Kluci, a kde jsou holky?

Po jakýmkoli návratu z Afriky nebo z jiných tradičních končin, se nemůžu nezaradovat, že si české ženy užívají v zásadě stejných práv jako naši muži. Když to ale člověk zkoumá blíž, zjistí, že to je na mnoha místech naší společnosti zatím jenom prachpustá teorie. Že máme sice pěkně našláplo, ale ještě to nejspíš chvíli potrvá než došlápneme.

Vždy mi přijde zajímavé podívat se na jakoukoli hierarchickou organizaci a srovnat si podíl žen a mužů „ve sklepě“ (na spodních příčkách pyramidy) a „na půdě“ (nahoře, ve vedení). Typickou ukázkou jsou firmy typu Spořitelna, Pojišťovna, ale samozřejmě zejména mnohé organizace státní správy. Jen se podívejte třeba na současnou vládu. Tam se prostě holky nedostaly. Nezbylo na ně místo? Neměly sílu se naparovat a poměřovat se? Nazajímalo je to? Nechtěly toho být součástí? Bůhví.

Každopádně mi to přijde smutné. Něco tomu chybí. To člověku dojde už na dětském hřišti. Alespoň já si toho už pět let všímám. Pokud jsou tam jenom chlapečci, tak se to velmi často strká, pere, soutěží, poměřuje, kdo dál, kdo výš, kdo první, kdo s koho… Když jsou tam holčičky, tak se častěji hraje, spolupracuje, tvoří, do hry vstupuje fantazie, pečuje se o panenky, zvířátka, o vztahy. Já prostě věřím, že štěstí je v rovnováze. Ovšem, když pozoruju interakci kluků a holek, od zhruba sedmi let jdou jen s velkou nechutí hrát hru těch druhých. Kluci chtějí například čutat fotbálek, hrát si na Spidermana nebo lézt na strom. Holky by si zase raději hrály na domeček, na víly, nebo by něco tvořily. A zlomit jeden druhýho se (alespoň u naší Valérky) spíš nedaří.

A tak chci říct, co jsem už říkal třeba ve Více žen do vedení. Pokud bude vedení firem, státu i dalších institucí nadále mužskou hrou (tj. půjde především o poměřování a soutěž), ženy s velkým Ž se těmto společenstvím budou nadále vyhýbat. A nám bude dál něco podstatného chybět. A svět bude dál hnát to nejisté, soutěživé mužské ego, které nás dostalo už do pěkných patálií.

Co vy na to?

P. S.: Tak jsme spustili i nový blog. Sám na to koukám jak tele na vrata. Líbí se mi to. Moc. Přijde mi to takový lehký a elegantní. Jenom je tam pár nových věcí, na který si bude třeba zvyknout. Tou nejpodstatnější věcí, kterou vy ovšem nejspíš neoceníte, je administrace. Plnění, úpravy, anti–spam a další věci tak budou mnohem, mnohem snazší. Zdá se mi. Samozřejmě je tam ještě pár nevychytaných věcí, nefunkční linky, nepropojenosti. Tak s tím mějte prosím strpení a jakýkoli nejasnosti hoďte buď do komentáře, nebo mi je pošlete mailem: tomas@peoplecomm.cz. Pokud hledáte pracovní revoluce, rozhodli jsme se je pro zjednodušení rozpustit mezi články.