Peoplecomm Blog o širších souvislostech svobodného vedení sebe sama, lidí a firem. Od roku 2007

Blog o svobodě v práci

Jste-li zde poprvé, přečtěte si Úvod do blogu a problematiky.

Furt dokola stejný píčoviny

Furt dokola stejný píčoviny

Moji rodiče i prarodiče dbali s obzvláštní pílí na to, abych se vyvaroval používání sprostých slov. Slovíčka jako píčoviny tak do mého slovníku nepatří. Přemýšlím ale, jestli to není škoda. Třeba právě píčoviny vystihnou podstatu věcí možná líp než desítky „slušných“ opisů. A tak jsem po něm dnes sáhl (mimochodem, našel jsem ho na blogu Ivana Derera).

Proč teda píčoviny? Koncem devadesátých let se začal trhat pytel s výzkumy a vědeckými pracemi na téma štěstí a my jsme tak nikdy neměli víc informací o tom, co nám rozjasňuje tváře. Vcelku nám už dochází, že práci věnujeme většinu bdělého života, na který máme (při troše štěstí) mrzkých třicet tisíc dní. Víme, že to jak se cítíme v práci, ovlivňuje dramaticky zbytek našich životů. Začínáme mít představy o tom, jak si tu pracovní část přeorganizovat tak, aby nám poskytovala nejenom plytkou potěchu, ale i hluboký smysl, „šťávu“ a dlouhodobou radost. Jednoduše, ty informace jsou k dispozici.

Jo, informace tedy máme. Paráda. Ale místo toho, aby jich bylo všude plno, se furt dokola omílají stále stejné píčoviny o tom, jak vydělat víc peněz, přechytračit ostatní, udělat na ně dojem a urvat nějakou další medaili (další papír či certifikát) na krysím závodišti. Kecy o talentu, potenciálu, leadershipu, koučování,… to ano. Ale prázdný. Když kouknete pod pokličku, zase uvidíte jen snahu vydělat prachy, vyrůst a být velký a první.

Občas odněkud zavane svěží vítr, ale v Čechách a na Slovensku pozoruji spíše náhlé, křečovité výjimky. Někdo něco přeloží zvenku, my tady zajásáme a konec. Zpět k cukru, biči, musení, povinnostem, zákazům, trestům, vině,… ke způsobům 20. století, které jsme se tak dobře naučili ovládat.

Říkám si, jak dlouho to ještě bude trvat, než se objeví nějaké portály, konference, školení, časopisy, blogy, knihy, které se věnují tomu, jak si užít práci plnými doušky, jak ze sebe dostat, co v nás je, jak v práci být tím, kým opravdu jsme (ne jenom nějakou unylou a vystrašenou loutkou, která hraje podle firemních směrnic a zákazů).

Můžete pracovat buď pro peníze, nebo pro radost (a peníze). V našem světě převládá ten první směr. A proto se většina “know-how” zaměřuje na tuto filozofii. PeopleComm je jedním z mála míst, které ukazuje, jak pracovat pro radost.

Zkusil jsem se rozhlédnout po trhu s pracovním (mám pocit, že se u nás pro tento svět vžilo slovo „manažerský“) know-how. A padl na mě z toho trochu smutno-osamělý pocit. A tak chci požádat, abyste se také rozhlédli a dolů do komentářů nabušili další zdroje inspirace na téma „nová práce“. Prosím!!! Ať je nás víc, ať se to šíří. Ať je to tak časté, že to začneme považovat za normální.

Co jsem tedy zjistil já letmým pohledem tam, kde se snaží radit s životem v práci, byznysem, řízením, vedením…

1. Zaměstnanecké přílohy deníků:
Ať už je to MF Dnes, HN, Právo nebo Blesk – dle mého názoru – s výjimkou občasného záblesku většinou žalostné rady, tipy a triky na to, jak přelstít podřízené, šéfa, kolegy a vlastně všechny ostatní, kteří stojí v cestě na cestě za úspěchem. Např.: Zvýšení platu – Jak toho dosáhnout?; Životopis si pověste na internet; Sedm kroků k lepší kariéře; Postupujte rychleji než dříve (viz scan níže) a další podobné kousky.

2. Deníky: Mrkněte třeba na tohle Práce v Česku? „… Firmy řeší problém. Čím více jejich zaměstnanců má přístup na internet, tím větší je míra jejich „proflákaného“ času v pracovní době. Nežádoucí stránky často blokují. „Dříve se blokovaly soukromé hovory, nyní se blokují některé stránky a webové aplikace. V dnešní našponované době, kdy firmy hlídají každý výdaj, mnoho podobných prohřešků končí i výpovědí. „Určitě může jít o zanedbání pracovní povinnosti. Vždycky, když narazím na podobné texty, mám pocit, že čtu zprávu o výchově nepřízpůsobivé mládeže někdy zkraje 18.století.

3. Náborové servery: Samozřejmě se pokoušejí nabídnout víc než zprostředkování práce. Osobně cítím lehoučký závan čerstvého vzduchu na Jobsech. Jinak třeba Jobpilot a další – zase ty rady, tipy a triky, jak si napsat nablýskaný životopis, udělat dojem a vyšvihnout se nahoru, vydělat prachy a cestou přelstít ostatní.

4. Servery pro personalisty: Tak tady jsem hodně rozpačitý. Myslím, že zraje čas, kdy HR branže bude nucená předumat svou roli a hlavně svoje poslání ve firemním světě. HR server nabízí asi nejucelenější přehled toho, co se v českém HR děje, ale stejně převažuje starý svět s cílem dotáhnout to co nejdál.

5. Odborné časopisy: Listoval jsem Ekonomem, Eurem, HR Forem, Moderním řízením a nevím, nevím, nevím. Nenacházím nic moc nového… Co vy?

6. Konference: Moc na ně nechodím, takže netuším, ale řekl bych, že největší konferenciéři u nás jsou IIR (mrkněte taky na jejich nabídku v oblasti HR) a Top vision. Můj dojem z toho, co vidím na webu je – furt dokola stejný píčoviny. Občas v novém kabátě, na zajímavém místě, ale… Já mám 23.9. vylézt v Bratislavě na „New vision in HR“ a Moderní řízení pořádá v půlce října svou „HRM Conference„. Tyhle dvě akce dávají naději, že se HR-isti začnou aktivněji poohlížet po alternativách toho dnešního kryso-systému. Jsem na to zvědavý.

7. Školení a kurzy: Tohle se mi těžko soudí. Dlouho jsem v Čechách jako účastník na ničem nebyl. Jakou máte kdo zkušenost? Odrazový můstek najdete třeba zde.

8. Školy: VŠFS nebo VŠE nebo VŠEM nebo nespočetné MBA programy. Ze školy jsem vylezl dávno a od té doby se jim zatím vyhýbám. A tak ani zde nemám příliš tušení. Pouze z doslechu mám dojem, že se tu revoluce ještě neodehrála – no, spíš ještě ani nezačala. Stále jde především o papír a je to mezistanice v cestě nahoru. Jaké máte zkušenosti vy?

9. Literatura: Tady vidím zatím největší naději. Od devadesátých let i u nás vyšlo pár exkluzivních kousků, kde člověk může nasát moře vědění. Většinu toho, co nás oslovilo, boucháme průběžně do sólotripu.

10. Blogy: Na netu se ztrácím. Na pár pěkných míst jsem narazil, ale nic, co by řešilo výhradně život v práci. Tohle dělají kamarádi na Slovensku Tvorivo a Vsieti, ale jinak nevím. Pomozte, najděte.

Zdá se mi to prostě (ve své podstatě) furt stejný. A tak si myslím, že potřebujeme příklady toho, kde na to jdou jinak. Proto prosím o jakýkoli další tip.

A nezlobte se na mě za ty píčoviny (zvolil jsem to záměrně a zcela promyšleně ze studijních důvodů). A kdybyste chtěli namítnout, že já taky dokola píšu furt stejný píčoviny, tak musím připustit, že na tom něco je…

Ale vážně. Proč se honit za prachama a hekat při šplhání nahoru, když si můžeme v klidu dělat, co nás baví a naplňuje?

P.S.: A kdybyste dumali, co je to nahoře za obrázek – dostal jsem ho mailem. Někdo měl asi dlouhou chvíli, tak kreslil píčoviny ve všech jejich formách.

Knihy o svobodě v práci

Všechny knihy
Podivín
Podivín
Richardo Semler
Objednat
Svoboda v práci
Svoboda v práci
Brian M. Carney, Icaac Getz
Objednat
Štěstí doručeno
Štěstí doručeno
Tony Hsieh
Objednat

Peoplecomm kurzy

Všechny kurzy
Cesta kolem světa
Cesta kolem světa

Začíná v dubnu 2012.

Přihlásit se
Liberalizační leadership
Liberalizační leadership

26.-27.11.2012

Přihlásit se
Jak si SKUTEČNĚ  rozumět?
Jak si SKUTEČNĚ rozumět?

12.-13.11.2012

Přihlásit se
Silné stránky
Silné stránky

Jak postavit život na
silných stránkách?

Přihlásit se
Svoboda v práci
Svoboda v práci

25.-26.10.2012

Přihlásit se
Den čili 86 400 vteřin
Den čili 86 400 vteřin

29.-30.3.12

Přihlásit se
Lekce Tanga
Lekce Tanga

24.-25.3.2012

Přihlásit se
Komentáře Přidat komentář
  • mates

    Pokud to správne chapu tak se ptáš jestli existuje práce ktera by človeka bavila a to ve svém oboru, který si studoval? Nebo proste na praci jako takovou?

  • mates

    Btw, kolem tady toho na co se ptáš doporučuju zkouknout film Pixar Story hodně inspirativní a hodně jasné proč a jak ti lidi dělaj takové užasné filmy – především je to však kvůli skvělému pracovnímu zázemí.

  • Tomáš

    Systém nás dnes někdy kolem 15.roku nutí vybírat si, co profesního uděláme se životem. Údajně z deseti nejžádanějších fleků (pracovních pozic) v roce 2008 před pěti lety ani jeden neexistoval. Školy nás tedy připravují do velké míry na něco, co nebude existovat, až nastoupíme do procesu. Takže já si myslím, že je vcelku jedno, co jsme studovali. Mluvím o činnosti, které říkáme práce. A hlavně o tom, proč a jak pracujeme. O tom, že je moudřejší se věnovat tomu v čem jsme dobří, co nás baví a v čem vidíme smysl než tomu, za co dostaneme víc zaplaceno a co nás posune výš. A prosím, abychom sesbírali příklady míst, kde člověk dostane know-how, jak pracovat moudřeji.

  • Jirka

    Na personálním školení jsem byl cca zhruba před rokem (pak přišla krize a šetří se – alespoň nějaký kladný efekt krize…;-!) a z HR školitelů bych blil, mám-li použít to pravé slovo, které vyjadřuje pocit, když někoho takového potkám. Ale zpátky, školení bylo na téma efektivní vedení porad a to teda byla paráda! ;-( Manipulace, manipulace – bič – jak mít vždy pravdu a umlčet druhého – to byl draze zaplacený návod, kterého se nám dostalo :-( Nějaké zkušenosti s těmito školiteli mám, takže už jsem ani nečekal, že by mi řekli, jak lidi nadchnout pro nápad – pro práci – vybudit je k vlastní aktivitě a tvořivosti, ale toto asi překonalo vše a soudě podle sebe, kdyby na mě nadřízený něco podobného, co nám školitel radil, zkusil, tak mě viděl v takové firmě naposledy.

  • silver

    Tak my řešíme práci takhle: http://www.osetrovatelstvi.info/news.php
    Jsme sestry a skutečně nemáme zapotřebí „honit se za prachama a hekat při šplhání nahoru“. Ono to v té naší práci ani nejde. Bohužel si ani nemůžeme v klidu dělat, co nás baví a naplňuje. To taky nejde.

  • mates

    to Tomáš – se ptáš na ta jak se nestat robotem? jak proste neskočit systemu na špek? no to je na kazdym z nas :) predevsim jak je kazdej z nás inteligentní a kdo není (nebo kdo spis necháva sam sebou zametat) tak tomu snad prave otevrou oci stranky ktery prave zde delas a nebo taky sam zivot zejo :)

  • Ján_Burský

    No mne prve vrtá v hlave prečo by som mal chodiť do práce?
    Skorej ma zajíma ako si zabezpečiť stravu a ubytovanie a slobodu pohybu bez toho aby som do tej práce chodiť musel. Chcem si robiť a tvoriť to čo sa my chce a nie sa trepať do nejakej práce. Pripadá my to nelogické ísť niekam pracovať len 1/3 života len kvôli tomu aby som mohol žiť. Prirovnal by som to k otroctvu. Choroba systému…

  • mates

    to JB: musim dat za pravdu.

  • Tomáš

    @silver: Jo, to je zajímavá oblast. Já ošetřovatelství chápu do velké míry jako dobrovolnictví. Tj. myslím, že funguje na podobných principech jako mnohé neziskovky. Řídí se „vyššími principy“, a tak se jich venkovní závodění do určité míry netýká. Jenomže i zdravotníci jsou součástí systému, který oceňuje ty nahoře… Myslím také, že u lékařů to funguje jinak. Daleko víc pracují s hierarchií a mnozí šplhají, až hanba (alespoň mnozí z těch, které potkávám).

    @mates: Jak neskočit systému na špek? V tom vidím podstatu mojí práce. V tomhle příspěvku prosím o příklady dalších míst (blogy, knihy, videa/filmy, konference, časáky, lidi, příběhy,…) které se zabývají tím, jak vést, spolupracovat, pracovat a vůbec podnikat („dělat byznys“) bez manipulace, nucení, ničení, prostě přirozeněji. „Pixar story“!! – parádní příklad! Házejte další. Ideálně i pro našince – něco z našich luhů a hájí. Dík.

  • Personalista

    Tak toto bude asi také spíše z minulého století, co: http://www.hrportal.cz/

    nebo http://www.personalista.com/ ??

  • Ján_Burský

    Možno poznáte http://www.zappos.com a tu je ich zakladateľ ako hovorí o tom ako chce aby bola práca o zábave…na nete ich je určite viacej http://www.undergroundonlineseminar.com/eben/thanks.php

  • Tomáš

    Tak to je sranda :-). Asi jsme nějak propojený, Honzo.
    Zrovna včera navečer jsem si do jedný přednášky zpracovával, co jak dělají v Zapposu. Koupil je Amazon, tak jsem zvědavý co to s nima udělá…? Je to ale excelentní ukázka toho, jak pracovat a prostě vést firmu, jinak – přirozeně tak,a by to lidi bavilo. Myslím, že http://zappos.tv/ nabídne velmi zajímavou exkurzi dovnitř firmy. Je to firma, která udělala opravdovou revoluci a ještě dá zaměstnancům volnou ruku, co o firmě říkají (každý si může založit blog http://blogs.zappos.com/blogs ) nebo co si uvnitř natočí a pověsí na net.

  • Ján_Burský

    No Tome ja som na Slovensku a ty asi v USA a tak než tá myšlienka dorazila tak to chvíľu trvalo. Asi bolo zanesené vedenie nad oceánom. :) K Zaposu asi toľko že račej by som bol tým čo Zappos predal ako jeho zamestnancom. Je to zaujímavý spôsob života tvoriť firmy. Som si istý že zakladatelia zasa niečo vymyslia a zasa to bude veľká spoločnosť. Kladiem si jednu otázku. Prečo mám v sebe takéto a podobné túžby a nekonám týmto smerom aby sa to stalo skutočnosťou? Asi zasa nejaké limitujúce presvedčenia ktoré som si od odniekiaľ nechal vnútiť za svoje. :(

  • Jarda

    dobrý, dobrý…. ale jako volání po revoluci…. evoluce má taky rezervy…. vlastní příklad, třeba…. lidi, co myslí podobně, nebo úplně jinak a jiný než kritický pohled, třeba…. http://www.gro.cz

  • Tomáš

    @ Honzo: „Prečo mám v sebe takéto a podobné túžby a nekonám týmto smerom aby sa to stalo skutočnosťou?“ – to je skvělá otázka! Kde jsou otázky tam jednoho dne budou i odpovědi, myslím si.

    @ Jardo: ať evo nebo revo, myslím že po změně to volá už dlouho. Vždyť my ty firmy v roce 2009 furt vedeme na základě stejných principů, kterých se držel už třeba Napoleon. Doba se přece jenom změnila.

    @ Personalista: Koukal jsem na ty personalistický servery. Teda zejména ten http://www.hrportal.cz/ – to jsou kousky jako z nápravného zařízení. Tři příklady z článků, které tam píšou: „porušení pracovní kázně…“; „…a nedá si říct a nedá si říct…“; „Základní povinnosti zaměstnance“,… proboha, jestli tohle někdo čte….

  • Tomáš

    Líbí se mi, jak uvažuje, mluví a píše Tomáš Sedláček – http://blog.aktualne.centrum.cz/blogy/tomas-sedlacek.php
    Má načteno a vidí souvislosti, které mnohým z nás unikají. I když jsou jeho vhledy často hodně makro, je to velmi příjemný závan moudrosti.
    Nikdy jsem to nezažil, ale slyším o tom léta – http://www.psl.cz/ – taky se snad snaží o lepší pochopení a využití přirozenosti.
    Co dalšího???

  • Tomáš

    Další pěkný pokus ukázat, jak se věci okolo nás daly do pohybu: http://www.youtube.com/watch?v=D08URtovG5s&feature=fvst

  • Tomáš

    Zkusil jsem prohrabat knihovnu. Tohle jsou knihy, které podle mého názoru mají hloubku a zároveň jednoduše, populárně ukazují nový přístup k pracovnímu životu (ať už mu budeme říkat management, koučování, byznys nebo podnikání):

    http://www.dobre-knihy.cz/detail-19687/princip-zodpovednosti-cesty-k-motivaci.htm
    http://www.mgmtpress.cz/john-whitmore/koucovani/podrobne
    http://www.mgmtpress.cz/w-timothy-gallwey/tajemstvi-vysoke-pracovni-vykonnosti/podrobne
    http://www.grada.cz/katalog/kniha/karaoke-kapitalismus/
    http://knihy.heureka.cz/cesty-k-uspechu/

  • Tomáš

    Mikro-závan čerstvého vzduchu: http://zpravy.idnes.cz/mfdnes.asp?v=264&r=zamestnaniz&c=1288362
    Po dlouhé době podstatné téma. I když z článku čpí nepochopení podstaty lidské motivace. Můj dojem je, že většině těch které považujeme za odborníky na motivaci a vedení, by prospělo ještí chvíli dumat nad podstatou toho proč lidi pracují a jak to zařídit, aby chtěli.

  • Thera.D

    Zdravím vespolek,…
    … pro mě opět aktuální téma. Trochu se mi z toho motá hlava…jak všichni stále dokola opakují to samé…učitelé, lektoři, mentoři, rodičové, psychologové, koučové….jak z toho ven?

    V souvislosti s tímto blogem uvažuji o tom, kde je ta má cesta? Co mám dělat já? Co je to „to“, co mě baví?
    Vždycky jsem si šla za svým…za tím, kam mě táhlo srdíčko, vždy jsem následovala svou „intuici“…vždycky jsem dostala to, co jsem chtěla…ale teď? …teď jako lektorka pořád opakuji ty samé píčoviny…a nevím kam dál? Nevidím nic dalšího, žádné světýlko, které by mě někam lákalo… vím jen, že nechci opakovat ty píčoviny…
    Díky Tome za to, že jste si našel svou cestu. Za to, že jste „živý“ a „hořící“. Díky za inspiraci a podněty k životu. Díky. :-)

  • Tomáš

    Já, Thero, myslím, že když člověk hledá tak zpravidla najde. Že se to světýlko objeví. Že to prostě přijde.

    Jinak mám taky pocit, že my lidi jsme prostě takoví. Vždycky to tak bylo. Nějakou revolucí, vynálezem, třeskem jsme se dobrali nového paradigmatu, chvíli jsme si na něj zvykali a pak jsme začali papouškovat. Furt dokola. Než přišla další revoluce a s nový paradigmátko, nová krabička, v který jen co jsme se zorientovali, už jsme zase papouškovali.

    Možná máme ale po dlouhý době (kolik takových období v dlouhé historii vývoje lidstva bylo?) příležitost (doba přeje individualitě) začít myslet samostatně a zjistit, kdo opravdu jsme, co opravdu máme rádi, jaký smysl má náš život (jestli nějaký?) a co s tím vším chceme (my sami) udělat?

    Držím palce a díky za názor!

  • Láďa

    Esoterici říkají „Jak dole, tak nahoře, jak v malém, tak ve velkém“.

    Jinak řečeno : tak, jak se vyvíjí náš mozek na úrovni neuronů, ganglií a synapsí, tak na stejném principu se vyvíjí něco, co můžeme nazvat třeba centrálním vědomím lidstva. Mám pocit, že ta individualizace a ta šance na svobodné myšlení a sebereflexi je logickým důsledkem dění na spirále vývoje od nižšího k vyššímu. Že naplněný obsah vždy zplodí novou formu a ta zase poskytne prostor pro tvorbu nových obsahů a tak to jde po spirále pořád nahoru a nedá se to zastavit žádnou diktaturou, tmářstvím, čímkoliv.
    Takže myslím, že už není cesty zpátky a ta tzv. duchovní proměna lidstva, o které se teď hodně mluví, nás nemůže minout. Vlastně je to další revoluce v řadě, další kvalitativní skok v našem vývoji : od revoluce vzpřímení chůze, postupného růstu mozku, přes průmyslovou revoluci danou vynálezem parního stroje a elektřiny, vědeckotechnickou revoluci umožněnou ropným boomem, až po „duchovní“ revoluci. Zdá se mi, že to všechno má dost jasnou logiku a jedno podmiňuje a umožňuje druhé. Tipnul bych si, že tou další bude revoluce fyzikální, která nám umožní poznat a běžně užívat to, co je dnes dopřáno jen šamanům a lidem s tzv. paranormálními schopnostmi – přenos myšlenek, jasnovidectví, cestování v prostoru a čase, apod. Vždyť už dnes si nápadně dobře začínají rozumět představitelé církve s kvantovými fyziky.

  • Martin

    Pravda, taky blog ako mate vy, som na Slovensku nanasiel, ale skromne si myslim, ze v mnohych veciach sa dotykame podobnych tem. Blogujem na dvoch miestach: http://www.timelifemanagement.org, a http://www.koucingblog.org. Vase clanku su vyborne, a ja sa nimi velmi rad necham inspirovat. Chystam sa v blizkej dobe prejst si to, co ste napisali podrobnejsie.
    Myslim, ze veci, praca, zivot sa daju robit aj inak, lepsie, kreativnejsie, slobodnejsie, zial mnohou ludi je akoby zaseknutych v urcitych nazorovych kolajach,ktore im nedovolia posunut sa niekam inam. A to sa samozrejme tyka prace ako takej, ale aj napr. vzdelavania vo firmach a pod.
    Drzim palce vo vasej praci.

  • Tomáš

    Martin, to jsou vizuálně moc krásný blogy! Obsahově prozkoumám. Ale už na první pohled je to závan čerstvého vzduchu. Moc díky. Taky držím palce.

  • Martin

    Vďaka za ocenenie, budem vdacny za kazdy komentar po formalnej ci obsahovej stranke.

  • Skatemurai
  • Martina

    To Skatemurai- Díky za odkaz cest k sobě a paní Alžbětu. Dívala jsem se
    do noci. Jen jsem si tím vše utvrdila. Už není cesta zpátky.
    Téma: Nová práce: Včera se mi dostala do rukou kniha Kyosaki Robert
    a jeho sestra,která jestli píšu dobře byla nebo je

    učněm Dalajlámy.Společně s byznysem se propojuje
    duchovno-senza materál, kámoš později půjčí.
    Mám spoustu důkazů, že to opravdu propojit jde,
    zbývá dodat,mráz po zádech,ale u mě příjemný.

  • norman

    Když jsme u těch webů, co řeší život v práci, tak osobně doporučuji web Leo Babauty http://zenhabits.net . Leo vychází jak z metody GTD (kterou přetvořil na ZTD – i já jsem ji aplikoval do svého života), Stevena Coveyho a pak svých myšlenek a postojů říznutých zenem. Ve výsledku mi ze ZTD přijde nejdůležitější desátý návyk : Find Your Passion.

    Potom Leo píše ještě druhý blog o minimalismu (http://mnmlist.com/), v současné době z něj tahám moudra a otevírám si oči.

    Jestli Lea někdo zná, napište vaše zkušenosti a názory;-)

  • Martin

    Ak sa niekto zapodieva životným štýlom, work life balance, minimalismom, blogovaním,tak sa s menom Lea Babautu skôr alebo neskôr stretne. Osobne jeho blog a všetko čo napíše bedlivo sledujem, knihy od neho som si objednával ešte skôr ako začali vychádzať v českom preklade.
    Celková myšlienka minimalizmu, jednoduchosti, skromnosti je mi osobne aj pracovne veľmi blízka a snažím sa ju nielen žiť ale aj o nej písať. Okrem iného je Leo žiarivým príkladom toho ako robiť blog, ktorý sa stal jedným z najnavštevovanejším blogov na svete. V americky hovoriacej blogosfére panuje „prúpovídka“,že keď viete o kom je reč keď sa hovorí o Leovi (bez dodania priezviska)tak ste doma vo svete blogovania:)

  • Tomáš

    Já tam taky rád zajdu. Líbí se mi jeho příběh. Típek z ostrůvku zprostřed ničeho, mraky dětí na krku,… Zajímavý, jak je možný chytit, co člověka baví.

  • GVKB

    http://koubavit.wordpress.com/
    Je mi 58 let a toto je můj blog který hledáš
    Vše je systém postavený na tom že se malé točí kolem velikého a jde o to aby v tomto systému nebyla chyba!