Peoplecomm Blog o širších souvislostech svobodného vedení sebe sama, lidí a firem. Od roku 2007

Blog o svobodě v práci

Jste-li zde poprvé, přečtěte si Úvod do blogu a problematiky.

Fill up & go

Někdy před osmi lety, respektive zkraje roku 2001 jsme s Péťou (mojí současnou manželkou) opustili svá teplá místečka v GE a vydali se na cestu, která neměla plán, řád ani jinou strukturu. Zakoupili jsme letenky do kalifornského San Diega s návratem za půl roku z chilského Santiaga. Město a datum na konci. Nic víc jsme tenkrát nevěděli.

Zpětně musím říct, že to byl to jeden z nejzajímavějších půlroků mého dosavadního života plný pozorování, přesunů, pobytů a setkání. Ostatně z něho občas i zde na blogu utrousím nějakou vzpomínku…

Dnes bych rád zmínil další z nich. Stalo se to někde mezi Guatemalou a Kostarikou. Základní prostředek, kterým jsme se tehdy pohybovali, byl autobus. Většinu Mexika jsme projeli stylem, na který jsme zvyklí z domova – jízdní řád, přesnost, pravidelnost, počet lidí nikdy nepřesahoval počet sedaček. Nic překvapivého. I Belize bylo podobné. Až v Guatemale se to najednou začalo měnit. Autobusy už se jízdním řádem neřídily (ten existoval jen zcela výjimečně u dálkových spojů). Spíše měly chlápka, který visel z busu a z plných plic vykřikoval název cílové stanice. A tak jsme třeba na nádraží v Antigui neslyšeli v podstatě nic jiného než stále dokola melodické: „Guate, Guate, Guate!!!!“ (zkratka pro Guatemala city – hl. město země). V Salvadoru, Hondurasu i v Nikaragui to probíhalo stejně. Žádné jízdní řády, jen plynule pulsující doprava. Autobusy odjížděly vždy hned poté, co se alespoň zčásti naplnily. Až tehdy, když jsme přešli kostarickou hranici, se opět objevily naše jízdní řády. Autobusů vydatně ubylo, plynulost se vytratila a místo ní přišlo čekání. V jiných částech světa jsem později narazil na termín „Fill up & go“, který se nejčastěji používá jako název pro tento přístup ke stanovování termínů skupin.

Rozhodl jsem se tento princip vzít a otestovat u našich seminářů pro jednotlivce. Na první pohled to může být stejně nezvyklé jako naše experimentování s cenami, viz „Rozhodli jsme se udělat experiment„. Ovšem na druhý pohled je to (alespoň pro mě) zcela běžná věc při práci se skupinami. Tam také není předem stanovené datum a dohadujeme ho vždy až s konkrétními lidmi.

Uvidíme. Je to experiment jako každý jiný. A znáte to – experimenty můžou i nevyjít. Tímhle kusem textu chci upozornit, že u většiny našich témat v sekci datum narazíte na termín „Fill up & go“, tak abyste se nepodivovali, o co jde. A samozřejmě mě zajímá jakýkoli názor, který na tohle téma máte. Moc díky. Kolekci témat na příští rok vyvěsíme během několika příštích dní.

Knihy o svobodě v práci

Všechny knihy
Podivín
Podivín
Richardo Semler
Objednat
Svoboda v práci
Svoboda v práci
Brian M. Carney, Icaac Getz
Objednat
Štěstí doručeno
Štěstí doručeno
Tony Hsieh
Objednat

Peoplecomm kurzy

Všechny kurzy
Cesta kolem světa
Cesta kolem světa

Začíná v dubnu 2012.

Přihlásit se
Liberalizační leadership
Liberalizační leadership

26.-27.11.2012

Přihlásit se
Jak si SKUTEČNĚ  rozumět?
Jak si SKUTEČNĚ rozumět?

12.-13.11.2012

Přihlásit se
Silné stránky
Silné stránky

Jak postavit život na
silných stránkách?

Přihlásit se
Svoboda v práci
Svoboda v práci

25.-26.10.2012

Přihlásit se
Den čili 86 400 vteřin
Den čili 86 400 vteřin

29.-30.3.12

Přihlásit se
Lekce Tanga
Lekce Tanga

24.-25.3.2012

Přihlásit se
Komentáře Přidat komentář
  • Tomáš

    Včera jsme vyvěsili témata našich seminářů pro jednotlivce na příští rok: http://www.peoplecomm.cz/zajezdy/ V průběhu roku se ještě nejspíš objeví další věci. Pro teď je to to šest témat, která mám někde v sobě, která mi jsou blízká, a která dlohodobě zkoumám.
    - „Tvrdě, kamarádsky…“ a „Cukr, bič…“ se věnují práci z pohledu moci a motivace. Jestli jsem se letos v něčem vrtal, potom je to tohle (viz pracovní revoluce).
    - Na „Silné stránky“ konečně nazrál čas. Studuju to a experimentuju s tím intenzivně asi pátý rok. Je to mega-téma a z mého pohledu hlavní cesta k tomu, o čem se tu na blogu bavíme nejvíce – aby člověk mohl dělat co ho baví způsobem, který mu vyhovuje.
    - „Nervy, tréma…“ – to mě provázelo léééééta. Už to mezi našimi semináři bylo a vždy bylo plno, a tak jsme to letos opět otevřeli – potom, co jsem si na jedný konferenci uvědomil, jak moc mě to baví.
    - „Peníze nebo život?“ to je moje starý téma – letos se jen trochu změnil obsah směrem k schopnostem prožít život.
    - A „modrá pilule“ to je základ. Na Cestě k.s. a jiných delších programech to dělá divy, a tak proč to nenabídnout i lidem, kteří nechtějí nic dlouhého…

    U většiny jsme změnili (zkomplikovali) formát – 2+1 den, 1+1+1+1 den, atd. s cílem postarat se ještě o lepší výsledky.

    Jakékoli otázky milerád zodpovím. Samozřejmě ocením pokud tento přehled dostanete k firemním rozhodovatelům (ať už je to personalista nebo jiný manažer). Moc za to děkuji.