Síla….. Díky. :-)

Moje zkušenost: Jak zachytit čas? Nejde to, uteče nám mezi prsty. Když mi připadá že 1 den uteče jako voda (nikdy si na konci dne neříkáte to samé?), tak z toho automaticky vyvozuju i to že celý život uteče jako voda (zcela evidentní a pravdivé). Také sem zjistil, že v práci (té nynější, ale podle mě také téměř v jakékoliv práci) nejde o hodnotu toho jak nás ta práce baví, ale o hodnotu spokojenosti uvnitř nás samých (nezávisle na tom jakou máme práci)… Pokud jsme tedy spokojeni uvnitř sebe samých (jsme rádi za to co máme), je vše ok.

Aby sis uvědomil cenu 10ti let, zeptej se někoho, kdo před 10ti lety založil firmu… :-)

Mrtvé novorozeně po propadlém studentovi je solidní studená sprcha.

Nejdříve překopíruju takové zamyšlení o času ze začátku týdne, pokud nemáte čas číst, stačí Vám poslední věta:

Jak jsem vybíral cokoli:

trocha čísel: plat 16.000,- (fiktivní, nižší, vyšší?)

na hodinu: 16000/(20dní x 8h)=100Kč/hod … a teď víte proč plat 16.000,-

Co se stane, když budete vybírat třeba fotoaparát, investici za cca 5-10tis.

Dejme tomu, že strávíte na internetu 14 dní po 1-2h tj. cca 20h Vašeho času a stejně netušíte co si koupit a máte už celkem jasno, že to bude ze skupiny 2-3 výrobků, jen nevíte jakých. Jako naschvál výrobce uvádí novinky a zlevňuje starší modely. Co teď?

Přitom Váš prošustrovaný čas je už 2000,- nebo 20h !!! který jste mohli strávit někde jinde, s někým jiným a nějak jinak.

Takže pátráte dál, jak dlouho?

Když je Váš plat vyšší, tak platí, že už jste možná probendili stejně času, kolik výrobek stojí.

Zároveň víte, že už třeba týden jste mohli foťák používat, fotit svoje děti a radovat se z něj.

Nebojte se, mě se tohle nedopatření stává celkem často, jen nevím, zda odměna z dobře vygůglované recenze a jejího čtení plus úspora za nejlevnější dopravu a cenu vždy vítězí nad prostředky do tohoto vloženého. Tedy například tento týden potřebujeme koupit pro prcka něco na koukání do auta. Cena cca 1.000 – 5.000,- Pátrám cca 4h co vlastně chci – přenosná TV se vstupem na USB, přenosné DVD, rozlišení, umístění a montáž a zkušenosti zákazníků … Tedy mám už 2-3 výrobky a začínám šílet, jen abych neudělal chybu, teď výprodeje a věčné poslední šance.

Na druhou stranu, pokud přijdu do obchodu, vidím, ošahám, kupuji a jdu pryč s krabicí. Když ale vím že zboží stojí na internetu 1500,- a paní prodává za 2.000,- a přitom neřekne aní bú, nezaslouží si vůbec nic, ani pozdrav na rozloučenou, protože Vás na přivítanou také nepozdravila. Tedy ať se vesele nudí dál, když jí to baví a jdu hledat zboží na internet. Stojí mě to trochu času, ale ušetřím! Bohužel ne čas.

Závěrem, stojí Vám pár stovek za to, že si vybíráte z nepřeberného množství výrobků a strávíte tak množství času nad výběrem?

A nakonec to nejlepší … potřebujete ten výrobek (nemusí to být nutně foťák, ale třeba překapávač) opravdu či je to jen další krám na uskladnění, ideálně z reklamy, nebo že ho mají přátelé a Ti ho viděli v reklamě.

Teď tedy poslední věta: pokud jste teď šťastní, byli jste nutně i v minulosti šťastní, a s velkou pravděpodobností budete šťastni i v budoucnosti. Nečekejte až budete šťastni, buďte šťastni a užívejte si to.

Mně můj blízký člověk nedávno řekl, že zemře za tři roky. Tělo už mu totiž dosluhuje. Náš společný známý o něm ale říká, že už žije na vypůjčený čas. A že to tím pádem bude dřív. Mluvit s nimi je pro mě fascinující.

Tomáš: A příklady z toho mluvení by byly? :)

Když za 3 roky umřít chce, tak také umře. Prostě si přitáhne myšlenku, že to tak chce. Je lepší nad takovými řečmi mávnout rukou, protože ti lidé, kteří o tom mluví, chtějí být hlavně zajímavý. Jinak téma umírání je má parketa. Proto ty hospicové služby, které jsme rozjeli. Hodně mě překvapuje, když se člověk starý rozhodne umřít, jak dlouho vše ještě trvá, než mu svíčka dohoří. V těch chvílích bychom asi všichni rádi čas popohnali.

No on žil tak, že opotřeboval tělo víc než by bylo zdrávo. Kouřil, nepohyboval se, jedl hnusy, stresoval se. Alespoň to říká. Je mu líto, že neměl informace, který má dnes s nadhledem, který mu smrt dala. Zemřel totiž už třikrát. Minimálně ho třikrát oživovali. A vzhledem k opotřebením konzumuje léky. Hromadu léků. A každý lék má nějaký (vedlejší) účinek, a tak tělo trpí dál. K hodnotě času mimo jiné říká, že až na sklonku života může opravdu soudit život svých rodičů, kterým měl mnohé za zlé. Až teď jim rozumí, až teď s nimi souhlasí.

Hymna života

Život je šance – využij ji

Život je krása – obdivuj ji
Život je blaženost – užívej ji
Život je sen – uskutečni ho
Život je výzva – přijmi ji
Život je povinnost – naplň ji
Život je hra – hrej ji

Život je bohatství – ochraňuj ho
Život je láska – potěš se s ní
Život je záhada – pronikni ji
Život je slib – splň ho
Život je smutek – překonej ho
Život je hymna – zpívej ji

Život je boj – přijmi ho
Život je štěstí – zasluž si ho
Život je život – žij ho.

Matka Tereza

:) Nechtěl jsem psát nic – hymna již dál(e) nepotřebuje víc. Snad jen to, abychom jí pěli. Á, a přeci to, abychom jí žili.

Myslim, že hodnota času se pozná uplně jinak… Představte si, že ležíte na smrtelný posteli a okolo vás jsou lidi který máte nejvíc rádi a drží vás za ruku. Víte, že výš poslední výdech přichází. Kolik by ste zaplatili za dalších 5 minut ve společnosti s nimi kdy se cítíte dobře?
Až si na tuhle otázku odpovíte tak si položte další. Za kolik prodáváte svůj čas dneska? Kolik peněz dostanete za to, že věnujete 5 minut svého času svému zamětnavateli? Tuhle myšlenku sem nikde nevyčet, přišel jsem na ní sám a můžu říct že mi dost zásadně změnila život i uvažování :)