Znáte někdo lidi, kteří jsou vyjímeční v tom, co dělají? Znáte firmy, které se snaží pomoct svým lidem k vyjímešnosti? Jestli ano, podělte se. Co mají ti lidé společného? Dá se od nich něčemu přiučit?
Díky, díky!

„Heslem naší doby je BSS – Buďte sami sebou! Nápodobou někoho jiného dosáhnete maximálně na průměr“. říkají Kjell Nordström a Jonas Ridderstrale v: http://www.grada.cz/katalog/kniha/karaoke-kapitalismus/
Když člověk napodobuje, nikdy nebude nejlepší.
A naše životy, to je jedno velké napodobování.

Před několika lety jsem narazil na výzkum, který říká, že pouhých 8 z 10 lidí dělá to, v čem jsou nejlepší. Od té doby to nemůžu dostat z hlavy a i na tomhle webu jsem to odpapouškoval už nespočetněkrát. Vidím to, kam přijdu.
Možná proto, že hledám, narážím i na příklady opačné – lidi, kteří milují, co dělají. A ta druhá skupinka se od první odlišuje jako den od noci. Je to nádhera, když vás obsluhuje číšník, který miluje svoji práci nebo jste u lékaře, pro kterého je medicína posláním! Nebo ne??
Jestli se firemní svět chce zbavit manipulace, předstírání práce, kontroly, mlácení prázdné slámy a dalších nešvarů, potom se poučme u sportu. I proto jsem vybral ty tři komentované ukázky.

A lámu si hlavu.
Podívalo se na ně na tisícovku lidí a zhola žádná diskuze.
Copak nás nepálí, že většina lidí žije život na 20%?
Jestliže 8 z 10 nevyužívá naplno své vrozené nadání nebo jinými slovy sedí na špatné židli (následkem je mimo jiné mizerná práce), potom je slušná šance, že mnozí z nás neděláme to, v čem jsme nejlepší. A tak si říkám: Pálí to jenom mě nebo jsem to napsal tak blbě, že tomu není rozumět?

Kamarád mi poslal moudro:
V životě nemáte mnoho možností. Buď se musíte rozkládát nebo hořet.
A to je možná ono.
8 z 10 se podle gallupu ještě nerozkládá, ale ani nehoří. Doutná.
Doutnáte nebo hoříte?

Há, já zatím doutnám, protože jsem vlezla na školu, která mě úplně nebaví. A stejnou chybu už nechci udělat. Jak ulevující je ta představa, že už mám poslední týden a pak hurá, přede mnou spousta možností :)
Mám známou, která studuje oděvnictví, snila o té práci a teď jí i dělá a je na ní krásně vidět, jak je pro to zapálená. Mám učitele na kurzy (mimoškolní!), kterému opravdu záleží na tom, aby nás něco naučil a záleží mu na tom, aby to dělal dobře, také úžasné. Ráda chodím do jedné kavárny, obsluhují tam přímo její majitelé a je to neuvěřitelně příjemné. Je to více než potěšující vidět lidi při práci, která je baví. Děláte vy to, co vás baví, to co vám jde…?

Dovolím si citaci z jedné chytré knížky (Hovory s Bohem): Dělej to, co děáš opravdu rád! Nedělej nic jiného! Nemáš moc času. Ja tě vůbec může napadnout, že byses živil něčím, co děláš nerad? Jaký by to byl život? To není život, ale umírání. Přinejmenším dělej něco, co tě těší – něco, co vyjadřuje, čím jsi.

Super!

Já když se dívám na toho Terjeho, říkám si něco v tom smyslu, co říká ta chytrá knížka. Vždyť mám jen jeden život! Prosedím ho na zbytečných poradách s lidma, kteří mě nebaví a já nebavím je?
Je to moje volba.
Průser vidím v tom, že to většina lidí vzdala. Aspoň já jich potkávám víc než bych chtěl. Převážně mluví o tom, že musí, nesmí nebo že to prostě tak je. Chodí do práce, vydělávají prachy a těší se na víkend. Jejich práce a všechno ostatní podle toho vypadá…