Kniha "Peníze, nebo život?"

Sedím v brněnské Literární kavárně. Před chvílí jsem dostřihl video z dnešního rána, z tiskárny, kde se právě rodí kniha “Peníze, nebo život? Jak přestat vydělávat na život a začít i v práci žít” - zde. Překvapilo mě, že v  sobě zaznamenávám pocity jako po každém 1/2 maratonu (viz např. zde). Cítím velkou únavu, ale zároveň obrovské naplnění a zadostiučinění. A ať už to nyní dopadne jakkoli, splnil jsem si dávný dětský sen. A tak tu sedím, cucám panáka Jamesona, rozjímám a pozoruji, jako okolo mne proplouvají vzpomínky. Je jich celý oceán :-).

Myslím na babičku a na maminku. Na to, jak mi celé dětství trpělivě vysvětlovaly, že se musím učit, abych to daleko dotáhl, abych nedejbože neskončil jako popelář. Přitom si hned vybavuji klíčovou postavu svého dětství, paní učitelku Kopřivovou (možná si na ní vzpomenete odsud), kterak prohlásila, že nemám na to, abych studoval na “střední škole". Následně si vzpomenu na všechny ty naleštěné diplomy, certifikáty a další úsměvná potvrzení toho, jak škaredě se tehdy zmýlila. Usmívám se nad svými korporátními krysími úspěchy, nad svojí první vizitkou s nápisem “manager”, nad svým prvním služebním autem nebo nad svou první nepokorně “tučnou” manažerskou mzdou. Pamatuji se na svou první cestu do Mali a na to, jak se mi následně začínal ten můj malý manažerský svět hroutit. Pak se ale také vidím, jak sedím v čekárně nemocnice na Karláku a dozvídám se, že mám boreliózu a syndrom vyhoření. Dumám, co to je a co s tím mám udělat. Následuje návrat do Afriky (tehdy Togo, Benin a Ghana) a hlavně půlroční cesta do Ohňové země, po které svůj starý život nadobro opouštím. Objevuji v sobě touhu přijít na kloub tomu, proč tolik lidí chodí do práce, kterou nemusí. Když to začínám trochu chápat potřebuji zjistit, zda a jak je možné dosáhnout toho, aby se mnohem, mnohem víc lidí dokázalo živit tím, pro co se narodili a co zároveň zlepšuje životy druhých lidí. Ta dnešní kniha je jedním z výsledků všeho toho výše zmíněného.

Kniha "Peníze, nebo život?" je pro mě splněný klukovský sen. Zároveň je ale součástí našich snah o změnu toho, jak u nás pracujeme a podnikáme.

Přemýšlím o tom, že z nějakého důvodu nedokážu psát doma. Kniha tak vznikala převážně v rámci mých honzo-cest všude možně. Začal jsem ji psát v létě 2006 v Toskánsku a pokračoval jsem v zimě 2007 na Havaji. Tenkrát jsem měl spolu-autora, mého kamaráda Roberta. Jenomže on to ale vzdal a já následně všechno zahodil, abych o rok později začal znovu, tentokrát v Ormond Beach na Floridě. Většina mého psaní z Floridy se následně objevila na webu v projektu pracovní revoluce (možná si ještě někdo vzpomenete). V zimě 2010, v Mexiku jsem vzal to nejpodstatnější z pracovních revolucí a knihu dopsal. Společně s mojí tehdejší editorkou Karolínou jsem ale přišel na to, že dobrou polovinu je nutné opět zahodit. A tak až letos v zimě jsem to, tentokrát v Izraeli, dokončil (fotky z Floridy, Mexika i Izraele si prohlédněte na stránkách www.penizenebozivot.cz - část "Jak kniha vznikala?") . Nahrubo. To jsem ale ještě nevěděl, že tím to teprve začne. A tak jsem se ve spolupráci, nejprve s Janou (editace) a následně s Aničkou (korektury), pustil do maratonu úprav, česání, zjednodušování, propojování a zčitelňování struktury, kterou (až se vám kniha případě dostane do rukou) snad oceníte. Já si totiž přijdu tak trochu jako reklamní režisér, který natočil svůj první celovečerní film. Po létech sloupků, novinových a blogo článků  jsem najednou stál před úkolem napsat něco, co má ideu, hloubku, šířku a snad i humor. Bez Jany, Aničky, ale také Karolíny, Blanky, Honzy, Lukáše (a hlavně bez Báry a jejích ilustrací) a dalších a dalších lidí by to nebylo možné. Slovy jim těžko poděkovat. Zkusil jsem to v knížce.

Kniha se skládá ze třech částí: 1. Moje cesta - jak jsem se to snažil "daleko dotáhnout" a  jak jsem z krysího závodu nakonec vystoupil ; 2. Nejprve peníze, potom život - hlavní překážky smysluplnného pracovního života; 3. Nejprve život, potom peníze - jak se živit tím, co milujeme.

Kromě toho, že jsem projekt tvorby té knihy (převážně) miloval a nesmírně jsem se při něm obohatil, splnil jsem si klukovský sen. Možná i moji rodiče na mě budou hrdí. A hlavně snad moje manželka Péťa (a já s ní) uvidí, že všechno to vysedávání u počítače, “zalézání si” s knihami nebo neustálé čmárání si poznámek do bloku bylo k něčemu (hamatatelnému). Hlavně však věřím (a z celého srdce bych si to přál), že ta kniha pomůže dalším lidem vymanit se z pasti krysího závodění a žít svůj plno-hodnotný život, tvořit, co milují podle svého nejlepšího vědomí a svědomí k maximálnímu užitku nás všech.

Knihu bude možné objednávat v našem eshopu a osobně si ji koupit v HUBu, Drtinova 10, Praha a v kavárně Kafíčko, Míšeňská 10, Praha.