Krok č.1: Design svobodné firmy |

15. 7. 2011

8 693

Krok č.1: Design svobodné firmy

Nad tímhle tématem jsem strávil více než rok. Snažil jsem se přijít na kloub těm nejobecnějším principům (z lat. “principium“, tj. podstata či začátek), na kterých stojí svobodné společenství (ať už firma, škola, či jakákoli jiná organizace). Dnes mám pocit, že už to konečně mám. Znáte to, taková ta “jistota”, že už přeplavete jezero, okolo kterýho jste léta jenom chodili. Pak to párkrát zkusíte a už víte, jak se připravit, kterým směrem a jakým tempem se vydat, abyste to nejenom zvládli, ale i si to užili. A tak chci tímto blogem oznámit další důležitý střípek do mozaiky hnutí za svobodnější firemní svět. Tím střípkem je nový kurz s názvem „Svoboda v práci aneb Design svobodné firmy“, který dokáže ve dvou dnech ukázat právě ony základní principy, na kterých svobodná organizace stojí. V tomto článku chci tyto principy v kostce vysvětlit. Možná příliš ambiciózní úkol? Dejte vědět, zda a jak mi je rozumět, prosím. Díky!

Začnu základním rozdělením principů hierarchického a svobodného systému, které se snažím propašovávat do všech svých přednášek i kurzů:

TRADIČNÍ ORGANIZACE postavená na hierarchii stojí na následujících čtyřech nohách:

1. Povinnost – Základním stavebním kamene je zde “povinnost” (např. pracovní), kterou je třeba splnit před tím, než má člověk nárok na tzv. “volný čas” či na “zábavu”.

2. Cukr & bič – Do povinnosti se už z podstaty většina z nás nehrne, proto jsme si navykli za ní požadovat “cukr”. Ten však ne vždy stačí, a tak existuje ještě tzv. bič.

3. Řízení - Koncept povinnosti a cukro-biče jsou umělé (nepřirozené = bez lidského přičinění neschopné samostatné existence) lidské vynálezy. Tento systém tak vyžaduje tzv. „šéfa“, který má mnoho forem a jmen (rodič, učitel, manažer, předseda, ředitel,…)

4. Poslušnost – Následkem tohoto systému je zpravidla to, že je funkční. Ovšem bez vášně. Lidé jsou spíše „poslušní“ než, že by se do práce přetrhli. Poslušnost je zároveň ale to hlavní, co „nadřízený“ po „podřízeném“ v klasickém systému požaduje.

SVOBODNÁ ORGANIZACE, postavená na sdíleném smyslu a hodnotách stojí na krapet jiných pilířích:

1. Závazek – Lidé se dobrovolně zavazují k tomu, že udělají to, či ono. Nejčastěji formou tzv. koncensu se dohadují na cílech a případně i postupech.

2. Mistrovství, smysluplnnost & autonomie - Systém stojí na třech základních lidských potřebách. Čím víc, tím hlubší a silnější motivace. Čím více vnitřní motivace, tím méně je třeba vytahovat cukrobičíky.

3. Sebeřízení - Protože se jedná o uspořádání stavící na univerzálních principech, není třeba řízení, tj. není třeba člověka k tomu, aby systém fungoval. (Zde mě prosím neberte za slovo, poněvadž příliš zjednodušuji – ve většině forem svobodnějšího uspořádání je alespoň zpočátku jakási míra koordinace nutná).

4. Angažovanost - Čím více se podaří naplnit potřeby z bodu 2, tím více se lidé cítí zapojení, “in”, tím více mají do práce chuť. Tj. systém je nejenom funkční a samořídící, ale existuje v něm i vášeň, chuť a nápaditost a především právě svoboda a samostatnost.

Tolik ke světu A a B. Teď se zkusím přesunout k tomu, jak vybudovat svobodu v práci a použiju pro to paralelu s bydlením. Myslím si, že pokud se chce člověk zabydlet v domě, je nejprve nutné ho postavit (nebo si ho nechat postavit). Když chceme vzdušný, slunný prostor, ve kterém se budeme cítit svobodně, budeme nejspíš stavět jinak než pokud si za cíl vezmeme stabilní sídlo, které nás ubrání proti všem možným nebezpečím nebo dům, který si bere za cíl udělat dojem na naše přátele a zajistit nám tak jejich obdiv a uznání. Stejně tak je to s firmou. Když budeme stavět společnost s cílem ji prodat nebo pokud budeme chtít „udržet zaměstnance“ a „předběhnout konkurenci“, budeme stavět na dost jiných základech než když se rozhodneme postavit firmu, ve které lidi budou moci maximum času dělat, co je baví a naplňuje. To, jak postavit ten pomyslný dům/firmu, ve které člověk bude moci svobodně tvořit je právě podstatou kurzu Svoboda v práci. Je to první krok k přechodu ke svobodnějšímu prostředí. Krok číslo dva je, v „protoru společného domu“, začít vytvářet sdílenou kulturu. A jako všude i zde je nutné, aby ten proces někdo vedl, což je krok č. 3. V podstatě tedy proces přechodu ke svobodě má tyto tři kroky. Hrozný slova (design – kultura – leadership), já vím. Ale neumím to nazvat líp. Je mi rozumět?

Zpět tedy k tomu, jak postavit svobodnou firmu. Došel jsem poznání, že tím tajným receptem je především desítka následujících principů, které zároveň tvoří kostru kurzu a kde každý pricip rozebíráme především na příkladech z konkrétních svobodných firem z celého světa.

1. Smysl & vize – Když organizace a její zaměstnanci znají důvod proč jejich firma, či projekt existuje a sdílejí společný směr. Vize a poslání je jakýmsi magnetem, který (pokud funguje) spolehlivě přitáhne správné a odpudí nesprávné lidi.

2. Dialog & naslouchání - Když netrváme na jedné pravdě, ale dovedeme připustit různé úhle pohledu. Když dokážeme naslouchat a zapojit se do diskuze tak, že nás to dostane do nových hloubek poznání a porozumění.

3. Fair play & důstojnost – Když se dokážeme chovat ke každému člověku férově, spravedlivě tj. podle jeho nebo jejích zásluh.

4. Transparentnost - Když myšlenky volně plynou a informace sdílíme svobodně a zodpovědně.

5. Zodpovědnost – Když je každý člověk i organizace jako celek zodpovědný jeden druhému i společnosti za své chování.

6. Jednotlivě & společně – Když jednotlivci rozumí a berou za své to, jak připspívají k dosažení společných cílů.

7. Možnost volby – Když organizace podporuje každého zaměsntance k tomu, aby se sám rozhodoval o tom co, jak, kdy, kde, s kým bude dělat.

8. Celistvost – Když se každý jednotlivec i organizace jako celek drží sdílených etických a morálních principů.

9. Decentralizace – Když se moc rozprostře do všech úrovní a částí organizace.

10. Reflexe a zhodnocení – Když všichni cítí potřebu průběžné zpětné vazby, potřebu se učit z minulosti a budovat tak lepší budoucnost.

Zdroj: Worldblu

Jasný jak facka, ne? Ale kolik organizací, které by na tomhle desateru stavělo, znáte? Já vím o zhruba dvacítce českých a slovenských, které o to usilují. Peoplecomm je jedním z nich (viz Svobodný PeopleComm).

Považuji ještě za nutné zmínit, že těchto deset bodů funguje jako jednotlivé části lidského těla. Tj. některé končetiny či dokonce orgány mohou chybět, aby organizmus fungoval. Ale opravdové dokonalosti, lehkosti a elegance člověk dosáhne pouze pokud se mu podaří do života dostat všech deset kusů. Mně osobně to téma více než naplňuje, a tak se těším, až absolvujeme první ročník Svobodné firmy pro jednotlivce. Zatím jsme ho dělali pouze s firemními týmy. Kurz skvěle doplňuje naše knihy, kdy Podivín vám ukáže konkrétní přerod výrobní firmy, Štěstí doručeno potom firmu, která vznikla na zelené louce a ukazuje především, jak vytvořit unikátní firemní kulturu (bod 2.) a Svoboda v práci to celé balí dohromady a dodá haldu potřebných souvislostí, bez kterých by jakákoli případná snaha o větší svobodu v práci mohla být jen naučenou, povrchní technikou.

Kurz „Svoboda v práci“ je součástí cyklu “Osvobozující leadership” společně s Tvrdě, kamarádsky nebo jinak? a Moc, autorita & vedení. Za velmi zvýhodněných podmínek tak můžete absolvovat ještě další dva kurzy.

Pokud jste se ještě nedívali, zde je reportáž, kterou jsme nedávno dělali s ČT na téma svoboda v práci, a která myslím že téma dobře dokresluje.

Toť vše. Debata klidně i na FB a twitter! A napište prosím, jak mi bylo rozumět. Díky.

Líbil se vám článek? Šiřte jej dále!

Knihy o svobodě v práci

Všechny knihy

Podivín
Richardo Semler

Objednat

Svoboda v práci
Brian M. Carney, Icaac Getz

Objednat

Štěstí doručeno
Tony Hsieh

Objednat

Peoplecomm kurzy

Všechny kurzy

Jak si SKUTEČNĚ rozumět?

12.-13.11.2012

Přihlásit se

Silné stránky

poprvé 21.-22.6.

Přihlásit se

Den čili 86 400 vteřin

4.-5.10.12

Přihlásit se

Komentáře Přidat komentář

Anonymní

Zrovna dnes se ke mě dostal tento článek, který podle mě velmi souvisí. Zmiňuje podobné principy a obsahuje i údaje podle kterých se dají vyhledat studie na to téma.
http://hbr.org/2011/07/the-unselfish-gene/ar/pr
Lucia

Zrozumiteľné, jasne napísané. Neviem, či to priamo súvisí s týmto článkom, ale nedá mi nepodeliť sa o jeden postreh. Tomáši, možno ste to tiež už v niektorom z článkov spomínal. Podľa mňa, príncípy slobodných firiem možno objaviť aj v neziskových, dobrovoľníckych organizáciach. Ľudia tam prichádzajú z vlastnej iniciatívy, pretože sa snažia pômocť iným, tým, že robia čo ich napĺňa, vďaka čomu sa cítia šťastnejší, spokojnejší. Mnohí z nich popri tom, chodia pravidelne do práce, aby mali z čoho platiť účty, práca ich síce nebaví, ale treba z niečoho žiť. A tak aspoň formou dobrovoľníctva zažívajú ten super pocit, byť užitočný a robiť to, čo ich napĺňa.
Až po prečítaní viac článkov na tejto stránke mi došlo, že aj ja už vyše päť rokov pôsobím v „slobodnej firme“, a preto ma to stále baví tam robiť. A takmer zadarmo. Ide o študentskú organizáciu, kde fungujeme na príncípe dobrovoľnosti, každý môže robiť to, čo chce. Podieľať sa na viacerých projektoch. Spoznávať nových ľudí. Zlepšovať sa v oblastiach, v ktorých chce. Vo väčšine prípadoch je sám pánom svojho času. Aj keď sú tam drobné obmedzenia. Ale my to tak neberieme. Kolektív, atmosféra sú otvorené. Síce už nepatrím k študentom, stále ma to baví, byť aktívna, podieľať sa na niečom, čo má zmysel. Super pocit. Popritom však mám aj full-time job, ktorý beriem, len ako zdroj príjmov, hoci sa snažím robiť ho naplno, zlepšovať sa. Moja srdcovka však je „slobodná firma“. :) A kým nenájdem inú, asi aj navždy ostane.
Robert Zelník

Tomáš, je to skvelé, aspoň takto v teoretickej rovine. Keď to čítam, myslím že to v plnej miere vystihuje to, o čo sa snažíme. Zdá sa mi ale, že aj tradičné „neslobodné“ firmy majú vo svojich programoch podobné heslá a princípy. Žiadna firma sa nechváli tým, že je hierarchická, byrokratická, autoritatívna… Všetci chcú byť otvorení, inovatívni, féroví, zodpovední… Rozdiel je teda asi len v tom, že tradičné firmy nie sú dostatočne dôsledné v uplatňovaní týchto princípov v praxi.

Tomáš, spomínal si 20 CZ+SK firiem, ktoré chcú ísť na tomto desatore. Môžeš prosím uviesť príklady? Prípadne link na zoznam týchto firiem? Vďaka.
Martina

Jak říkají v reportáži Čt : Z mírou stoupající svobody stoupá míra zodpovědnosti !

Znám spoustu mladých lidí, kteří zakládají rodiny a nejsou vůbec schopné dát své finance na jeden bankovní účet. Prostě nepřevevezmou zodpovědnost ani v té rodině. A tam přece doma vše začíná, jak o tom mluví Tomáš.
http://twitter.com/TomasHajzler Tomáš Hajzler

Lidi, ten článek tady visí den a já koukám jako tele na vrata na těch skoro 3000 prokliků. Venku léto, navíc víkend… nečekal bych nikoho u netu? Tušíte někdo okud se to číslo vzalo? Prosím o fídbek. Díky!
Robert Zelník

To bude asi tým, že si česká bloggerská superstar! :)
Skatemurai

Prodávám pár duchovních knížek za fakt levno (stovka za kus), třeba by to mohlo někoho tady zajímat, případně se omlouvám za off-topic - http://knihy.bazos.cz/inzerat/10969710/DUCHOVNI-LITERATURA-ZA-LEVNO-100-KUS.php
Každopádně díky za tudle revoluci svobody v práci, snad se to brzy dostane do všech firem v Česku! :)
http://twitter.com/romanripa Roman Ripa

Být ve správný čas na správném místě?
http://twitter.com/romanripa Roman Ripa

Do všech firem v Česku? To asi není úplně realistické. Víte jak dlouho trvá otočit tanker?

Navíc, jen ať pěkně korporace jedou po svém. Alespoň bude více prostoru pro ostatní…
Svata

Řekla bych, že se zúročují osobní doporučení.
Robert Zelník

Nerealistické by som to nevidel, je to len otázka času. Ešte nedávno bolo nerealistické, aby sa černosi mohli voziť v jednom autobuse s belochmi a aby ženy mohli mať volebné právo.
Svata

Ještě mě napadlo, že ty prokliky můžou být díky slovu v názvu – design.
http://twitter.com/TomasHajzler Tomáš Hajzler

Ano. Ať už se ta organizace rozhodne produkovat nebo neprodukovat zisk, je možné ji postavit různým způsobem, tj. i tak, aby lidé v ní působící mohli většinu času dělat to z čeho jim buší srdce a září oči.
http://twitter.com/TomasHajzler Tomáš Hajzler

100pro. Já jsem napsal stohy krásných věcí (líbily se mi), ale žít je, je věc jiná. Uvidíme, jak nám to půjde v peoplecommu. Ty firmy dáváme do části „svobodné firmy“ http://www.peoplecomm.cz/svoboda-v-praci )dlouho jsme neaktualizovali a budou se objevovat v projektu http://svobodanazivo.cz/, jemuz snad co co nevidet spustime stranky.
http://twitter.com/TomasHajzler Tomáš Hajzler

to by mohlo být tím… :-)
http://print24.com/cz/product/plakaty/ poster

paráda chlapy … udělejte z toho brožúru ať jsou všechny firmy svobodné
Daniel Z.

Je urcite velky rozdil budovat svobodnou firmu a predelavat byrokratickou firmu. Osobne jsem pred rokem prevzal divizi o 19 lidech v ramci nadnarodniho koncernu. Divize ztratila behem dvou let skoro 50% trhu, vystridalo se v ni nekolik sefu a situace byla vic nez kriticka. I proto jsem asi dostal od nejvyssiho vedeni relativne volnou ruku (po precteni Svobody v praci bych to mozna prirovnal k FAVI) v provadeni zmen.

Dnes jsme se stabilizovali a opet rosteme. Snad bych mohl rict, ze za ten rok jsem nedal jeden jediny opravdu direktivni prikaz, ze se musi delat tohle nebo tamhleto. Vse je jen a jen o diskuzi o cilech, o vysvetlovani principu sebeodpovednosti, vzajemneho respektu apod.

Ale co chci napsat. Podle meho nazoru je zakladnim kamenem prave ten leadership. Prave od nej se nasledne tvori design a kultura. Je to nekonecne skoleni o zakladnich filosofiich a cilech. Nejtezsi cast je zmenit mysleni lidi. Zmenit to, ze v praci netravi cas jen a jen kvuli mesicni rente, naucit je chapat, ze jejich existence je v jejich rukach. Ze nepracuji kvuli hodinam, ale kvuli vysledkum. A ten proces nidky nekonci.

Vlastne jsem se k svobode v praci dostal oklikou. Predtim jsem pracoval jako jednatel v male firme, „akcionare“ jsme vydel jednou za rok a vlastne jedine co je zajimalo byla vysledovka. Meli dalsi mnohem vetsi firmy a ta „moje“ byla spis jen konickem. Mel jsem velkou svobodu a tedy i osobni motivaci firmu zlepsovat (davat vysledky), ale trapilo me proc tu motivaci nemaji zamestnanci. Vlastne to vsechno zacalo studiem motivace. Premyslel jsem proc ja jsem angazovany a zamestnanci ne. Vlastne jsem se nikdy nedopatral vysledku az jednou jsem tusim v letadle uplne nahodou cetl clanek v Business Week „Smashing the Clock“. Tehdy se mi otevreli oci a zacal jsem patrat po detailech. Pak par clanku na FINMAG-u, Peoplecomm, knizky a hura, mam pocit ze to jde.

Dnes uz vim, ze idealni je vybudovat vlastni firmu. Nemusi pak clovek resit, ze akcionar se rozhodne prodavat, nebo ze v momente kdyz se vysledky zacnou zlepsovat, zacne se projevovat touha akcionare svuj vliv na znovu uspesnu firmu zvysovat a vase snazeni je ohrozeno. Ale je potreba s tim zit, protoze na druhe strane, je to unikatni laborator a skvela prilezitost se ucit. Akorat v pripade, ze se rozhodnu jit dal, dnes uz vim, ze ty svobodni lidi mi budou chybet a bude mi lito, ze se mozna opet dostanou zpet do byrokratickeho sveta plneho smernic.
Robert Zelník

Daniel, vďaka za komentár. Je vzácne čítať príspevok od človeka, ktorý už v tom „jede“. Máte pravdu: leadership je kľúčový. Ako hovorí líderské príslovie: Najlepší líder je taký, pri ktorom ľudia (z jeho tímu) hovoria: „urobili sme to sami“.
Martina

Danieli, krásný. Nejtěžší je změnit myšlení lidí. Pracovala jsem v domově důchodců a tam se opravdu personál vůbec netajil tím, že pracuje kvůli hodinám a ne kvůli výsledkům. Jde o soukromou organizaci, ale ve státním je situace téměř totožná. Nejhorší na tom je, že kvalitní lidi u této práce nepotkáte, protože tam svoboda neexistuje – klient je v domově jakoby napořád, takže proč by zaměstnanci vytvářeli svobodné prostředí. Zní to hrozně, když čtu po sobě ty řádky, ale 3 měsíce stačili, aby mi dodali osobní motivaci.
VNITŘNÍ MOTIVACI – že to, co mi předvedl tamní personál, umím taky!
Robert Zelník

Martina, vďaka za smutnú skúsenosť. Mne sa zdá, že všetci ľudia sú potenciálne kvalitní, len prostredie ich niekedy nepustí alebo nepodporí v tom, aby tie kvality v sebe rozvinuli. A je to obrovská škoda, lebo úžitok by z toho mali všetci – aj domov dôchodcov, aj pacienti, aj sami pracovníci.
Absolutno

Hledám společníka(ci) pro vybudování svobodné zabavné firmy.Napište ….
http://www.peoplecomm.cz Tomáš Hajzler

Na tohle „shánění se“ a propojování připravíme snad do konce roku spec. stránky. Tady to zapadne. Co na tohle téma založit diskuzi na http://www.facebook.com/svobodavpraci ??
Sara

Tomáš, viete dať aj tip na nejakú firmu, ktorá sa riadi princípmi slobodnej práce aj na Slovensku? Rada by som sa tam išla pozrieť… ďakujem
http://www.peoplecomm.cz Tomáš Hajzler

Tusim, ze http://www.asmira.com/ a jinak nevim :-( Taky hledam!
http://twitter.com/BerkaUX Berka

Myslíte si někdo, že by mohla reálně existovat svobodná firma, která by navrhovala, vyráběla a prodávala auta? Jak by vypadala? Myslím tím firmu poměrně velkou, kde se nesmí stát, že nikoho nebude bavit vyrábět výfuky a proto se nevyrobí žádný kompletní kus? A kde designeři nebudou řešit své ego, ale prodejnost? A kde jeden projekt zabere několik let?
Robert Zelník

Výroba áut slobodným spôsobom už existuje. Nie sú to veľké fabriky typu Volkswagen, ale skôr malé tímy nadšencov, ktoré si vzájomne zdieľajú dizajn na báze open source vývoja, vďaka čomu dokážu vyrobiť malé série áut v podmienkach malej továrne. Viď napr. http://www.local-motors.com/

V knihe Wikinomics sa píše o tom, že celý čínsky motocyklový priemysel funguje na báze vzájomne prepojených malých výrobcov (jednotlivci alebo malé skupiny), ktorí sa špecializujú každý na jednu alebo pár súčiastok a tie si vzájomne dodávajú.
http://twitter.com/BerkaUX Berka

Díky.

To jsem neměl na mysli. V local motors jde asi ho hobby, vyrobili pár kusů víceméně pro sebe. Co mě by zajímalo je, jestli může mít netriviální produktovou řadu výrobků, které vyvíjí, prodává a udržuje. Zajímá mě případ, kdy daná firma má sled činností, které musejí proběhnout, je tam vysoká míra závislosti jednotilvých činností a na část z nich je třeba zkušené specialisty.
Robert Zelník

Ja som to pochopil skôr tak, že víziou Local Motors je vybudovať sieť dielní, ktoré budú schopné robiť aj malosériovú komerčnú produkciu s výrobnými nákladmi porovnateľnými s veľkými fabrikami. Možno si to ale mýlim, tých dizajnérskych sietí je viac. Odporúčam prehľadať heslá open source hardware, open innovation, open design a pod.
Robert Zelník

Ja som to pochopil skôr tak, že víziou Local Motors je vybudovať sieť dielní, ktoré budú schopné robiť aj malosériovú komerčnú produkciu s výrobnými nákladmi porovnateľnými s veľkými fabrikami. Možno si to ale mýlim, tých dizajnérskych sietí je viac. Odporúčam prehľadať heslá open source hardware, open innovation, open design a pod.
http://twitter.com/BerkaUX Berka

Už jsem na Svoboda naživo pochopil, co jsem pocopit chtěl. Díky pomoc.
http://blog.peoplecomm.cz/clanek/best-of-2011 Best of 2011 |

[...] 5.Principy – O principech svobodné společnosti (z dílny Worldblu) vím už pár let. Ale teprve až po naší květnové návštěvě Zapposu, konferenci v San Franciscu mi to do sebe zapadlo. Letos jsem tak tohle desatero začal využívat jako kostru pro design svobodných firem. Je radost si zase jednou uvědomit, že není nutné vymýšlet vymyšlené. [...]
http://blog.peoplecomm.cz/clanek/fer-a-nefer-vejvarek Fér a nefér vejvárek |

[...] lidí mě o to žádalo, transparentnost je jedním z principů svobody a nakonec mě k tomu postrčila jedna z aprés-vzletných blogo-reakcí, kde byl i tenhle odstavec. [...]