Peoplecomm - peníze nebo život

ahoj..přistihl jsem se, že mi je lépe mezi lidmi, kteří mluví přímo, byť vulgárně...na nic si nehrají! Nemám rád nafoukané "kravaťáky", kteří se učí metody , jak manipulovat lidmi, aby dosáhli svých cílů... A vcelku snadno je poznám...Dělá se mi z nic mírně nevolno :-)

Já si myslím, že to nedorozumění může dost dobře nastat i v případě, kdy mluvíme přímo, pojmy nám všem dobře známými, už jen proto, že každý jsme naprosto subjektivní, naše vnímání světa je subjektivní a každé slovo vnímáme každý trochu jinak.
Včera jsem tedy byla svědkem hádky o to, zda je jeden song od PinkFloyd kýč nebo ne. Pod slovem kýč si každý něco představíme. Používáme ho. Nemyslím si, že by to pro nás bylo slovo cizí. K mluvení o kýči nepotřebujeme definici kýče. Ale občas, když se o něčem bavíme, je lepší si ujasnit, kdo si co pod daným pojmem představuje. Daná hádka byla totiž založená právě ne na tom, zda ta věc je nebo není kýč, ale na rozdílném vnímání významu slova kýč.
to Roman: otázka je, co je mluvení, jak nám zobák narost... tj. jak nám ten zobák vlastně narost... myslím si, že mluvení vulgárně taky může být póza a určitý manifest sociální diferenciace!
Jinak o jazyku a symbolické moci s ní spojenou píše Pierre Bourdieu, kdybyste někdo měli zájem. Jazyk je úžasným prostředkem sociální diferenciace, hodně vidno je to např. v Anglii, ale v podstatě je to platné v každé zemi, v každém jazyce.

Když mluvíme jak nám zobák naroste, tak si v první řadě ze všema pěkně vynadáme. Ale pak zase víme, co si k druhým můžeme dovolit. Ještě že nám ten zobák naroste pouze jednou za čas, protože mě když povolí nervy, tak řvu hrozně.
Krásná čeština. Přeložit jí do jiného jazyku / ka / je někdy problém.

P.S. Možná si každý z nás nevyzkoušel mluvit úplně přímo...
Možná, že někdo lituje toho, co nikdy neřekne a může...