Mňa osobne vzory zajímajú veľmi. Pozorujem ako sa z chlapcov z dobrými rodičmi (hlavne otcami) stávajú zdravý skutočný muži. Tam kde otec nieje alebo je slaboch, nervák, alkoholik…vyrastajú zoženštení chlapci alebo násilníci. Nemajú zdravý (skutočný) mužský vzor a tak sa väčšinou ani zdravým mužmi nestávajú. Skončia ako večný chlapci alebo agresívny chudáci. Tento problém je aj u dievčat. Zrovna nedávno som bol na jednej chate kde boli 3 ukážkovo choré páry. Dievčatá fajčili, ožierali sa, sprosto nadávalo. Chalani sa o ne starali a slušne rozprávali. Z dievčat sa stávajú agresívne hovädá a z chlapcov ustráchané deti. Tragédia. Rozmýšľam čo s tým a na niečo určite prídem. Už dokonca existujú aj mužské hnutia. Usilujú sa o to aby boli z chlapcov zdravý MUŽI.

Po magořinách těch druhých nepokukuji, vlastní cirkus mi stačí.

- Vášnivka, Citovka, Náfouklinka s Fantastkou….
Nejlepší je cvičit sebevědomí pravidelně ( sám se sebou si ) a občas kouknout jak to jde těm druhým. Pracovat a tvořit smysly a nekoukat příliš kde co zase frčí a kdo v tom lítá, třebas to byla celebrita. Záleží na tom jak si sebe vážíte, jaká je váha vaší osobnosti, kde máte kořeny,těžiště a jestli jste celiství. Mít vlastní těžiště v módním časopisu, osobnost v celebritě, nohy u milence, mínění o sobě u sousedů je na kočku. Neztrácejte humor, nadhled a sebereflexi. Občas každého asi po všech čertech honí obsah kapes a jeho vlastní podvědomí. Nezoufejte a smolte na to co zrovna komu přeletělo přes nos. Studujte souvislosti, procesy a excesy. Pa pusinky

Sebevědomí už delší dobu neřeším. Co to je? Jak se to udržuje? Leští se to, maže? … baže

Dobré výzkumy, díky za upozornění :-) Poslední dobou se mi zdá, že velkým klíčem ke spokojenosti je i cílené vybírání si svého okolí, protože na nás působí víc, než se zdá (nejen v otázce sebevědomí) – ať už jde o místo, kde žijeme, pracoviště, volný čas nebo kamarády. Pro mě z toho třeba vychází, že dost zhoubným místem je Praha, ale zatím nevím, jak se jí úplně zbavit (vzhledem k práci, kamarádům).

@Honza B.: 100pro. Ať žijou vzory. Tady jde myslím o něco malinko jiného. O systém, který staví na fyzickém vzhledu, majetku a postavení a který máme díky médiím před očima denně více než 1000x. Nevíme o tom = má nás to v rukou.

@Mlsinka: Sebevědomí? Těch pohledů je. Můj pohled: Zdravé sebevědomí znamená to, že znám svou hodnotu, tj. ani se nepřeceňuju ani nepodceňuju (+/- samozřejmě – je to živé, jednou nahoře, jednou dole – navíc situace od situace…). Matně si vzpomínám, že jsme to tu už párkrát řešili (někde pod nánosem komentářů to bude).

@Martin: To je asi ono – cílené – vědomé – vybírání si. …jo, jo, Praha…

já se právě po 5-ti letech z venkova do Prahy vracím a moooc se těším. Právě pro tu možnost cíleného výběru přátel, práce, způsobu trávení volného času…. Pokud totiž není z čeho vybírat, můžete se uvybírat a k ničemu moc to nepovede… :-)
Myslím, že nejde ani tak o to, utéci ze zhoubného prostředí někam jinam, ale uklidit si v sobě uvnitř, nenechat se strhnout někam, kam nechci. Neskuhrat nad tím, jak je většinové prostředí nevlídné, ale právě cíleně ci vybrat svou tlupu, kam patřím :-)

Aj človek, ktorý vyrastal bez otca a v rodine zažíval disharmóniu môže mať zdravé postoje a zdravé sebavedomie, pretože rodina nie je najvyššou ani najhlbšou hodnotou v Univerze. Ak aj niekto prežije rodinné traumy, má ovela jasnejší vzor a je lepšie zorientovaný v tom akým nemá a akým nechce byť v porovnaní s človekom z ideálnej rodinky fungujúcej podľa uhladenej rodinnej šablónky. Nesebavedomí zoženštení chlapci a nerváci , feťáci a alkoholici pochádzajú aj z velmi dobre situovaných, zabezpečených úplných rodín, kde bol stáleprítomný zdravý vzor otca, pretože príčina snáh uniknúť tohto sveta do zvráteností môže byť aj v snahe vzoprieť sa prezentovaným hodnotám, ktoré v skutočnosti majú ima peknú formu bez hlbšieho obsahu.
Čím viac pltkosti bude prezentovanej ako hodnota v stádovom vedomí, tým viac ludí sa od nej odvráti k hlbším hodnotám, cez ktoré prehodnotia a prehĺbia svoje postoje, čím sa myslenie ludí nepochybne skvalitní vďaka pochopeným súvislostiam, ktoré sú vyššou a hlbšou hodnotou ako OTEC.

Ja som sa raz ráno pozrela do zrkadla. Na hlave tri vlasy, nos krivý, žiadna brada, veľká riť a celulitída. Tak si vravím, Mona, s týmto dieru do sveta nespravíš. V to ráno som sa rozhodla, že keď už nejsom pekná, budem aspoň inteligentná. :D

Myslela som si vtedy, že z hľadiska evolúcie bude fajn, ak budem výnimočná aspoň v nejakej oblasti. Keď už nemám najkrajší chvost, tak nech viem aspoň postaviť špicové hniezdo. Lenže fakt je taký, že špicové hniezdo žiadneho vtáka nezaujíma. :D

Zdá se mi, že pořád plníme něčí požadavky a potřeby. Jaký je ideál ženy? Jak má vypadat, kolikatky ty prsa má mít, jaký objem pasu, jak má být vysoká, co má mít na sobě, jakou barvu vlasů má mít? Asi je to důležité. Otázka je – pro koho? Pro sebe? Pro někoho z okolí? Pro nějaký ideál?

Já bych to řekla s nadsázkou asi takto: Mně odstávají uši, mám celulitidu, vypouklé břicho, ochablé svaly, křivé zuby, ploché nohy, skoliózu, povadlá prsa, suchou kůži, jedno oko menší, a k tomu nosím brejle, abych lépe viděla. A přesto jsem dámy a pánové krásná, šťastná a lehce si vzpomínám……

Přijde mi, že když žena nebo muž nezná svou hodnotu, vykolejí ho ze sebevědomí srovnávání se s druhými a potřeba se druhému zavděčit, naplnit jeho ideál.

Když se mám rád takový, jaký jsem, když sám sebe přijímám jaký jsem, tak se mi zdá, že ani okolí neřeší ty dvojky, trojky, šestky, velký zadek, celulitidy, pleše a nadváhy.

neřešit dvojky, trojky, šestky, pleše…

lehko se řekne, těžko se udělá, když to ostatní furt komentují. Já to sleduju momentálně u dětí. Naše Valérie je na svůj věk vcelku vysoká a my furt slyšíme – jé, ta je velká nebo ta má velkou nohu…

Jednoduché to není. Humor pomáhá, udělat si z toho srandu, trošku to převrátit.

Myslím, že Svatka to v komentáři 9 hezky vystihla. Matka mojí bývalé přítelkyně dokázala přesvědčit své dcery, že je tlustá, ačkoli při výšce 170 cm vážila 50 kilo, zdravě jedla, cvičila a ve věku přes 50 let měla opravdu dobrou figuru. Prostě tak dlouho mluvila o tom, že je tlustá, až pro své okolí opravdu tlustá byla.

Asi to funguje i bez toho mluvení. Když budu zakomplexovaný, bude to ze mě vyzařovat a okolí mě bude vnímat tak, jak vnímám sám sebe. A naopak.

Potkal jsem v životě ženy, které byly opravdu při těle, daleko od mého ideálu fyzické krásy, a přesto pro mě byly přitažlivé. A potkal jsem krásky, které nebyly zajímavé vůbec ničím.

Druhé vnímáme jako celek, fyzická stránka hraje důležitou roli, ale pak je tam spousta podprahových vjemů, a to, jak člověk sám sebe vnímá, jak věři, jaké má sebevědomí, to podle mě tvoří velkou část našeho dojmu z něj.

Včera jsem se díval na http://www.mustwatch.cz/film/consuming-kids-deti-konzumu/ Jestli jste neviděli, více než vřele doporučuji.
Je to, jako většina podobných věcí ze Spojených států. Kdo máte ale děti, možná jste si všimli, že je to do velké míry i o nás.

Kromě toho… nepřestává mě fascinovat to množství žen a holek, které mají utkvělou představu, že jsou tučné a já nevím ještě jaké a přitom jak říká Blackbead mají naprosto normální proporce. Asi každý máme kolem sebe někoho, kdo komenutje svou „nadváhu“…

Jak se zpívá ve „Wear the sunscreen“ – „Nečtěte časopisy o kráse – jediné o co se snaží je vyvolat ve vás pocit méněcennosti.“

Osobně si myslím, že je na čase se na tyhle časáky a pořady začít dívat jako na cigarety. Nevím, jestli je nutně etiketovat nálepkama o tom, že přinášejí pomalou smrt, ale minimálně začít upozorňovat na to, jak nebezpečná věc to je.

Miss plastická chirurgie: http://www.independent.co.uk/news/world/europe/proud-to-be-plastic-the-improved-beauty-contest-1800929.html

Bomba, ne!???

Protože si nedůvěřujeme, myslíme si, že nemůžeme věřit ani druhým lidem.

Dnes jsem četla, že do Pirátů zKaribiku- nový díl budou na konkurs přijmuty pouze normální přírodní holky bez silikonů a vše, co k tomu patří. Nánosy líčidel a všeho možného, co se dá uměle s tělem udělat nebude
vpuštěno…
Možná toho má také dost samotný protagonista pan Depp a má svůj díl
na tomto nápadu. Potom by měl další velké plus asi nejen u mě.

Jinak-nelíčím se a je mi výborně. Sama sobě se líbím a mám se ráda.

Doma jak Popelka, když zatápím, mám saze i na tváři.
Mezi lidmi samozřejmě obličej umouněný nemám, ale o sebevědomí je to hodně.Protože když ze sebe nemám dobý pocit, můžu mít na sobě nejnej
ohoz a stejně to nebudu já-sebevědomí nebude moje.
V opačném případě s dobrým vnitřním pocitem-si jsem sebe vědoma.
Vyzařujeme tak energii, která nám dává sílu se s ostatními n e p o r o v n
á v a t a z ů s t á v á m e s a m i s e b o u.

P.S. Jak tu energii mít pořád???

Souhlasím s názorem, že lifestylová média jsou nesmysl. Co mi má kdo radit, jak mám žít?! Žel bohu, lidstvo je hloupé, a dokud nevyhyne, tak se nepoučí.
Zajímavě o tom píše např. Kontrast na http://www.superstranky.com/