našel jsem k tomu ještě pár linků:
http://www.lectlaw.com/files/emp08.htm
http://problemboss.com/resources/employee-bill-of-rights
http://www.direct.gov.uk/en/Employment/ResolvingWorkplaceDisputes/DiscriminationAtWork/DG_10026574

Dobry den,

nelze mit jen prava a zadne povinnosti k tomu. Pokud maji mit zamestnanci takovato prava ve firmach – budiz – ale pribudou jim minimalne tyto povinnosti:

- kazdy zamestnanec je trestne a pravne spoluzodpovedny za konani firmy, se vsemi dusledky z toho vyplyvajicimi
- v pripade potreby investic do firmy budou do firmy investovat penize i zamestnanci, nejen majitele firmy
- v pripade hospodarskych nebo majetkovych skod zpusobenych firme jednanim zamestnance je zamestanec povinen tyto skody firme uhradit nebo skody napravit, a to ihned a bezodkladne bez ohledu na pracovni dobu

S pozdravem

Marian Vana

Mariane, přesně tak. Těch zodpovědností (povinností) přibude dokonce výrazně, výrazně, výrazně víc. Tahle listina popisuje pouze práva. A s každým právem přichází právě zodpovědnost vůči ostatním a celku.

No ty brdo! Zajimava vec, Tomasi.

Protoze se ptas na zpetnou vazbu, tak jdu zrovna na to:

- abych s tim mohl pracovat, potreboval bych to mit rozrazene do nejakych celku (hlav?), nejlepe v nejake strukture, kdy nektera prava jsou urcena obecneji a spis ve forme principu a dalsi prava je pak doplnuji konkretne. Bez toho je pro me seznam 47 prav tezko uchopitelny a neni mi uplne jasne, jaky ma vnitrni smysl (ten vnejsi chapu).
- odkazujes se na zakony, mas na mysli zakony statu nebo konkretni firmy
- aplikace nekterych prav (napriklad na podilu zamestnancu na rizeni firmy) by s s sebou nesla absolutne zasadni promenu vnimani toho, kdo je vlastnik firmy a co z toho plyne. Rekl bych, ze to vyzaduje nejakou Preambuli, ve ktere se vyjadri na nejobecnejsi urovni, jak si vlastne takovou novou reality predstavujes…
- Nektera prava maji paradoxne opacny efekt nez ochranu, kterou chteji poskytnout. Myslim, ze v tvem seznamu se jedna napriklad o pravo na komunikaci ve vlastnim jazyce. Protoze pravo jednoho vytvari povinnost druheho, v mnoha pripadech pravdepodobne firmy jako takove, pripadne jejich majitelu, bude to majitele nutit vytvorit takove podminky a zajistit takove prostredky aby etnicke mensiny mohly realizovat. To zvysi naklady (podstatne), takze se firmy budou chtit najimani etnickych mensin vyhnout.
- Ted trochu „insider talk“, nicmene zasadni vytka k tomuto konceptu. Soucasny svet businessu se porad prevazne pohybuje na pate, oranzove urovni (viz Spiral dynamics, nebo ToE od K. Wilbera). Z teto urovne bude vnimat soubor prav jen jako soubor pozadavku na vicenaklady (viz predchozi bod). Bude najimat ruzne pravniky a hledat klicky, jak to obejit. Bude lobovat za upravu zakonu, na ktere se listina odkazuje aby aplikace prav byla co nejmensi.
Prava a rovnost jsou pochopene az na seste, zelene urovni a tam take bude tvuj seznam dobre fungovat. Vsadil bych se, ze napriklad ruzne nadace, neziskovky, pripadne mozna i nejake firmy fungujici na zelene urovne uz podobne kodexy maji. Napriklad, my i spousta jinych neziskovek mame „volunteers policy“, coz je mensi, ale v zasade podobny koncept. Pokud by se ti podarilo vytvorit nejakou vytukanou listinu prav zamestnancu, bude to urcite vitane firmami na tehle urovni a nektere z nich ji treba prijmou za vlastni.
Nicmene! to je porad jenom prvni vrstva a ta nebude na zachranu lidi ani sveta stacit. Je potreba se prehoupnout do druhe vrstvy a tam uz je nutne vnimat celou spiralu a potreby jednotlivych lidi na ruznych urovnich. Myslim, ze na tehle urovni pak uprostred firemni kultury nestoji nejaky soubor prav, ale integralne pojata listina ucelu a hlavnich principu a podobny soubor prav by tam byl jen jako jedna z oblasti a byl by integralne propojen s dalsimi oblastmi.

Jestli to budes chtit protlacit do legislativy (poslanci i strany funguji jeste na nizsich urovnich), bude to vyzadovat hnuti podobne velke, jako bylo delnicke hnuti na zacatku 20. stoleti, ktere zmenilo delniky z de facto otroku na celkem (aspon na Zapade) dobre vypasene cuniky (omluvam se za metaforu, lepsi me ted nenapada).

Dufam, ze to ides pisat len pre byvale komunisticke zeme. Za poslednych 20 rokov som pracoval asi v 15 firmach v zahranici a vsetko tam fungovalo. Skor by som povedal, ze od ludi z vychodu sa cakala vacsia iniciativa u manazmentu, ale dedictvo minulosti im nedovolilo prehovorit. Briti, Spanieli, ci Nemci bez problemov svoje poziadavky predkladali a pokial bolo mozne vzdy im bolo vyhovene. Ked som v SR a CR mam dojem, ze nefunguje skoro nic. Ked dam stanym uradnikom akademickych 5 rokov na zcivilizovanie, tak za poslednych 15 rokov som este nevkrocil do uradu, kde by mi podali relevantnu odpoved. Bud chyba kolegyna, ktora to vie, bud si to mam nastudovat na nete, alebo povedia absolutnu haluz, ktoru mi iny uradnik vyvrati. Tam by som zameral svoju aktivitu. Pokial ide o byznis v CR a SR tiez mam mizerne skusenosti. Musim povedat, ze so tu v zivote peniaze nezarobil, ale len vytrpel. Dokonca som 2 z tzv TOP bohacov zo Slovenska musel poslat do riti, pretoze boli dost mimo. Pre mna plati radsej mukl v GB, ako manazer v CR, ci SR.

Tomáši, na http://www.outsidermedia.cz/Listina-prav-a-svobod-zamestnance-1.aspx je poměrně bohatá diskuse k tomuto článku, který jsem si dovolil převzít. Tak třeba Vám to k něčemu bude.

http://zena.atlas.sk/mobbing-na-pracovisku/kariera/zamestnanie/502496.html
http://dolezite.sk/Otrokarsky_system_snadno_a_rychle.html
http://tribun.bloguje.cz/829127-postavit-veze-na-spravedlivych-zakladech.php

Stane, děkuju! To bylo moc zajímavý číst. Fascinuje mě, že averze vůči týhle problematice stejně jako třeba nálepkování typu pravičák, levičák, komouš, socka, lůza… Zajímavý, že to vůbec není podmíněný naší komo-minulostí. Podobný reakce na tyhle věci máte ať jste v USA, Brazílii nebo v Německu. Jo, jo. Starý paradigmátka neumírají snadno. Vybral jsem z tý diskuze pár kousků, který mě něčím zaujaly.

lojza – To by ti ti zaměstnanci firmu rozkradli za týden a za dva by zkrachovala stejně jako ten váš socialismus, kde všechno patřilo všem. Než sepisovat blbosti takového typu, si vyzkoušejte podnikání jako majitel firmy nebo živnostník. Do reality se dostanete za dva týdny a už nikdy nic podobně pitomého nenapíšete!

bara – Mi to připadá nějaké nic neříkající moc obecné, se pod tím dá představit ledacos a výklady se můžou dost hodně lišit. Pro tyto účely byl (a je) Zákoník práce a Zákon o mzdě/platu, tam měla a má být iniciativa
směrována.

majka – Něco je mechanicky převzato z uvedených listin a deklarací, něco by mělo být samozřejmostí ,něco je v rámci podnikové hierarchie neuskutečnitelné nebo nesmyslné či vyžaduje další výklad.

14.“Každý zaměstnanec má právo oblékat se a zařídit si své pracoviště podle svého nejlepšího přesvědčení a vkusu.“ A může se stát, že ve svém oblíbeném oblečení nebude připuštěn na jednání s významných obchodním partnerem.
17.“Svoboda pohybu a pobytu po firmě je zaručena.“ Ale zaměstnanec by se měl zdržovat na svém pracovišti a pracovat, nikoliv se courat po pracovištích ostatních.
18″.“Každý, kdo se oprávněně zdržuje na území firmy ji má právo kdykoli svobodně opustit.“ I během pracovní doby a bez vážného důvodu?
18.“Každý zaměstnanec má právo určit si výši pracovního úvazku, délku dovolené i čas jejího čerpání.“ A je zaměstnavatel povinen na to přistoupit?
22.“Svoboda vědeckého bádání a umělecké tvorby v zaměstnání je zaručena.“ Jakože by zaměstnanci místo své práce umělecky tvořili či vědecky bádali?
24.“Právo na veškeré firemní informace je zaručeno.“ Tohle by bylo zajímavé. Informace o tom, že firma je před krachem, by nebyla pro zaměstnance bez užitku.

husí – potok – Mám na začátek drobné nepodstatné otázky. Kdo dodržování práv a svobod zaměstnance bude kontrolovat? Co je to spravedlivá odměna?
Firmy mají etické kodexy. Při jejich nedodržení mohou zaměstnance vyhodit. Co se stane, když zaměstnavatel nedodrží výše vyjmenovaná práva a svobody.

Slyšel nebo četl jsem popis příhody, která se stala na jedné z vrátnic podniku Vítkovice. Zaměstnanec tohoto podniku byl přistižen, jak pod kabátem vynášel nově vyrobenou zahradní branku. Zadržení vrátným ho rozčílilo. Tvrdil, že mu branku pod kabát někdo podstrčil.

Lojza – To není žádný kompilát, ale hrůzostrašná zpotvořenina a zvrhlost. To, že se se nějakým darebákům podařilo uzákonit, že si jako majitel firmy nemůžu vybrat zaměstnance podle svého, ale podle mínění nějakých marxistických intelektuálů, je tristní. Naštěstí se to dá tvořivým způsobem obejít. Demokracie končí před branami mé firmy. Za branou platí moje vůle a nařízení mnou pověřeného vedení. Pokud si nějaký levicový ředitel zeměkoule v tomto hroutícímse postdemokratickém systému prosadí něco, co odporuje zdravému rozumu a přírodním zákonům, udělám maximum proto, abych to na svém území eliminoval. A je mi celkem jedno, co si o tom myslíte. Myslím, že je fér, že když se zaměstnanci něco nelíbí, má možnost jít jinam nebo si založit vlastní firmu.

Tribun – Těch 47, tak jak jsou uvedeny, JE blábol absurdních rozměrů – páté semleté přes deváté, chaos a chabá intence preference firmy rozmělněná v lidskoprávních floskulích (sic!). Ale jak je to s prominutím žvást (což neznamená, že by nemohl časem vykrystalizovat v něco použitelného), tak mi z toho nevstávají vlasy hrůzou na hlavě tolik, jako z pár vět Lojzy: zákon končí před branami jeho firmy (zajímalo by mne, kde končí ta firma), obcházení zákonů a tunelování právního řádu jako ctnost… ani všichni marxističtí ředitelné světa nejsou tak nebezpeční, jako jeden uvědomělý Lojza.

P.S. Pro Vlka: váš chráněnec Parabellum zase lže, jako když Rudé právo tiskne. To jenom abyste věděl, jak solidní jsou jeho „argumenty“, na které já údajně nestačím. Ono totiž není na co stačit, respektive polemizovat s ním znamená přistoupit na jeho ad hominem argumentaci, která je sice velmi účinná, ale stejně tak i zákeřná.

Tribun – Zato podle jsme všichni povinni nechat si přerůst přes hlavy lumpy, kteří nám z pravičáckého principu chtějí nakazovat, jak máme nakládat se svým životem.

Firmy jsou jen věci, ale lidé věci NEJSOU, lidé jsou BYTOSTI. Nelze na lidi aplikovat stejné principy, jako na firmy. Pokud existence firem ovlivňuje lidské životy, musí být regulována a musí být regulována lidmi, protože firmy nejsou věci přirozené, ale lidmi vytvořené.

Skutečně majetní lidé nepracují, protože kdyby pracovali, neměli by čas hromadit majetek. Vlastnění není práce.

Technokraticky měřená ekonomická efektivita není nejlepší nástroj pro řízení společnosti. Nehledě k tomu, že reálná ekonomika, ať taková, nebo maková, není nic jiného než jedna velká, mostrózní regulace našeho životního prostředí.

Chtělo by to vrátit se od preference firem k preferenci lidí. To je myslím velmi dobrý nápad, který má jen jednu slabinu: historické zkušenosti ukazují, že takovéto návraty většinou končí preferencí pouze některých lidí.

Pinokio – Panebože! Tak vaše supervěta „Skutečně majetní lidé nepracují, protože kdyby pracovali, neměli by čas hromadit majetek. Vlastnění není práce.“ končí jakoukoli rozumnou diskuzi. S komunisty slušný člověk nediskutuje! Sbohem!

Tribun – je nebetyčná rozdíl mezi svobodou ZÁKONNOU, tedy tím, že zákon něco nezakazuje, a svobodou REÁLNOU, tedy tím, co je za daných PODMÍNEK skutečně MOŽNÉ. Vy se na základě zákonné svobody tvrdíte, že existuje svoboda reálná, jenže tak to nefunguje. Normy neurčují realitu, normy mohou určovat tak maximálně chování.

Stejně jako nemohu svobodně chodit, kde se mi zachce, protože například po vodě to nejde a jinde jsou rokle, o plotech a zdích nemluvě, nemohu si svobodně volit kde a zda budu pracovat, protože pracovat prostě MUSÍM, nechci-li krást či se živit jiným pokoutním způsobem. Jsem omezen psychosomatickým ustrojením a tím, že žiji na planetě Zemi a nikde jinde.

Jenom hlupák si může namlouvat, že je svobodný. Nebo podvodník, který to chce namluvit druhým, aby je mohl vydírat tím, že jsou přeci svobodní a nemohou žádat žádné úlevy, protože na jeho podmínky přistupují zcela svobodně, ničím nenuceni.

Taras – Autora asi zklamu, ale nedomnívám se, že by centralizací a sepsáním již známých pravidel došlo ke zlepšení postavení zaměstnanců. Jak podotkli předřečníci, problém je ve vymahatelnosti těchto práv, resp. v jejich současném masivním porušování českou podnikatelskou svoločí (mě se líbí, jak jistí diskutující na tenhle atak reagují, zatímco sami bez rozpaků používají výrazy jako socka, nemakačenko atd.).

Věc je jednoduchá: proti podnikateli musí stát silné a JEDNOTNÉ odbory, které ho – pokud by se choval tak, jak se čeští podnikatelé chovají – přivedly až k bankrotu případně k zákonnému vyvlastnění.

Potom stejně silný a mocný stát, který jednak vymůže dodržování existujících pracovních zákonů, jednak velice tvrdým způsobem vybere daně, a za třetí neumožní (nebo vysoce zdaní) protispolečenské transfery kapitálu.

Bohužel dnes chybí silná levicová strana, která by si takový radikální postup dala do programu, neboť evropská sociální demokracie blairovsky a schröderovsky selhala, proto také utrpěla porážku v posledních EU volbách, a komunisté jsou zdiskreditovaní.

A zase: některá zaměstnanecká práva jsou utopií (např. volba manažerů nebo demokratické uvolnění pracovního vztahu), výroba je bohužel polovojenská záležitost a vedoucí pracovníci musí mít pravomoc a schopnost prosadit své rozhodnutí.

Shrnuto: vztah zaměstnanců a zaměstnavatelů se musí vrátit tam, kde byl v sedmdesátých a osmdesátých létech v zemích Evropské unie. Současný výkyv ve prospěch zaměstnavatelů skrze globální rejdění kapitálu po světě a díky nekalé konkurenci otroků z třetího světa musí skončit, a také končí. Alternativou jsou totiž obrovské sociální nepokoje, ve které by vlastníci skutečně mohli zaslechnout známé zvuky z Aurory.

Tomáši, myslím, že jako většina „géniů“ budete nepochopen oběma stranami. Ty vztahy, kdy na jedné straně je všemocný majitel či management firmy, a na straně druhé zaměstnanci, kteří mají právo pouze „držet hubu, krok a makat“, je tak zažraný, že nějaká změna, která by smazala hranice mezi nimi, je odmítána oběma stranami. Jedni v ní vidí ohrožení svého vlastnictví, výhod a pozic v tradiční dělbě práce, ti druzí se obávají, že by měli převzít rizika spojená s fungováním firmy na trhu. Přitom je to z obou stran nesmysl. Vlastník může ztratit svůj kapitál, zaměstnanci svoji práci. A v době hospodářské krize je třeba hledat nové přístupy, jak motivovat „lidské zdroje“ k inovativním přístupům, čehož se v „polovojensky řízené“ firmě velmi těžko dosahuje.

@Stan: Jo, jo. Děkuju za tu debatu na Outsider m. Byla to fakt zajímavá exkurze. Jinak tak už to v lidské hlavě chodí, zdá se mi. To, co si neumíme představit, považujeme za neexistující, špatné, nebezpečné,… Tak už to prostě je. Banální příklad – do minulého týdne jsem byl přesvědčený, že muž není schopen kojit. Teď jsem četl pár výzkumů a koukám, že to není jenom možný, ale že to zdaleka není ojedinělý jev. A tak to bude i se svobodou v práci nebo s demokracií jako s filozofií organizace firem. Bude to trvat a budeme potřebovat mraky příkladů.

@Ondra: Já ti ještě nepoděkoval za tvoje podněty. Právo jsem měl asi rok na škole, a tak je to z pohledu případnýho zákonodárství amatérský kompilát. Co se týče hlav, článků a spol. plánuju se obrátit na nějakého zpřáteleného právníka. Jinak pravda, pravda. Mysl přijme pouze to na co je připravená. A valnáááááá část firemního světa na tohle připravená není.

@Pet: Člověče, já si to myslel taky. Pak jsem se na cestách po světě začal víc dívat a zjistil jsem, že ať jsi v Číně, Francii, USA nebo v Česko-Slovensku, je to více méně stejný. Člověk je bytost sebekritická a většina národů má sklon k sebekritice. A když se dívám na Západ, souhlasím. U nás je to v mnoha oblastech bída. I když v mnoha zase ne. Když se dívám na Východ (Evropy), tak jásám jak dalekou cestu jsme už ušli.

@Petars: Děkuju, děkuju!!!

K myšlence:
Myslím si, že tlačit stávající firmy do nějakých regulí, je neefektivní a v podstatě marný boj. Daleko větší smysl podobné listiny vidím v nových strukturách. Ať se model ukáže funkční v nových firmách a ty staré budou bez zaměstnanců. Idea je to moc hezká, i když jako by patřila do jiného světa. Taky se ve svých úvahách pohybuju v podobně optimistickém světě. Doufám že nás bude přibývat a spravelnost bude čímdál reálnější. Pracujme na tom.
K souboru práv:
Podle mě by bylo pro všechny daleko pochopitelnější a tedy stravitelnější, kdyby byly jednotlivá práva přímo spojena s povinnostmi. První právo by pak bylo: Možnost odmítnout jakékoli právo a s ním související odpovědnost. Znamenalo by to však, že určitá pozice, která sebou nese danou odpovědnost byla zaměstnanci odepřena. Nevím zda je to pochopitelné, tak zkusim příklad.

Právo opustit pracoviště –> Neplatí pro funkce nezbytné pro zachování základních práv druých.
Pokud neodmítnu právo opustit pracoviště nebudu moci vykonávat: Jako lékař opereace či sloužit na pohotovosti, hasiče, řídící letového provozu atd.

No, dost dobrý Tomáši , měl jsem tu „čest“ od r. 89 býti na obou stranách – tedy jako zaměstnavatel i zaměstnanec a získal jsem tak neocenitelné zkušenosti v oblasti „podnikání“ v zemi české.
K Vašemu pokusu: 6,11,13,14,16,17,18,19,20,22,24,30,31,32…jsou bláboly. Z mých zkušeností vyplývá jedno….Šéfovat firmě nemůže každý,ale pokud se najde zdatný jedinec,pak jednoduchá,přísná pravidla firmy nevadí nikomu – ani zaměstnancům. Férovost a profesionalita naopak posiluje a vylepšuje kádry…a nejsou nutné odbory…Odbory nastupují coby následek čehosi shnilého. V tomto ohledu nabízela cosi opojného monarchie.
K bodu 7: Tento bod Vaší listiny bych použil k faktu, kdy zahraniční firmy podnikající na našem území, nutí v náborech budoucí spolupracovníky, do znalosti jejich mat. jazyka. Toto je bezprecedentní diskriminace a drzost….a v konečném „našem“ přizdisráčství a malosti, běžná praxe inzerátů, na pracovní příležitosti. V tomto případě bych navrhoval,aby firmy ,které tuto hanebnost vyřknou, byly ostudně vyhoštěni ze země a bylo jim zrušeno povolení k podnikání na našem území. A to přímo v živnostenském zákoně.
To je tedy můj skromný příspěvěk do Vaší diskuse.
S pozdravem Miroslav.

Tomáši, ačkoliv čtu velmi rád Tvoje skvělé články a úvahy, toto Prohlášení práv je velmi špatný úlet – cos to měl za matroš?? Už to nekuř, nedělá Ti to dobře. :-) To, co navrhuješ je snad aplikovatelné v ráji, ale tam to stejně nepotřebují. Platinové pravidlo („Čiň druhým tak, jako oni chtějí, abys jim činil.“) bohatě stačí na veškeré interakce mezi lidmi. Jen tak pro zajímavost, přečti si úvahu Randyho Gage o sociální podpoře(http://cintamani.cz/randy/podpora.htm) a prosperitě (http://cintamani.cz/randy/prosperita.htm). Najdeš tam vysvětlení, proč Tvé Prohlášení nemůže v praxi fungovat.
Úryvek z „Poselství Garciovi“ z roku 1903 (zdá se, že je to věčné dilema): Nikde se nemluví o zaměstnavateli, který předčasně zestárl v marné snaze přimět liknavé a nedbalé zaměstnance odvést inteligentní práci. Nic se nepíše o jeho trpělivé a úmorné snaze získat „pomocníky“, kteří nedělají nic jiného než lelkují, když se k nim otočí zády. V každém obchodě, v každé továrně probíhá nepřetržitý proces trhání plevele. Zaměstnavatel neustále propouští ty „pomocníky“, kteří svým chováním dokázali, že nejsou závodu prospěšní a přijímá nové. Toto třídění probíhá neustále bez ohledu na dobré nebo zlé časy. Rozdíl je pouze v tom, že když jsou časy opravdu zlé a o práci je nouze, výběr se provádí důsledněji. Vždy a všude musí neschopní a ti, co si to nezaslouží, odejít. Osobní zájem o přežití nutí každého zaměstnavatele, aby si ponechal jen ty nejlepší – ty, kteří dokážou donést poselství Garciovi.
Celé si můžete přečíst zde: http://www.cintamani.cz/album/FlipViewer.htm

No jo, chtěl jsem kritiku, mám ji mít. Bláboly, nekuř,… Ach jo. Neumím na to říct nic než to co už jsem řekl mnohokrát: To, že si něco neumíme představit ještě neznamená, že to neexistuje.

Vývoj lidských práv jsem zkoušel zkoumat z mnoha úhlů pohledu. A třeba volební právo žen ve Švýcarsku, občanství Aboridžinců v Austrálii, práva vězňů v ČR, dětí ve vyspělém světě, mně otevřely oči. V roce 1970 ve Švýcarsku těm, kteří prosazovali volební právo žen říkali: „Bláboly, přestaňte hulit! :-) – ženy nemůžou volit, protože jsou příliš emocionální. Nemají konzistentní názor!

Stejné je to dnes třeba s právy zaměstnanců. Nejsem ani první ani poslední člověk, který si vzal práva nějaké skupiny lidí (či jiných živých bytostí) jako téma.

Buď jak buď, díky za to, že jste si to alespoň prošli a zanechali stopu. Podle počtu komentářů soudím, že většině lidí to připadlo natolik zcestný, že nad tím mávli rukou. Bůhví.

Tomáši, s tím kouřením jsem to bral obrazně. Doufám, žes mě nevzal doslova. Nicméně, jak jsem napsal, dokážu si představit, kde Listina práv a svobod zaměstnance může fungovat: v ráji. Ale tam nebude zapotřebí. Těším se na Tvé další úvahy a články.

K tomu co napsal Marian Vana:- kazdy zamestnanec je trestne a pravne spoluzodpovedny za konani firmy, se vsemi dusledky z toho vyplyvajicimi
- v pripade potreby investic do firmy budou do firmy investovat penize i zamestnanci, nejen majitele firmy…..Tak s těmito dvěma body rozhodně nesouhlasím.Nevím proč bych,jako obyčejný zaměstanec,měla být spoluzodpovědná za něčí průšvih ve firmě,to je blbost.A investovat do firmy,která není moje?

Tady je „zjemněná“ dotazníková forma (s ambicí zmapovat základní zaměstnanecká práva). Stále to v procesu, tedy nic hotového. Co vy na to?

1.Mám stejná práva jako nejvýše postavený člověk ve firmě.
2.Ve firmě mě nikdo neponižuje, nešikanuje ani netrestá.

3.Do práce mě nikdo nenutí.
4.Nikdo neútočí na mojí důstojnost, osobní čest, dobrou pověst a jméno.
5.Nikdo nezasahuje do mého soukromého a rodinného života.
6.Mám právo spoluvlastnit majetek firmy.
7.Bez mého souhlasu nikdo nevstupuje na mé pracovní místo.
8.Bez mého souhlasu nikdo nesleduje, co dělám na internetu, s kým telefonuji nebo s kým si dopisuji.
9.Do firmy mohu kdykoli přijít a kdykoli z ní odejít.
10.Mám právo oblékat se podle vlastního vkusu.
11.Po firmě se mohu svobodně pohybovat.

12.Nikdo mě netrestá za mé názory.
13.Mám právo na stejné informace jako nejvýše postavený člověk ve firmě.
14.Pakliže nejsem spokojen s chodem firmy, mohu sepsat petici požadující nápravu.
15.Ve firmě se mohu sdružovat s kýmkoli.
16.Mohu se účastnit řízení firmy přímo nebo prostřednictvím svobodně volených zástupců.
17.Volby se v naší firmě konají v pravidelně definovaných intervalech.
18.Mám právo nad rámec svého zaměstnání podnikat a provozovat jinou hospodářskou činnost.
19.Každý má právo svobodně se sdružovat s jinými lidmi uvnitř i vně firmy na ochranu svých hospodářských a sociálních zájmů.
20.Moje odměna je spravedlivá.

21.Menšiny (ženy, starší, mladší, jiné národnosti) mají u nás ve firmě stejná práva.
22.Mám právo zvolit si jakoukoli míru úvazku, která vyhovuje mým momentálním potřebám.
23.Mám přesné a aktuální informace o stavu životního prostředí uvnitř i vně firmy.

pravidlo 14-pakliže nejsem spokojen s chodem firmy…
jak si to představuješ s tou peticí?

Tome, ty ale rozhodne nejsi prvni, kdo si vzal tema zamestnancu jako tema. Kvuli tomu lidi doslova umirali, nicmene uz pred sto lety. Bez nich bychom chodili do prace ne na osm, ale na ctrnact hodin a ne jen pet dni v tydnu, ale sest nebo sedm, dovolena by neexistovala, minimalni mzda taky ne, vyhodit by nas mohli okamzite bez duvodu, mohli by si s nami proste delat, co chteli. Cely zakonik prace je vysledkem sto let boju o prava zamestancu. A jako zamestnavatel i zamestnanec zaroven mam dojem, ze ten vysledek, aspon v Cesku, presel az prilis na stranu zamestnancu, takze je uz spis ohrozuje nez chrani.
Moje potiz s touhle NOVOU, nebo DODATECNOU listinou prav zamestnancu je, ze vychazi z jineho mindsetu (to hadam, protoze uz te trochu znam) nez pravo na dovolenou, ale je napsana v te same forme – jako pozadavek. Vsechno, co pises, jsou podle mne veci, ktere kdyz budou fungovat, tak v konecnem dusledku ZLEPSI zivot lidi, ale i vysledky firmy. To ale vyzaduje zmenu na vsech urovnich a na vsech stranach a to uz nikoli vynucene, jako tomu bylo pred sto lety, ale dobrovolne. Ty si z teto zmeny vybiras – nebo spis asi zde predstavujes – jen jednu malou vysec na jedne urovni. Proto asi tak malo komentaru a proto tolik kritickych…

Ondro, pravda, pravda. Chtělo by to kontext.

Ve firmách, o kterých já mluvím totiž nejsou „VIP a plebs“, „management a pěšáci“, „vedení a zaměstnanci“. Tam jsou prostě jenom lidi. Každý má jasnou roli, vše je výborně zorganizovaný. Každý má svá práva i své zodpovědnosti (tzn. tohle je listina práv vedení stejně jako zaměstnanců). Ale i bez kontextu mají pro mě všechny názory význam. Ukazuje mi to míru připravenosti a tu potřebuju znát, abych věděl jaká slova volit a o čem vůbec mluvit.

Martino, petice? Jako v občanském životě.

I tak se na to tezko reaguje, protoze skoro za kazdym pravem si musim uvedomit s jakou se to poji zodpovednosti – a tedy z jakych principu to cele vychazi. Na spouste mist mi v tom probleskuje nutnost budovani duvery, prostoru pro iniciativu, pro sdileni zodpovednosti (a tedy zrejme i nasledku)…
Takze zadne z nich me nerusi, za predpokladu, ze je umisteno ve funkcnim systemu, ktery je postaven na necem hlubsim. Spis bych rekl, ze tam pak nejaka chybi:
- pravo delat to, co mi jde nejlepe a co me nejvic bavi
- pravo na iniciativu projektu – na jakekoli urovni rizeni organizace
- pravo na urceny cas, ve kterem mohu delat na cemkoli, co uznam za dulezite
- pravo pravidelne reportovat vyssim urovnim o stavu na me urovni primo nebo prostrednictvim voleneho zastupce (soucast prava podilet se na rizeni)

A drobna pripominka k pravu c. 20. Slovo „spravedliva“ ma celkem dost vyznamu, tedy hlavne podle toho, na jake je clovek hodnotove urovni. Muze to znamenat „penize podle straveneho casu“, nebo „penize podle vykonu“, nebo „penize podle vysledku“, nebo „penize podle ceny me prace na trhu“, nebo klidne taky „penize jako ostatni na me urovni“ nebo dokonce „penize jako KAZDY jiny (tedy vsichni stejne)“…

Jinak diky aspon za tohle dovysvetleni, to tomu dava uz vic svetla. A je taky pravda, ze cely tenhle blog tomu dava jisty – a celkem bohaty – kontext.

„Muž udělal dva dlouhé kroky a pokračoval: „Svoboda je nesmírnou

zátěží na bedrech mužů a žen, protože vyžaduje, ano,
vyžaduje použití myšlení a vůle.“ S výkřikem bolesti a zděšení
Velký kazatel varoval: „Svobodná vůle vás učiní plně odpovědnými
za vaše vlastní rozhodnutí!“ Lidem v davu při těchto
slovech zatrnulo.“
Ken Schoolland, PODIVUHODNÁ DOBRODRUŽSTVÍ
JONATANA GULLIBLA
Ke stažení legálně zde: http://www.libinst.cz/etexts/gullible.pdf

a jaka prava mame v praci kde nas sikanuji a nemuzem to nijak dokazat protoze se vsichni boji o misto

Nějaký práva určitě máte. Asi jich bude míň než by mohlo být. Držím palce.