Peoplecomm Blog o širších souvislostech svobodného vedení sebe sama, lidí a firem. Od roku 2007

Blog o svobodě v práci

Jste-li zde poprvé, přečtěte si Úvod do blogu a problematiky.

Na co nás připravují ve škole?

Na co nás připravují ve škole?
Foto: archiv

Všimli jste si, že ti nejchytřejší ve škole nejsou těmi nejúspěšnějšími v životě?

Ve škole nás učí fakta. Úkolem žáka během 9–17 let školní docházky je shromáždit a zapamatovat si co nejvíce. Ti, kteří mají dobrou paměť nebo se o daný předmět zajímají, mají nesrovnatelnou výhodu oproti těm, kteří mají jiné zájmy a jiné přednosti než právě paměť. Kromě toho fakta jsou minulost a někteří lidé již od přírody směrují svou pozornost do budoucnosti. Vize a představy o budoucnosti ale do školy nepatří. A proto malí vizionáři ve škole zaostávají za sběrači faktů a znalostí. Sběr dat (obzvlášť tak, jak nám ho zprostředkovává většina učitelů) je často tak nudí, že kromě horších známek nosí domů i poznámky. A tak ten malý vizionář „vyrušuje, nedává pozor, je neukázněný, neposlušný…“

Zdá se, že pro úspěch v životě potřebujeme něco jiného než plnou hlavu vzorečků, dat, zákonů a jiných znalostí. Nepotřebujeme ani poslušnost a kázeň. Potřebujeme sebevědomí, dovednosti komunikovat a touhu uspět, tj. vizi, představu toho, jaké to může být v budoucnu.

Proč vůbec existují školy? Aby do nás nahustily hromadu znalostí a vybavily nás certifikáty? Nebo aby vyprodukovaly sebevědomé bytosti, které se nebudou bát vyrazit vlastní cestou?

V momentě, kdy skončí povinná školní docházka, se děje něco zajímavého. Sběrači dat mají před vizionáři obrovský náskok. Na vysvědčení se jim lesknou jedničky, kromě toho mají obvykle sadu dalších certifikátů, medailí, diplomů a punc premianta. Vizionáři (pokud se jim podaří školu dochodit a nejsou odsunuti do speciálního zařízení pro děti s poruchami chování) končí s trojkami, čtyřkami, často i s nižšími známkami z chování.

Sběrači pokračují ve sběru na dalších školách a dál kumulují certifikáty a diplomy svědčící o tom, co nasbírali. Jednoho dne na základě těchto osvědčení získají slušné zaměstnání.

Ti neposlušní trojkaři, čtyřkaři se buď ještě chvíli trápí na středních nebo vysokých školách, nebo hned vstupují do života. Díky své orientaci na budoucnost mají nápady, za které se dnes platí. Nemají hlavu zatíženou starými fakty a obvykle životem proplouvají s větší lehkostí. Zakládají své podniky, razí nové cesty, produkují originální a tím i oceňované nápady. Náskok sběračů tak během krátké chvíle mažou.

Položme si tedy otázku, proč vůbec existuje vzdělávací systém? Aby do našich dětí nahustil hromadu znalostí a vybavil je certifikáty, díky kterým získají slušné zaměstnání? Nebo aby vyprodukoval sebevědomé bytosti, které se nebudou bát vyrazit vlastní cestou a změnit svět? Já jsem si ve vzdělávacím systému odseděl 26 let. S jeho následky se budu vypořádávat celý život.

Knihy o svobodě v práci

Všechny knihy
Podivín
Podivín
Richardo Semler
Objednat
Svoboda v práci
Svoboda v práci
Brian M. Carney, Icaac Getz
Objednat
Štěstí doručeno
Štěstí doručeno
Tony Hsieh
Objednat

Peoplecomm kurzy

Všechny kurzy
Cesta kolem světa
Cesta kolem světa

Začíná v dubnu 2012.

Přihlásit se
Liberalizační leadership
Liberalizační leadership

26.-27.11.2012

Přihlásit se
Jak si SKUTEČNĚ  rozumět?
Jak si SKUTEČNĚ rozumět?

12.-13.11.2012

Přihlásit se
Silné stránky
Silné stránky

Jak postavit život na
silných stránkách?

Přihlásit se
Svoboda v práci
Svoboda v práci

25.-26.10.2012

Přihlásit se
Den čili 86 400 vteřin
Den čili 86 400 vteřin

29.-30.3.12

Přihlásit se
Lekce Tanga
Lekce Tanga

24.-25.3.2012

Přihlásit se
Komentáře Přidat komentář
  • Zarzamora

    Bohužel musím naprosto souhlasit. Patřím ke sběračům, ale čím dál tím víc pozoruji, jak velkou potřebu mám najít si cestu k té druhé možnosti. Akorát, že to bude mnohem těžší.

  • Ozzi

    Já jsem taky sbíral – 18 let. Nasbíral jsem pár osvědčení diplom a titul. Čím dál jsem ze školy, tím víc „k prdu“ mi to přijde. Obzvlášť, když vyjedu do zahraničí a mám možnost srovnání, nejsem na naše školy moc pyšný.

  • Martin

    Neznám žádné lidi, kteří by propadali a uspěli v životě. I vizionáři se pohybují v lepším průměru, třebaže nejsou premianti. Ale je pravda, že pár expertů se najde: řekl bych spíš, že se tohle vše odehrává na střední nebo vysoké školy. Základka je základ, tam se odděluje zrno od plev. Ale střední škola: tam už pětkaři mohou signalizovat vyjímečnost…

  • Tomáš

    Martinovi – Také neznám mnoho lidí, kteří propadali a v životě nějak výrazně uspěli. Znám ale mnoho lidí s trojkami i čtyřkami, kteří jsou dnes mimořádně úspěšní- a to i na základce. Potkal jsem ještě více lidí s dvojkou i trojkou z chování, kteří uspěli také. Často snadněji než ti s jedničkou.

  • Botanicus

    Mluvis mi z duse. Skripu nad tim zuby od doby, kdy jsem nastoupil do skoly (jasne, asi ne od prvni tridy, ale nejpozdeji od treti jsem si to velmi jasne uvedomoval). Dnes jsem ve ctvrtaku na gymplu, znamky mam trojky ctyrky, ted pribude patrne i z toho chovani (do ty skoly jsem moc nechodil … ). Z povahy jsem jasny vizionar, tedy s dodatkem, ze veci docela slusne take dotahuji do konce a v zivote (tedy tom mimoskolnim) mam docela slusne uspechy. Nabidka nejake slusne prace mi do schranky chodi docela pravidelne, ve svem oboru jsem znam nejen po nasi male republice, proste kontrast mezi skolou a realnym zivotem opravdu prvotridni. Chtel jsem se na skolu vykaslat a ani ten gympl neudelat, ale rodicum na tom hodne zalezi, tak to pro ne udelam – nejsem nijak prehnane altruisticky, to rozhodne ne, ale jde jim o to fakt hodne, tak dejme tomu … ale ta skola me vazne depta. Podotykam ze vykaslat bych se na to klidne mohl, bydlim sam, resp. nebydlim s rodici, nejsem na nich zavisly ani nic podobneho …

  • Blackbead

    Skola sama o sobe je dobra vec. Nakonec, zivot je taky takova skola. Jen ma jina meritka hodnoceni, kdo uspel a kdo ne, a probirana latka i ucebni metody jsou zde stale aktualni.

    Skola jako instituce u nas (se zahranicim nemam zkusenosti) vychazi silne z minulosti – obsahove, formou vyuky i systemem hodnoceni. A tak jednickari by, myslim, byli v zivote velmi uspesni treba pred 100 lety, kdy obdobne fungovala spolecnost – mela jasnou hierarchii, rad a postupy, uspech a moc byly postavene na znalostech, ktere nebyly zdaleka pro kazdeho pristupne.

    Dneska je to jinak.

    Takze o tom, jak kdo bude uspesny, dnesni vysledky ve skole, postavene na staletem systemu, opravdu vypovidaji pomerne malo.

    Ale jak to zmenit?

  • Jana

    Tomáši, to je skvělý – už nějaký takový víkend ve státní škole proběhl? Jaké to bylo?
    Já jsem si mimo jiné prošla i školou pro budoucí učitele – dělali z nás rádoby odborníky v oboru – čili především byla výuka zaměřená na to CO budeme učit a téměř vůbec ne na to JAK. To, jak rychlá bude přeměna současného systému vzdělávání, nezávisí jen na učitelích, je to věc celé společnosti, jejího náhledu na školství, na učitele, na výchovu a vůbec na člověka – stačí se podívat třeba do inzerátů nabízejících zaměstnání – většina z nich obsahuje požadavky typu: SŠ nebo VŠ nejlépe technického směru, angličtina slovem i písmem, práce na PC, znalost čehokoli výhodou atd. atd… – my teď ve firmě taky hledáme nové kolegy do týmu a jsem ráda, že jsme si dopředu řekli, že hledáme lidi s „jiskrou v oku“ a ne s „diplomem v ruce“.

  • Tomas

    Byvaly spoluzak zalozil v Bamaku – hl. mesto Mali – soukromou zakladni skolu. Pry proto, ze uz se nemohl divat na vsechny ty deti; kteri by se chteli ucit, ale nemohou. Nemaji kde, namaji za co a rodice je posilaji vydelavat.
    Dostalo me to. Ve tride 6 x 4 m sedelo 45 zaku ve veku od 9 do 17 let. A takovych trid ma ve skole 9. Ve skole?! Jsou to 4 mensi hlinene budovy s plechovou deravou strechou…. Tak nevim…

  • Benny

    Hlavně to je hodně na studentech. Škola ti nabídne možnosti a každej je může využít

  • Tomáš

    Setkal jsem se nedávno s přístupem v jedné pražské základní škole (http://www.klicek.cz/). Úplně jsem se nadchnul, že většina z toho, co tady píšu, není pravda.

    Mění se to. Naštěstí. Většina institucí však staví stále na memorování a poslušnosti.

  • Prior

    Nebo spíš úspěch sběračů není tak lehce vidět.

  • Tomáš

    Co se možná tím článkem snažím říct je, že řada dnes běžných oborů před deseti lety neexistovala. Kdo ví, jaké obory zaniknou a vzniknou do roku 2018. Nemáme ponětí. Místo toho, abychom to koumali a vzdělávali naše děti (i sebe!) v dovednostech stále je známkujeme za zapamatované znalosti. Ty mají ovšem (stejně jako třeba potraviny) záruční lhůtu. Ta se v 21.století dramaticky zkrátila. Většina toho, co dnes víme už prošlo nebo právě prochází.

    Mám vcelku radost z dění v našem vzdělávacím systému, ale logicky ty věci se nezmění přes noc.
    Mrkněte třeba na tohle:
    http://youtube.com/watch?v=pMcfrLYDm2U

  • Martina

    Dnes přinesl 14 let mladý syn na vysvědčení za 4 z dějepisu. Jediná čtyřka, jinak průměr celkového hodnocení 2 něco..
    Jeho táta to nemůže “ rozdejchat „.
    Večer v 8 ještě nebyl kluk doma, tak když zase otec spustil scénu, mluvím:
    “ Hele, já budu vůbec ráda, že mi dítě přijde zdravé domů, že ho nebudu muset jít hledat.“
    Nechal se slyšet, že synovi všechno dovolím, ale jinak už byl klid.

  • amad2

    to Vám lze pogratulovat za Vašeho syna.

    současný dějepis totiž není neutrální popis historie Země a lidstva, ale popis osobitých názorů na události.

    dále je tam výběr/cenzura – některé věci jsou prostě zamlčeny – archeologické nálezy po celém světě bortící teorie o vývoji a historii lidstva

    2. svetova valka je probirana dusledne, jak to američané spasili, … ale uz se nehovoří např. o operaci Paperclip (operace, v níž bylo spousta nacistických vědců (včetně šílenců dělajících pokusy na lidech ve snaze vyšlechtit dokonalou rasu) přepravena za oceán, kde mohli tito dále pokračovat ve stejných výzkumech.

    Stále se učí, že operace Pearl Harbour byla nečekanou a zákeřnou akcí Japonců, … přestože ze současných znalostí vyplývá, že tehdejší US vedení o útoku dopředu vědělo (dešifrována japonská vojenská radiokomunikace) a mlčky povolilo ´nečekaný´ ničivý útok (zahynulo tisíce vojáků), jako ospravedlnění pro plné se zapojení do války (a některé zdroje hovoří i kvůli možnosti otestovat reálné účinky nově vynalezených dvou typů jaderných zbraní)

    Kterýsi klasik řekl, že „historie je jen příběh, na kterém se shodla většina“.
    A i tohle není vlastně pravdivé, protože ta většina ten příběh odsouhlasila jen proto, že žádný jiný nepoznala. Znala jen ten, co se naučila ve škole.

    (Kdo by si chtěl někdo rozjitřit dějepisnou mysl, může použít knihu od Levashova http://www.levashov.info/Books/Archives/Levashov-7-eng-ill.pdf .
    Ale nevím, jestli toto rozjitřování k něčemu je. Snad to může posunout hranice mysli, ale cílem je spíše dostat se mimo mysl, než ji více rozjitřovat.)

    Postoj Vašeho syna k dějepisu může být klidně jen vyjádřením neschopnosti učitele dostatečně motivovat/zaujmout žáky …
    nebo vyjádřením podvědomé tendence syna mít vnitřní nechuť k „falešným pravdám“. Třeba je syn opravdu po Vás…

  • Martina

    Díky moc za podporu. Útěchou nám může být, že zmiňovaná učitelka je dcerou ředitele té samé instituce.
    Za celé 3 roky, které tam syn tráví jsem prostě za ní do kabinetu nešla.

  • amad2

    tady jen malý dodatek k tomu, co jsem psal o dějepisu
    http://www.revprirody.cz/data/0209/zakazane_dejiny.htm

  • Amelia

    All people deserve wealthy life and home loans or just short term loan would make it better. Just because freedom is based on money.

  • R3s3T

    Wow, teď ani nevím co k tomu dodat. Je to výborně napsaný článek, který mi mluví přímo s duše! Je škoda, že jsem jej neobjevil již dříve. Vždy, když sedím v lavici nutí mně to uvažovat přesně nad těmito věcmi. Říkal jsem si, že jsem asi jediný, kdo takto uvažuje, ale teď vidím, že jediný určitě nejsem. Nesnáším školu za to, že tam musím jezdit, čekat na zvonění (ztrácet čas), poslouchat dobře mířené rady do života (od lidí co pracují na střední škole = ironie), poslouchat demotivační kecy (jakože nás polovina stejně neodmaturuje), poslouchat, že vzdělání je základ (vzdělání ANO ale škola??), poslouchat, že je krize a stejně nás nikdo nezaměstná (už teď mám lépe placenou práci, než nějaký učitel, nechci být zaměstnaný ale zaměstnávat!), člověk co sedí celý život ve škole mi řekne, že se mám učit autoritě aaaaaa kee komu? ke člověku co každý den chlastá a tvrdí, že za komunistů bylo všechno nejlepší? (odvaha ANO ale autorita? nejdu na vojnu! oni asi nechápou jak funguje trh), nechci žít jako oni, nechci pracovat ve fabrice (kam nás cpou), nechci být šedá myška, která se bojí prosadit, dále nechci být na hodinách, které mně nebaví, nepotřebuju se učit rovnice a jiné věci co nevyužiju. „Nikdy nevíte, co budete potřebovat“ – to nevím, budu si počítat vlasy na hlavě, třeba se mi to jednou bude hodit vědět, kolik tam těch vlasů mám! Moje nervy! „Matikou rozvíjíte logické myšlení“ – děkuji, ale raději si zahraji PC hru, která mně baví, a logiku budu rozvíjet taky. Většina učitelů přijde do třídy, nadiktuje text, nakreslí schéma. Ano to je VŠE! Na tuhle práci potřebují .ing? (pardon, občas zapíšou do třídní knihy nebo rozdají testy) OMG! Rád bych, jsem napsal další názory a postřehy ale je toho tolik, že mi komentář nemůže stačit. Článek mi dodal motivaci začít nový projekt, nad kterým již nějakou dobu uvažuji. Vedle školy (na které jsem v podstatě z donucení – po maturitě adios) pracuji jako freelancer (webdesigner na volné noze) a chci si teď ve volných chvílích najít

  • R3s3T

    -> čas na tvorbu webu, který se bude zabývat pouze tímto tématem. Děkuji za skvělý článek!