Peoplecomm - peníze nebo život

.. čím více přemýšlím o tom jak by měl "domov" vypadat, tím více se mi vize oddaluje .. poslední dobou jsem si všiml, že říkám : "já už jdu domů" .. ale přitom jdu do auta, na hotel, penzion, ke kamarádům, do práce .. poslední dobou jsem tak trpěl neidentifikovatelností domova, že domov považuji za všechny místa, kde se cítím dobře .. když jsem totiž počítal, kolik chvil bych strávil "doma", pokud bych 1 domov měl, byly by to chvíle pro spánek, relaxaci a nemoci (nachlazení)... tudíž říkám si, "jak moc chci investovat do něčeho, kde bych trávil pouze čas, kdy mám zavřené oči?". Do budoucna přemýšlím o tom, že pokud bych "domov" budoval, bylo by to místo, které by bylo propojené s realizací, tvorbou, projektem, který by vydělával... na chvíle, kdy se rozhodnu mít díte, či strávit stáří...

Otázka, kde je můj domov, se mi vynořila, když jsme prodávali dům, v němž jsem vyrostla. A teď se mi vrací znovu, když se loučím s domem, kam jsem jezdila na prázdniny za babičkou. Procházím zpustlým stavením a každý kout ve mně vyvolává vzpomínky a připomíná mi minulost, samou minulost... Jak se to místo promění, když je prázdné, neobydlené! A tak jsem si plnou silou uvědomila, že domov tvoří lidé. Že se klidně můžu rozloučit s domy, protože to nejsou domovy, ty už zanikly... a mezitím vznikají domovy nové. Myslím, že aktuální otázka zní, s kým právě tvořím domov.

K zamyšlení – trošku esoterická inspirace - kde domov můj

Vnitřní svět:
Domov je tam, kde se cítí dobře duše. Duše se potřebuje cítit dobře ve svém těle. Domovem duše je tělo. Všimněme si, že když se cítíme dobře ve svém těle, je nám docela i jedno, kde jsme - zda na poušti, v lese, ve vlaku, na pouti.....
Když tělo cítí soulad s duší, je doma.

Vnější svět:
Potřebujeme žít v podmínkách, které nám naplňují naše potřeby. K tomu si tvoříme bydlení, kde se cítíme dobře. Čím více v souladu se cítíme ve svém těle, tím se cítíme i lépe celkově. Cítíme spokojenost, jsme silnější, sebevědomější, odvážnější, máme pocit, že život má smysl.

„ Jako v nebi, tak i na zemi“…se v jedné modlitbě říká….
K tomu mě napadá: Čím více nasloucháme svému vnitřnímu hlasu, tím lepší bydlení si vytvoříme.

Tomáši, napadlo Tě, že když....cituji: ve svých skoro čtyřiceti letech se mi stále nepodařilo najít domov a zakořenit. Když se mě lidé ptají odkud jsem, nevím co říct. Kromě spousty virtuálních komunit, jakoby nikam nepatřím...bude odpověď uvnitř a ne vně? Nebo jinak, že ten deficitní pocit zvenčí nezaplácneš? Tolik inspirativních příspěvků Tvých příznivců.....čteš je? Inspirují Tě? Sylva

Ahoj Sylvo. Jo, jo. Napadlo. Mnohokrát. Docela jsem to zkoumal a zjišťuju, že uvnitř toho mám (a nejspíš vždy budu mít) dost na porovnání. Taky jsem si v životě vyzkoušel už dost vnějších věcí na to, abych si udělal jakýs takýs názor na to v čem mi je dobře. Být zavřený se svojí nejbližší rodinou v seberoztomilejším domečku/bytě mě nenaplňuje tak jako bydlet vedle lidí, s kterými se máme rádi. Jinak, co tu čtu mi přijde většinou dost inspirativní. Třeba těchhle pár komentářů k tématu domov, obrovsky.

Co se domova týče...pocházím z menšího městečka pár kiláků od Prahy. I když v Praze pracuji, sportuji a mám zde hromadu známých říkal jsem si, že se sem nikdy nenastěhuju, protože je to pro mě dost anonymní město na to, abych tady byl "doma". Po té, co jsem se seznámil s mou současnou ženou, která je pražák jako řepa, jsem změnil názor. Vlastně ani ne názor...prostě jsem přestal řešit kde bydlím. Je pro mě důležité s kým trávím svůj čas. Jak rodina, tak v zaměstnání, tak v sportovním klubu, tak v divadelním spolku...Ne vždy si s každým sedneme, ale tím, že máme něco společného, tak mám domov všude, kde je mi s někým dobře...Je to trochu metafora, protože ve finále když se vrátíme z dovolený...huaaaa to je pohoda doma....Každej to máme jinak a je to prstě o tom pocitu. Někdo může být doma v letadle, protože miluje cestování a seznamování...chápu to...jde prostě o ten pocit, který při tom máme...a to že to nezapadá do "normálnu"...? Na to dlabe pes ;-)

To je naše cesta k domu i pryč. Romantické,vidťe?www.email.cz/getAtta… Jinak se mi strašně líbí žena z Havaje.

Tak mám po radosti, dávám po neděli fotku na jeden web. Zkusím jí linknout tam odtud.

Jak někteří píšete... Rostliny mají kořeny. Lidi mají vztahy. Můj domov je tedy tam, kde jsou moje vztahy.

Mám pro vás tu naší romantickou cestu k našemu domu i pryč. Jak jsem slibovala v komentáři č.7. Tak tady mám domov já, máme to tu všichni, i ti, kdo za námi jezdí, moc rádi. Rozhodla jsem se, že má domácnost je vlastně zlatý důl, jak napsal Dr.Steve W.Price. Tenhle pán navíc tvrdí, že málokdo přemýšlí o tom, že by kapitál své vlastní domácnosti mohl vlastnit.
www.ceskehory.cz/uby…

Dnes mě pobavila informace, nevím, nakolik je skutečná či vymyšlená, ale ať je to jakkoli, v každém případě mi připadá roztomilá a k tématu :-) Prý někdo dělal anketu mezi cizinci žijícími v ČR, o čem se zpívá v naší hymně. A jedna odpověď: "Nevím, kde bydlím". Možná výstižnější, než by se na první dojem zdálo, nezdá se vám?