do rizikovych mist davaji sve custom oznameni ve stylu „Prosim respektujte mistni obyvatele a nejezdete rychle“ – u me tohle funguje daleko vic nez nejake omezeni, vetsinou pak jedu jeste pomalejs nez 50.

    BTW diky za web, na kolik by vyslo postovne na NZ? :)

  • http://twitter.com/miroslavjahoda Miroslav Jahoda

    Zajímavý článek. Když se nad tím zamýšlím, tak mě napadá ještě příklad dopravní značky „Cyklisto, sesedni z kola“, která dokonce příjemci sdělení tyká. Stejně tak cedule „Přejdi na druhý chodník“

  • http://eikasia.cz Honza Páv

    Včera jsem četl zajímavý článek o pravidlech, která musí zaměstnanci některé z globálních firem dodržovat. Nepamatuju si, kde to bylo a ani tu firmu, ale to podstatné je:

    Všechny guidelines pro sociální média říkají lidem, co v nich nesmí dělat. Vyjadřovat vlastní názory, hádat se, prostě nesmíte. Kdy někdo vytvoří guidelines, které budou říkat, co můžete? Nebylo by to lepší?

  • http://twitter.com/janvesely Jan Veselý

    To tě ve skutečnosti omezí mnohem víc. Vymezením hranic, kam už nesmíš, ti dává víc prostoru, než když ti někdo řekne, že můžeš jít jen po téhle čáře.

  • http://twitter.com/janvesely Jan Veselý

     Aby té nenávisti nebylo málo: http://www.parkujesjakzmrd.cz/

  • http://eikasia.cz Honza Páv

    Na tom něco bude. Přišlo mi ale, že to může hodně lidí odradit – některé lidi je možné zakazováním odradit, ale pokud jim dáš návod, jak vyrazit (samozřejmě ne „smíš tohle a tohle“), může jim to pomoct. (?)

  • comscore.cz komunista

    V clanku jsou smerovany dve veci. Neslusnost a nerovnost. Slusnost je evolucni vynalez, ktery je odstranen diky tomu, ze spolecnost je proste sebedestruktivni a chce se znicit. S tim se nenadela nic. Proste si chceme davat do drzky.

    Nechapu vazbu rovnosti a slusnosti. Lide si nejsou rovni nikde. Ceska republika je jedna z nejrovnostarstejsich zemi na svete. A lide jsou velmi neslusni. Slusnost je dana respektem a to i respektem k nekomu kdo ma vic nez my. Nebo i k nekomu, kdo ma mene privilegii nez my.

    Smesovat slusnost a rovnost je velky omyl. Mame sice ten realsocialismus v sobe, jenz tohle nejak hlasa, ale tak to proste neni. Lide jsou neslusni, protoze (se) chteji nicit a nicit chteji, protoze je neco strasne boli. S rovnostarstvim mirite na spatny cil.

  • http://www.prokesovi.com/ Proky

     ano, je to tak :o)

  • Tomas

    Poštovné na co, Tome? Já tu BTW otázku nechyt. 

  • http://twitter.com/TomasHajzler Tomáš Hajzler

    Tak tohle je „zajímavý“ projekt. Já si říkám…, není lidský život příliš krátký na to, abychom dělali takovýhle věci? Já vám nevím…
    Z takovýchhle věcí mi není moc veselo. :-(

  • http://twitter.com/janvesely Jan Veselý

    Tak to už je o vytvoření slušné vnitrofiremní kultury. Nepsané, ale žité. S tím nemůžu než souhlasit ;)