Tomáši, krásně shrnuto to, co je neustále omílané, rozdrobené do milionu článků a příspěvků, dané do jednoho celku ve svěžím „ping-pongu“ skvělého rozhovoru. Prostě paráda, díky za to :)

fajn rozhovor.. niekedy by som rad skocil cez tu obrazovku aby som sa mohol aspon chvilami tiez zapojit :)

bal sem se ze snidane budou jen kratkodoba vec, ale vypada to, ze budete pokracovat. to je super!

Ahoj kluci,pěkný rozhovor. Jsem vizuální typ člověka, potřebuju obrázky abych udržela pozornost a tak přispívám s nápadem (možná  nerealizovatelným v tuto chvíli ) – zda byste během toho videa, mohli buď přímo na nějakej flipchart ukazovat o čem je řeč a kam se diskuze odvijí? Úplně luxusní by byla animace do videa.Např.  kolem 16:41, popisujete to hezky, Tomáš si to asi zapisuje, ale jako divák musím dávat dost pozor, abych chytla všechny podstatný věci.

Jasně, aha, aha, je zajímavé, že je tolik nezaměstnaných a všichni netvoří firmu nebo projekty. Pěkný dialog, ale mimo širší realitu.

Uplne super pokec, jednoduche navody,rady a zaroven tak velmi pravdive a pouzitelne v realnom zivote

Ahoj nevím jestli to už není, ale nenašel jsem – nehcete to přihlásit jako podcast na iTunes (jako je Digit :) ). Díky!

Ahoj, zde je podcast na iTunes:

http://itunes.apple.com/cz/podcast/id455686349

Děkuji za video. Shodou okolností jsem žádost o brigádu zveřejnil dneska ( http://bit.ly/n7Azwx ) a připadám si vlastně stejně. Začal jsem jistě dobře, že dělám, to co mě baví – jen se to nechci povinně drtit – a musím najít ten talent a propojení s poptávkou. Tady je problém, kterému hledám řešení. Možná cesta neskončí dobře a zpustnu v tovární hale, ale nerad bych to vzdal.

Karle,muzu se zeptat v cem je tohle mimo realitu??? Naopak se domnivam,ze tady je presne navod pro lidi,co premysli jak dal!jen sebrat odvahu a necekat na urad prace

Díky za tenhle postřeh. Já jsem na tom podobně, taky to potřebuju vidět, abych pochopil. 

Mně to přijde jako zajímavý postřeh a upřímně mě bolí ty zástupy lidí, kteří se chtějí nechat zaměstnat (protože to neumí sami). Podle mého názoru nás takto debilizuje současný vzdělávací systém. Kdybychom dokázali naše děti naučit nalézt jejich úlohu, tj. vášeň a talent a naučili je také jak z toho vytvořit „produkt“, který bude druhým k užitku, mohlo by to vypadat jinak. A třeba bychom nepotřebovali ty zástupy dnešních politiků, kteří jako by si řešili spíše své agendičky. 
Spojme síly & změňme to!!!

Super :-) Ještě bych dodal, že je dobré mít někoho, kdo vám říká, proč to nejde. Tím ukáže, co je potřeba vyřešit :-) Na rozdíl do těch, co skončí u toho, že to nejde…

Super. V několika okamžicích jsem poslouchal a kejval hlavou, protože jsem si to zažil aspoň chvilkově na vlastní kůži!! Více jen víc takových talků!  Fandím!

Díky za tenhle díl je pro mně hodně aktuální. Zaujala mně tam ta myšlenka s „kostelem“. Poslední měsíc jsme se rozhodl, že v neděli nepracuji ( to znamená žádná firma, žádná těžká práce na chalupě, jen drobné radosti typu uvařit drobně poklidit). Jen si hraju s dětma, občas něco přečtu. Mám pocit že tímto nepracováním dávám šanci věcem z týdne aby doběhli  a já je mohl zpracovat. A v pondělí skutečně bývám plný energie a chuti do práce. …

Super! Moc mě bavilo vás sledovat :-) Mimochodem Tomáši, zajímavě sebou máváte :-)) Měl bych zajímavý odkaz k tématu “Zlatá klec“ u 30:35: vřele doporučuji přečíst příběh právníka (právničky?), kterou náročná práce, sic plná luxusu, málem stála zdraví, zde > http://www.missminimalist.com/2011/08/real-life-minimalists-lm/. A taky bych rád okomentoval téma, které nahodil právě Petr Mára: že největší bod v tom, jak vydělávat tím, co nás baví je prvně najít to co nás baví. Nemyslíte? Podle mě je to překvapivě pro většinu lidí celkem zapeklitá otázka, mýtus. Někteří lidi třeba pracují, ale nemají žádné koníčky (flow, pohlcení, ..). Jak najít svou vášeň, svůj cíl, své poslání (tak jak ve videu padla metafora o tom jak nůž řeže? Jak? Díky.

K subtematu o detech, jedna odpocinkova knizka, ale… Liny rodic – http://www.neoluxor.cz/knihy/popularne-naucna/rodina/liny-rodic-d3t205639

Jinak úvodní znělka je taky skvělá a celej ten nápad to natáčet je bomba. Sledovat 2 lidi nadšený pro stejnou věc je k nezaplacení. Díky za skutečnou inspiraci. Video-blogging je skutečný médium, přenáší emoce, nadšení. Text je mrtvý, nevzbuzuje ve mně skoro nic nového, žádné vibrace. Zato při sledování vašeho videa jsem si uvědomil  spoustu¨nových věcí, dříve neviděných. Díky.

Miluju ten přístup „Pojďme změnit svět“
Sdílím ho.

Ono to určitým způsobem mimo realitu je. Dokážu si představit nekonečný zástupy lidí, kterejm je toto prostě šumák. Nemají kapacitu na to, aby přišli s vlastní iniciativou, chtějí si odpracovat svoje, dostat peníze a neřešit.
Tak to prostě u většiny je. Vlastní iniciativy, nebo aktivní spolupráce je schopno podle mě jen minimální procento lidí.
Takže ano, taky bych za tím viděl vzdělávací systém. Dokud s tím někdo nepohne zvrchu, tak to nespadne….
Vždycky jsem rád, když někdo dělá svoji práci poctivě a s chutí.
Olomoucká kavárna/pražírna, kde si vždycky s majitelem/prodavačem skvěle pokecám, pravidelně mu nechávám velký dýška, protože mě to prostě baví, ten jeho podnik. Má zápal, baví ho to, je za tím příběh, jak jeli do Jižní Ameriky, našli to nejlepší kafe a teď si ho vozí sem. Visí tam fotky… je to prostě poctivej kus práce a lidi to baví podporovat.
Teď jen naučit víc lidí, že to takhle funguje a bude líp.

Tomas i Petrem, aspon pro mnem byvali dva chlapi kracejici kazdy jinym smerem. Je super sledovat, jak se to vyvyji, postupem casu se jejich cesty protinaji, jak hledaji spolecnou rec. A ve finale i kdyz jinymi slovy, mluvi o tomtez.  :) Jen tak dal chlapi.

Talent – Nadšení – Business
Když je Nadšení (Flow), ostatní se dá vybudovat. Nejsem moc velký fanoušek myšlenky, že talent je 100% vrozená věc.
Abych se mohl stát někým, kdo práci tvoří (nikoliv hledá), musí Nadšení překonat Strach (což je 4. ingredience celé rovnice).

Znělka je opravdu super! 
Jen pro mě osobně je zase to video občas trochu zdlouhavé na koncentraci  a časově náročné (40 min). Text je sice trochu statický (což jsou ostatně dva lidé, co stojí a mluví tak trochu také), ale rozhodně ne bez emocí a nadšení, zvlášť píše-li ho člověk s vášní k tématu. A přečtu si ho navíc tak rychle, jak chci. 
Co tedy proložit videjko nejen názornými diagramy pro vizuální lidi (viz komentář výše), ale občas i shrnujícími titulky, které by trochu zkrátily délku videa a zpřehlednily ho? Jen takový nápad od člověka, co rád čte…Jinak díky za jakékoli sdílení inspirativních myšlenek jakoukoli formou.

Souhlas, ale chtělo by to vysvětlení, že? Já si myslím, že pánové rozdělili lidi na dvě skupiny (nazvěme je zjednodušeně zaměstnanec a podnikatel), ale zapomněli na další, velmi velkou, a tou jsou ňoumové. Nic pořádně neumí, nic pořádně nedělají, nenadchnou se do ničeho, koupí si věc a pak ji nepoužívají, nedotáhnou nic v práci ani doma, čumí na televizi a brblají, že mají málo peněz, že všichni kradou atd. Jistě, chápu, ne každý má IQ 180 a spoustu elánu a štěstí, aby měnil svět, ale většině se prostě nechce ani začít, ani se pokusit. Dlužno podotknout, že ňoumové se překrývají se skupinou zaměstanců a často jen proto, že dělají ve velkém (socialistickém) podniku se na to, že jsou ňoumové, nepřijde. :)

Někde jsem četl, že kdosi pokládá ve svém okolí zajímavý dotaz: Představte si, že můžete být kdekoliv na světě, mít cokoliv, dělat jakoukoliv práci, mít neomezené finanční prostředky, neomezeně cestovat, nebo se jen bavit, číst… Co budete dělat, čím budete chtít být, jaký je váš vysněný život/práce? Naprostá většina lidí není schopna na tuto otázku odpovědět. A zároveň stejná většina lidí nadává, že není spokojená a že kdyby měla to a to, jak by byl život úžasný. Zkusil jsem to taky – zeptat se ve svém okolí a výsledek byl stejný – 90 % lidí bylo zaskočeno a vůbec nebylo schopno reagovat. Úsměvné, i když spíše mrazivě zarážející…

Podle mě za to ti lidé nemohou, nikdo nemá právo jim co vyčítat – jen nad tím prostě ještě nepřemýšleli, ani je nenapadlo, že svoji situaci mohou změnit. A právě to dělá tady Peoplecomm či Time Life Management.org

Super díl chlapi, díky moc!

Snídaně jsou super nápad a rozhodně velmi zajímavé a přínosné pro „posluchače“. 
Jen pár poznámek.
Podmínky pro „nehledat si práci“ jsou nutné, ale ne dostačující. Určitě je potřeba štěstí ve smyslu vnějších podmínek.
Například, kdyby apple neustal přechod na wintel platformu a poslal mac osx k vodě, tak Petr Mara nemohl zpeněžit hodiny „hraní“ s macem. Tohle byla určitě reálná možnost. Sice by Petr určitě našel jiné možnosti, ale pak už by ztratil jedinečnost v „oboru“.
A jsou zde další důležité problémy, etické, je důležité pomoci svojí prací zlepšit svět? Ať již jenom tím, že se se prodavačka usměje nebo tím, že si bankeř neschválí odměny, když už bankám „chybí“ miliardy eur, že firmy nepřesunou sídlo do daňového ráje a výrobu do činy (firma vydělává, ale aby taky za 10let měli komu prodávat). Nesoudím a ve skutečnosti nevím jak by se měla společnost (světová nemyslím pouze českou) vyvíjet, ale jsme na rozcestí a dál to nepůjde donekonečna.
Je třeba, i v práci, víc idealismu a méně pragmatismu.
A poslední poznámky k diskuzi, Orwell rozdělil lidi na 5% co vládnou, 30% co vládu vykonávají a 65% pracují a z toho taky plyne koho bude rozhovor zajímat.

Teď mi kamrád říkal, že jsem prý řekl: …“nechápu lidi, který hledají práci!“ 
Jestli ano, omlouvám se za tuhle aroganci. Dokonce se za to stydím.
Ale třeba to rozvíří diskuzi. Díky za pochopení. 

Děkuju za postřehy, Jardo.
Myslím, že „měnit svět“ je třeba pro vnitřní motivaci. Pokud chceme, aby lidi práce bavila ( = naplňovala) je třeba v ní najít hlubší smysl. 

Po shlédnutí videí na zenhabits.net o hledání naší vášně (a zároveň práce) mi  tento díl vaší Snídaně o stejném tématu připadá  jako velmi povrchní a zmatený. Je to spontánní rozhovor, chápu, ale nezahrnuje vše. Doporučuji se mrknout na zmiňované videa zde > http://zenhabits.net/passion-webinar/ 

Ahoj, pěkné a inspirující video, ale myslím, že trochu zapomínáte na dvě podstatné věci. Za prvé: na každé vášni se nedá vydělat a tudíž se jí živit, některé vášně jsou prostě bohužel neziskové. A za druhé: i kdyby z naší vášně šel udělat business, jak to „obyčejný“ člověk svede? Mám na mysli nás, kteří k businessu nikdy nepřičichli a absolutně netuší, jak to chodí…

Doporučuji http://zenhabits.net/passion-webinar/ Jinak máš pravdu, „obyčejný“ člověk a business, to asi nejde moc dohromady. 

Petre A Tomasi, chtel bych se zeptat zda nevychazite trochu z Ivo Tomana http://www.taxus.cz/ktery tvrdi neco podobneho ze clovek musi mit zapal pak musi mit talent a pak musi pracovat na rozvoji.  Jinak Vase videa jsou skvela jak by rekl Tomas mam vzdy pak brouka v hlave a resim co bych mel delat :-D

Mně se moc líbila i „Jak být volný?“ od stejného autora.

Ono tohle téma je možná příliš velký na jednu snídani. A pro mě je v téhle strukturovanější formě celkem nový. Léta se snažím dělat pouze co mě baví a zároven se tím dovedu uživit. Jak to dělám (to živení se) tak, aby to byla přenosná zkušenost, mi ale dlouho nedocházelo. 
Jinak jako to víš, Lucko, že na některých vášních se vydělat nedá? Které jsou neziskové? Máš příklady?Jak se z člověka stane „obyčejný“? Ve škole? V rodině? Možná tam bychom se mohli pustit do změny? Proč tohle téma neučíme naše děti? 

Já jméno Ivo Toman zaslehl shodou okolností předevčírem. Nevím. Nejspíš vycházíme ze stejného univerzálního poznání? Netuším. 

Tak jsem se díval sem: http://www.skoleniivatomana.cz/index.php?id=63 a přijde mi, že budeme přece jenom z trochu jiné myšlenkové školy… třeba tyhle koncepty mi jsou cizí (podle toho, jak ta slova chápu já):
Instinkt zabijáka Postup při překonávání námitekKonkurenceAlgoritmus řešení námitek

Taky sdílím myšlenku „Pojďme změnit svět“. Lidé na mě křičí, že jsem mimo realitu, že žiju v ideailismu a já jim na to odpovídám „Idealismus je idealismem dokud se nemění v realismus. Pro mě co říkám a o co se snažím je realismus.“ Není to lehké, je to kus tvrdé práce, protože člověk musí pochopit, že nemění svět, ale mění sebe.
Z mého pohledu je za vším výchova, versus vzdělávací systém a další systémy. Neučí nás k prosperitě, ale skrytému otroctví, já jen nerozumím tomu, že to lidé nevidí… :-)

A jen malá otázka. Dal někdo těm ňoumům šanci, aby se naučili věcem, které jsou potřeba pro to, aby byli odpovědní, zdravě sebevědomí, trpěliví, kreativní, zapálení? :-)

:-) Možná že většina lidí má problém s „musem-hnusem“. Protože když zapadnou do kolejích, že musí, tak prostě musí a znáte to: „Napřed povinnosti a teprve pak zábava.“. Když je pak toho musu hodně, možná že na zábavu nezbývá čas. A když dlouho nedělám to, co je pro mě zábava, zapomenu na to, jak ten pocit vypadá a znám jen to, co se musí a nesnáším to a to co se musí a zas tolik mi to nevadí, ale úplně nejradši mám, když nemusím nic… :-)

„Ve škole? V rodině? Možná tam bychom se mohli pustit do změny? Proč tohle téma neučíme naše děti?“
Myslím, že k tomu už není co dodat, když nás tyto dva systémy učí, jak být poslušný, nemít vlastní názor a být co nejvíc ve škatulce. A že peníze jsou špatný a kazí člověka. „Ty na to nemáš!“ a tak dále.
A pak když chce člověk z této kategorie vylézt, tak se prostě holt musí naučit to, co dělají, umí a cítí ti úspěšnější. Je to celkem jednoduché, ale sakra náročné. :-) A ten kdo nechce, tak ať je přesně tam, kde chce- v té škatulce, proč ho řešit, když on je spokojený? Proč mu brát tu možnost pohodlí?
Už se tu zmínil pan Toman a ten říká, že je potřeba se taky umět prodat, že devět z deseti lidí vás pošlou někam, ale ten jeden, co je ochotný za nás zaplatit je ten úspěch, který hledáme. Nechme ty, co o nás nemají zájem být a jděme dál, až projdeme a oslovíme 100 lidí, tak už máme deset lidí, kteří mají zájem. Ale na druhou stranu jsou to jen statistiky, může být prvních 90 bez zájmu o nás a pak se objeví deset, co nás chtějí, jenže kdo to vydrží??? :-)  

Tím, že se některýmu vášněmi nedá živit jsem myslela toto: např. já mám ráda sport (a jde mi, na kroužcích i ve škole jsem vždy patřila k nejlepším) a nebo háčkování módních doplňků (prodávám je v malém na Fleru), ale neumím si představit, jak se tím živit. Dobře, sportovní trenéři a předcvičovatelé existují a živí se tím dobře. Ale v tété oblasti je trh (myslím) velmi přeplněný a navíc myslím, že už bych nezvládla dělat si kurzy a začít sama předcvičovat, když mám svou práci na plný úvazek, abych mohla splácet hypotéku atd.  A to háčkování podle mne může zůstat POUZE koníčkem za všech okolností… moc byste mě převapili, kdybyste měli argumenty proti, ale nemyslím si….

Luci, já vidím problém hlavně v tvém úhlu pohledu. V rámci hesla: „Myslíš-li, že můžeš, máš patrně pravdu. Myslíš-li, že nemůžeš, máš patrně taky pravdu.“  Myslím, že věci, které jsi vyjmenovala jsou dost zajímavé proto se jimi živit. Zkus si pustit Ivo Tomana Pozitivní myšlení není pro každého, myslím, že tam je to krásně vysvětleno. V myšlence…pokud se o vás nikdo nedozví a pokud se neprodáte, tak se danou věcí neuživíte, i když jste sebe lepší. :-)
Přeji hodně štěstí, odvahy a trpělivosti :-) (z mého pohledu všechno faktory k nezaplacení)

[...] Nebojte se jít se svým startupem proti proudu Eleven Books That changed my Life Jak vydělat na tom, co vás baví Jak nehledat práci?“ [...]

Ano to je pochopitelne, jak se rika kazda ves  jiny les :-) Ale v zasade tak nosna myslenka je stejna, najit svuj talent,  ktery vás baví, ve kterem budete vynikat= svoboda, úspěch.

Možná bychom si tu (nebo někde jinde) mohli zabrainstormovat??? Zkusim.
 Háčkování? Co s tím?nejlepší blog o háčkovánívideo nových Technikpřednášky s ukázkama proč je háčkování coolháčkování jako meditační/relaxační technikaháčkování na rychlostháčkování jako způsob jak nelézt svůj talentháčkování jako cesta, jak udžet tradicekurzy – učení lidí jak háčkovat….Jinak si taky myslím, že pokuď je to fakt vášeň, tak s chutí do toho a půl je hotovo a pak je to jen otázka času. Kdo chce, hledá způsoby, kdo nechce, hledá důvody…. znáte to. 

Tomáši, pěkné video, spousta pravdy, ale pořád tady zůstává ta generelní otázka, na kterou se v rozhovoru i tady v komentech naráží a nelze se posunout dál : jak tuhle životní a pracovní filozofii zpřístupnit všem, tedy nejen těm, kdo mají schopnosti pro byznys. Tohle nikdy nikdo nevyřeší, dokud nedojde k zásadní změně myšlení celé společnosti. Čeká nás přechod od konkurence a soupeření k sdílení a spolupráci. Musíme se začít učit od mravenců – vše v prospěch celku a od úspěchu celku se automaticky odvíjí úspěch a spokojenost každého jednotlivce. Proč jsou lidé nejspokojenější ve skandinávských zemích ? Protože tam nejlépe funguje samospráva a správa věcí veřejných a lidé mají pocit, že jsou součástí fungujícího celku. Individualismus vede do pekel. Osobně vidím velký smysl a řešení v konceptu základního příjmu : dělej co umíš nejlépe, aniž bys byl v kritickém momentu začátku svého podnikání životně závisly na ekonomickém výsledku. Společnost tě podrží, umožní ti vyplácením základního příjmu rozjezd a odměnou za to očekává, že až se rozjedeš, poleze z tebe to nejlepší, co v tobě je. Celý život.  Dovedete si představit, jak by vypadal svět, kdyby se tohle rozjelo masově ? Systém by hravě zvládnul vyřešit všechny tzv. globální problémy lidstva, které se teď zdají být neřešitelné i uživit ty, kteří v sobě opravdu nic nemají a z nichž nikdy nic nevyleze.

Láďo, super komentář. A co kdybychom založili speciální mraveniště? Kde v tuto chvílí „silnější“ jedinci podpoří slabší? Napřed třeba deset mravenců podpoří jednoho a pak to půjde dál. A neb z kamínku může vzniknout lavina. Myslím, že malým mravencům by stačilo hodně málo. Pokud tedy nežijí ve zlaté klícce. Já třeba jako malý mraveneček mám problém už jen s tím, že nemám na daně, pojištění a takové ty blbosti, které my brání v nějakém rozjedu a pak nemám informace, vůbec nevím, co dělat s dalšími věcmi, jako administrativa, trochu problém, když nemám peníze na nějaké odborné školení a ve škole mě to nenaučili… A tak v podstatě mám jen směr, kdy se pohybuji velmi pomalu, protože mi chybí základní podpora :-D

Láďo, super komentář. A co kdybychom založili speciální mraveniště? Kde v tuto chvílí „silnější“ jedinci podpoří slabší? Napřed třeba deset mravenců podpoří jednoho a pak to půjde dál. A neb z kamínku může vzniknout lavina. Myslím, že malým mravencům by stačilo hodně málo. Pokud tedy nežijí ve zlaté klícce. Já třeba jako malý mraveneček mám problém už jen s tím, že nemám na daně, pojištění a takové ty blbosti, které my brání v nějakém rozjedu a pak nemám informace, vůbec nevím, co dělat s dalšími věcmi, jako administrativa, trochu problém, když nemám peníze na nějaké odborné školení a ve škole mě to nenaučili… A tak v podstatě mám jen směr, kdy se pohybuji velmi pomalu, protože mi chybí základní podpora :-D

Krásný myšlenky. Snad se k mraveništi příští rok dopracujeme. Díky!

Myšlenka kamínku strhávajícího lavinu je samozřejmě sympatická, ovšem jak by ten kamínek měl konkrétně vypadat a fungovat ? Soudě podle neslavných konců řady různých alternativních komunit soudím, že je to věc těžko řešitelná, dokud o nějakém takovém řešení nebude existovat celospolečenký konsensus. A obávám se, že k tomu může dojít až teprve tehdy, kdy řečeno s Karlem Krylem „budeme doslova rýt držkou v zemi“ a začneme se vzpamatovávat z opice konzumního a neoliberálního mejdanu. Lidi holt už jsou takoví, že dokud jim nehoří koudel u zadnice, tak se nehnou. Ale myslím, že k tomu bodu poměrně rychle směřujeme.

To zní zajímavě, jen – můžeš upřesnit, kdo je míněn tím množným číslem ?

Škoda, že to není také jako zvuková stopa (mp3) . Zkonverovat to umím, ale je to bariéra a to je škoda.

Já měl namysli manšaft lidí okolo peoplecommu. Na jednom takovém mraveništi pracujeme. Jen bych si přál, abych jich bylo víc. Třeba časem bude. 

Láďo, myslím, že opravdu to je jediná i správná cesta. Takže směřujme stále k situaci… „budeme doslova rýt držkou v zemi“. A podporujme heslo „kdo chce kam, pomozme mu tam“, protože jen tehdy, mám pocit, se pohneme z místa. :-)

Podla mňa človek, ktorý povie, že je vo svojom zamestnaní spokojný väčšinou klame sám seba. Takýto ľudia majú takmer vždy nejaké hobby: autá, módu, fotku, filmy, prírodu… Lenže svet nás bohužiaľ učí: „Tu je tvoja práca – to musíš. No a potom môžeš mať nejaké hobby – vyber si niečo, čo ťa baví“. Lenže ani ho nenapadne, že by to mohol spojiť…

Veď aj dotazníky a životopisy píšeme tým spôsobom. Jedna kategória je silné stránky / práca. Druhá kategória sú koníčky. Automaticky sa predpokladá, že sú to dve rôzne veci.

Pri pozeraní videa ma asi v polovici napadla pesnička Working Class Hero od Johna Leonna a jej text. Lepšie sa to ani vyjadriť nedá.

As soon as your born they make you feel small, 
By giving you no time instead of it all, 
Till the pain is so big you feel nothing at all, 

They hurt you at home and they hit you at school,
They hate you if you’re clever and they despise a fool,
Till you’re so fucking crazy you can follow their rules, 

When they’ve tortured and scared you for twenty odd years,
Then they expect you to pick a career,
When you can’t really function you’re so full of fear

—

Je mi z toho smutno…

Osobně bych celkem ocenil tu snídani na téma „jak najít talent/vášeň/flow“. Jelikož to je ta nejdůležitější otázka a myslím, že by to více lidem pomohlo.

Osobně mám spíše pocit, že jej nikdy nenajdu a žádný nemám…