Ahoj Tomáši,
taky jsem jeden z těch, co se trošku cukaj, když vidí, jak do „mainstreamové“ stravy perou zemědělci chemii – ale kromě toho pěstovat si to sám (časově náročné) nebo kupovat biopotraviny ($$$ náročné) z toho únik nevidím. :)
Co se týče paralely se svobodou v práci (moc do toho ale nevidím), tam to je nejspíš jednodušší, je to prostě jiný model firmy a aspoň teď mě s mým laickým pohledem nenapadá nic, co by ji nějak znevýhodňovalo oproti jiným firmám (časové / $$$ náklady) – spíš to bude mít výhody, protože líp přistupuje k lidem (jak říkáš, ne jako ke zdrojům) … ? :)
Martin

Par tydnu zpet jsem to s tim oznacenim bio rikal doma. Ciste vypestovane jidlo je dnes luxus. Kam jsme to dopracovali? Je paradoxni, ze tvor , ktery si otravi jidlo, vzduch, vztahy o sobe tvrdi, ze je nejvyspelejsi  na zemi. Nedavno bezel na dvojce uz postarsi dokument „Prezijeme na nasi planete“  Rikali tam, ze ve francouzskem zemdelstvi pracuji pouha 2% obyvatel. Jinak receno 2% se staraji o vsechny v jedne z nejdulezitesich potreb cloveka. Lidi vubec nechapou, ze neni jedno co snedi. Nechapou funkci jidla. Jidlo je o vyzive. … Ale nic neresi. Proc to neresi? Cekaji, ze to za ne nekdo vyresi a to je ta nejvetsi chyba. Oni uz to za ne uriti lide vyresili, ale na jejich ukor. Maji co zaseli. Nebo spis maji co jim nekdo zasel a jak je videt, tak tomu dotycnymu na ostatnich zas tolik nezalezi, nebo tomu nerozumi (co je horsi?). Chapu, vsichni nemuzou byt na poli (i kdyz je to otazka priorit!), ale ti co si vydelaji na potravu by si meli hlidat kvalitu. Hlidat si za co plati, jestli je druhy clovek nesidi. Nedavat svuj vlastni osud do rukou nekoho jineho. 

Kdyby se takto potraviny nepěstovali, vrátáme se někam o 200 let zpátky, kdy byste si tu nemohl jen tak povídat do kamery a psát blog, ale makal byste 12h denně na poli, stejně jako dalších 50% populace, aby neumřeli hlady. A co tenkrát lidi z těch „bio“ potravin měli? Že byli ve 40-50 fyzicky vyřízeni, jako jako dnešní 70tníci. Nehledě na další choroby a nemoci způsobené horší hygienou a konzervací potravin.
A když se podívám na přeplněné fastfoody, tak evidentně lidem nevadí si vědomě cpát odpad do těla, proti tomu je chemicky ošetřená produkce pšenice nebo brambor úplné nic.

Veľmi záleží čím to striekame, čo za „chémia“ to je.  Osobne som za to aby sa potravinami mohlo volať len to čo neobsahuje chemický sajrajt.  Z obsahom chémie by to malo mať názov chemo potraviny. 

Určite existujú aj ekologické varianty postrekov. Ako hovorí Lukino nado mnou tak určite by som nechcel pracovať celé dni na poli a strachovať sa čo sa mi urodí tak ako moji starí rodičia. Prácu na poli som si kedysi ako malí odskúšal a nie ďakujem.

Chtělo by zjistit, jak konkrétně se o to pole u Vás pečuje. Protože i biopotraviny se hnojí. Jen jinými způsoby a jinými druhy hnojiv. Zcela bez doplňování živin do půdy to, bohužel, nejde :(

Mluvilo se tady o pěstování potravin v dřívějších dobách. Dle mého názoru kvalita těch potravin byla asi dost špatná (plíseň, škůdci) a to má ještě horší zdravotní dopady. Koneckonců člověk se dožívá stále vyššího věku. Tím se nijak chemie nezastávám! Taky si nelibuji v tom, že se jí musím ládovat od rána do večera!

Já osobně vidím největší současný problém v překotném sklízení a balení potravin a ve špatném skladování. Obilí nestihne pořádně proschnout a plesniví. Člověk si potom koupí celozrnné potraviny a nemůže tušit, že obsahují mykotoxiny, které mají na lidský organismus stokrát škodlivější účinky, než schválená hnojiva. A dále mi vadí příliš brzká sklizeň ovoce. Sklízí se nezralé a dozrává (v lepším případě) ve skladech, takže neobsahuje živiny, které má mít, protože si je nevezme z půdy. Tyto dva problémy bych řešila prioritně, až pak chemii. Omlouvám se, že odbočuji…

Argument, že se lidé dnes dožívají vyššího věku je trošku mimo. Jde o to v jaké kvalitě se ho dožívají a to právě díky stavu prostředí a potravin. Tady různé konzervanty a chemie působí konzervačně i na lidi. Znám spoustu lidí, kteří se dožijí 80 let, ale v katastrofálním stavu už od 45-ti.

Znám i lidi, kteří mají 92 a jsou stále relativně čilí a zdraví. Jejich společným znakem je hlavně to, že jedli většinu života domácí stravu a jedli střídmě – málo. Není to žádná lékařská studie, jen pozorování babiček, dědečků a jejich známých.Svoboda je o zodpovědnosti vůči sobě samému a to jak v práci, tak při tom co do sebe láduji. Dokud je možnost volby mezi opravdovými biopotravinami a chemickou bombou – dá se říct, že vše je ještě dobré. 

(mně přijde, že ve středověku byli lidé v katastofálním
stavu ve dvaceti a ve čtyřiceti už byli pořádně sešlí nebo mrtví. Ale nevím, nemůžu posoudit.) Aby nedošlo k omylu, tou větou o délce věku jsem nechtěla opěvovat chemii, jen jsem chtěla dát tak trochu k zamyšlení, že dřívější způsob života nebyl ve výsledku zdravější.

(mně přijde, že ve středověku byli lidé v katastofálním
stavu ve dvaceti a ve čtyřiceti už byli pořádně sešlí nebo mrtví. Ale nevím, nemůžu posoudit.) Aby nedošlo k omylu, tou větou o délce věku jsem nechtěla opěvovat chemii, jen jsem chtěla dát tak trochu k zamyšlení, že dřívější způsob života nebyl ve výsledku zdravější.

Chcel by som prispieť len jednou malou jednoduchou otázočkou.
ČO ROBIA OBCHODNÉ REŤAZCE S NEPREDANÝM  TOVAROM PO DÁTUME SPOTREBY?
Vie to niekto z prispievateľov?

Souhlasím s tím, že se občas hnojí zbytečně a moc. 
Ve škole jsme se učili něco o osevních postupech, jak se mají střídat plodiny, aby si pole odpočalo a dávalo co nejvyšší úrodu po co nejdelší dobu. Každé cca 4 roky by se mělo pole nechat ležet ladem, respektive zasít jetel nebo tak něco. Kolik takových polí jste viděli?
http://cs.wikipedia.org/wiki/Osevn%C3%AD_postup
 
Praxe? Sází se podle dotací a hnojí se, aby to aspoň trochu rostlo. A co se pěstuje? Palivo do aut.

Přikládám pár poznámek k zamyšlení:

V cisterně nemusí být jen chemické hnojivo, taková močůvka se taky stříká za traktorem.

Lidi jedou na kvantitu, takže se vytratily další formy ochrany pole, které se teď draho znova zkoušejí ve třetím světě. Např. mít kolem pole pásy „plevele“, na kterém zůstanou škůdci a nabaší se tam. Neničí pak úrodu. Případně je to odežene. A co teprve úvozy s křovím, které zadržují vodu. Dneska se všechno zarovná a déšť pak spláchne úrodnou vrstvu půdy pryč.Před nedávnem byla v Německu jistá biookurka, která zabila několik lidí. Chytla totiž z močůvky smrtelnou bakterii, kterou se nikdo nepokusil včas zabít chemií.

Řekl bych, že nic se nemá přehánět a máme štěstí, že nám stačí 2 – 4 % lidí pro uživení celého státu.

Myslím, že už to tu bylo řečeno vícekrát, je to, co je označené za „bio“ zdravější? Nebo toto označení je jen dnešní moderní marketingový nástroj. Vede pěstování „bez chemie“ skutečně k lepším výsledkům? 

IMHO to bude opět jen otázkou vyváženosti toho kolik a čím rostliny ošetřovat…

Bio potraviny jsou pro mě též domácí vejce.  Proč o tom píši?
Mám chov cca 60ti slípek,  takže přivýdělek malý.   Mít ale 200 vajec 
denne, utrhají mi lidé ruce.  Zkrátka odbyt velký, ALE…
Když zvýším chov a budu chtít vydělávat,  jsem nucena zvířata
zavřít do haly a svítit. Vůbec nemluvím o tom, že se naruší normální 
přírodní bioritmus domácího zvířectva a promítne se ve finále i do 
kvality masa, protože musíte krmit granulemi.
Takže to shrnu:    malý obrat,  ale svoboda moje a zvířat obrovská.   Martina

Připojil bych se také svým názorem. Ono to bohužel není (dle mého názoru) tak jednoduché. V žádném případě nechci obhajovat současnou situaci. Ale zkusím to napsat jak to vidím já, tak mě nekamenujte, ve skrze jsou to jen mé názory…
První věc je to nejzásadnější, bez techniky a chemie by nebyla současná produkce. Produkce, která se musí, jen tak mimochodem i vlivem populačního růstu a tedy zvyšující se spotřeby, každý rok zvyšovat o několik procent. Těch několik procent jsou ale i tak obrovská čísla = tuny surovin.Budu teď citovat oficiální statistiky, které mám k dispozici ze školy (snad mě nikdo nezažaluje za porušení autorských práv :-) ). 54% půdy v ČR je zemědělská půda (z toho 40% orná). Jenže velikost zemědělské půdy se každý rok zmenšuje. A tahle půda by měla živit 10 milionů lidí a ještě by mělo zbýt na vývoz. Příklad (doufám, že to teď nepomotám) vytrhnu z kontextu, ale pro názornost určitě stačí:V roce 1989 na obiloviny připadalo 1670 tisíc hektarů půdy, při produkci cca 4,69 t/ha.V roce 2009 to bylo 1528 tisíc hektarů s produkcí 5,06t/ha.
Snad mi rozumíte, co se snažím vysvětlit – zmenšuje se půda na které se musí víc vyrábět.

Jak psal Honza Burdík, plodiny by se měly střídat podle toho jak zatěžují půdu. Ale na to prostě není čas. Zemědělství není takové to, že zasadím, pak půl roku počkám až to vyroste a vytrhám to ze země. Tak jednoduché to není. Jen udržet půdu schopnou pro produkci je celkem věda.

Jeden důvod pro zvyšování produkce chemií je tedy potřeba (poptávka), druhý důvod je konkurenceschopnost. Díky EU se u nás nepěstují suroviny, s kterými předtím nebyl problém. Důvod je jednoduchý – kvóty EU, otevřený trh a cena. Když prostě ve Španělsku, Itálii a jiných teplých zemích svítí sluníčko tak všeho je víc, všechno je větší a levnější. Laická logika. A zkuste si jako český zákazník zjistit, čím hnojí tam na tom poli vedle té vesnice kousek od vesnice asi tak 10 km od tamté vesnice poblíž Madridu. No ale jako zemědělec toho zase nesmíte vypěstovat moc, jinak byste platil pokutu, že ano…

A další věc je samozřejmě kvalita potravin. Tady je asi jasné, že bez ochranných přípravků to nejde. Pokud tedy nechcete podíl z vyprodukovaných surovin vyhodit.

Nechtěl bych aby to znělo, že to svádím na EU, to ne. Jen si nejsem jistý kde jinde mám hledat důvod postupné likvidace zemědělců a kvality potravin v ČR. Ona to je asi obecně globalizace. Ještě před válkou jsme byli cukrovarná velmoc s důležitým podílem výroby cukru (tuším že přes 10 % světové produkce, ale nerad bych lhal). Dnes jsou všechny naše cukrovary vesele prodány francouzským nadnárodním společnostem (kromě těch, které nebyly zavřeny).

Takže rozlišovat CHEMO a BIO potraviny? Bylo by to hezké, ale je to nemožné.

Na druhou stranu jsme to ale jen my zákaznici, kdo tohle může změnit. Co bráni lidem kupovat potraviny z Čech. Cena? Jsme svobodní, tak si můžeme vybrat. Před pár týdny jsem byl vybírat brambory na poli (i přesto, že žiji ve městě) a nebyl jsem sám…světe div se, vyšlo to levněji.

Honza R.

p { margin-bottom: 0.21cm; }

Ahojte, pridám ďalší názor ako reakciu na niektoré predchádzajúce. Nejaké príklady, ktoré spomeniem nemusia byť aplikovateľné všade, ale tam, kde to ide, by mohlo stáť za to to skúsiť:

Nemusíme sa v poľnohospodárstve vracať na stromy (lietať
z extrému do extrému), vezmime si z každého obdobia to užitočné.
Často je paušálne spomínaný stredovek, ale vtedy to tiež mohlo
byť dosť rôzne. Niekde som čítal, že mor nastal v období, keď
boli najviac potlačovaní ľudoví liečitelia – babky korenárky a úzke spolunažívanie s prírodou.
Takže ani so stredovekom to nie je čiernobiele, tiež tam boli
rôzne obdobia, veci funkčné aj nefunkčné. Vzal som si stredovek ako príklad, ale takých zažitých „stredovekov“, „socializmov“, „kapitalizmov“, ktoré zahadzujeme aj so všetkým dobrým, máme v živote mnoho.

No a čo sa týka riešení, aby sa
človek nenadrel, tak stačí do toho viac zapojiť už spomínanú prírodu, pochopiť ako funguje –
jeden príklad – nie je nutná hlboká orba, traktormi sa zhutňuje pôda,
takže sú potrebné stále väčšie a väčšie stroje, aby to
zvládli rozorať a tie stále viac a viac zhutňujú pôdu, ničia sa mikroorganizmy, ktoré tvoria pôdu, preto sa hnojí a už sa roztáča špirála nákladov a (zbytočnej) práce.
Mimochodom, videl som niekde ukážky nákladov v poľnohospodárstve
a hnojivá a postreky boli v obrovskom nepomere k nákladom za
ostatné práce, osivo a tak (ťažko povedať či je to všade tak,
ale rozhodne to stojí za preskúmanie).

Aj v ekologickom poľnohospodárstve sa
robia postreky (napr. výluhmi), ale to je len ako posledná možnosť
v prípade kalamity a často to ukazuje na nejaký nedostatok v tom,
ako pracujeme s pôdou.

No a k cene potravín v kvalite bio: nemusí
byť nutne vyššia než je „supermarketová“, záleží, ako
bude poľnohospodár financovaný (a tiež koľko zbytočnej práce bude robiť). Môžeme si uňho predplatiť úrodu
na celú sezónu alebo mu dáme bezúročnú pôžičku a on nemusí
chodiť do banky a splácať drahé úroky a máme o jeden (peniaze
odčerpávajúci) medzičlánok menej a aj jeho produkty nás potom
vyjdú lacnejšie. Funkčný model je napr. AMAP vo Francúzku
(predplatenie úrody a odber priamo od farmára). Nevyšlo to od žiadnej vlády, ale urobili si
to sami spotrebitelia, takí istí ľudia ako sme my. A ani za nás to
nikto neurobí. Len je to (ako konštatovali Francúzi z organizácie Urgenci po návštevách v ČR a na Slovensku) o dôvere niekomu
(koho by sme mohli kľudne každý deň navštíviť), že od nás
nevezme peniaze a neutečie s nimi. Zato penzijnému fondu, o ktorom
prakticky nič nevieme, a nemáme ho vo vedľajšej dedine, z
nejakého dôvodu častokrát veríme viac. Ďalšou inšpiráciou by mohol byť Agrokruh zo
Slovenska (ide o tom dohľadať video z
TEDx Bratislava a iné), v ČR sú populárne bedýnky. Nápady a
riešenia existujú, treba hľadať, skúšať, realizovať. Ak sa chce, nájde
sa spôsob, ak sa nechce, nájde sa dôvod.

Peter

myslim, ze na TEDu jsem slysel, ze vetsi spokojenost ve skandinavskych zemich je diky tomu, ze veri statni sprave. Proc to pisu? Protoze je dulezite se zabyvat nejvetsimi problemy, zadelat nejvetsi diru v lodi… nejslabsi clanek retezu. Vsak vite. Uz vim byl to pan Hnízdil v tomto: http://www.youtube.com/watch?v=wQgPLMTVfGc zajimavem a zabavnem povidani. Nelibi se mi uplne jeho reseni viz neo2011 (v soucasnem stavu) ale aspon nejaka snaha, kterou by mel vyvinout kazdy.

http://www.slobodavockovani.sk
na tomto webu se mi libi, jak pracuje
zadne huronske reci apod.
pouze klidne, bez zbytecných emoci, zato vytrvale píše
kdo nemá zájem v tom pomoci, stejně by to nečetl, i kdyby to bylo huronské
kdo zájem má, má dostatek materiálu k problematice
nenápadný web, o kterém nikdo neví
ale stylem tichá voda břehy mele pomalu a nenápadně mění

tedy je třeba oslovit lidi na vysokých postech v dané problematice
neboť spousta těchto lidí s možností něco změnit často změnu nedělá jen proto, že neví, nebo že naslouchá jen jednomu zdroji informací, o kterém si myslí, že je vědecký a relevantní
je to logické, ti lidé aby se dostali a udrželi na vysokch postech, tak museli jít jedním směrem přímočaře bez zbytečného pokukování po stranách
samozřejmě že spousta vysocepostavených lidí je poutána penězi a lobby, ale není tomu tak vždy resp nejsou tato pouta nezlomitelná, pokud se dodají informace

u běžných řadových lidí v oblasti eko zabírají spíše činy, tj např. v dědině či čtvrti založit bedýnky či obeslat farmáře pdf brožurou s popisem výhod a komplexním (takříkajíc „na klíč“) návodem na zavedení systému beden či pěstování plodin s využitím biopostupů

Zrovna nedávno jsem si říkal, že snad začnu studovat potravinářství. Moc by mě zajímalo co a jak se dělá a proč se to tak dělá právě ve výrobě potravit.

Ale abych navázal na problematiku „vlákna“ Zavádět označení CHemo potraviny (nebo tak nějak) by sice asi bylo zajímavé, ale je to zcela nemožné. Proč? Protože to prostě neprojde. Velké potravinářské „molochy“ to prostě neschválí, protože by se tím vystavily riziku, že budou přicházet o výdělek a řečeno jednoduše, cílem podniku je hlavně výdělek. Takže mi to připadá jako utopie.

Naprosto souhlasím s tím, že označení BIO je velká  prázdná bublina. Proč funguje? Protože je to taky velký stroj na prachy.  I když je bláznivé, že to co ještě před dvaceti lety bylo všude uplně normální a nikdo se nad tím nepozastavoval a hlavně by si to nikdo nedovolil prodávat za x násobek běžné ceny dnes funguje aniž by se nad tím někdo pozastavoval. Znám dokonce pár lidí co začli utrácet peníze za celozrné pečivo v supermarketech, zatracovali běžný rohlík a pomalu skládaly ody na to jak jim je teď co už nejedí ten zlý, nedobrý a nebezpečný bílý rohlík dobře a světe div se za pár týdnů vyšlo najevo, že dotyčný supermarket neprodával zdravější pečivo ze zdravější mouky, ale jen běžnou mouky pálil do černa a vyráběl naprosto běžné rohlíky a bulky jen spálené, černé a předražené.

Chtěl jsem tím říct, že lidé, masy chcete li, jsou prostě strašně jednoduše ovlivnitelní. Možná je to tím, že v dnešním světě se žije řekl bych rychleji než dřív. Člověk se obklopuje vším tím „luxusem“ ale taky si na ten luxus musí vydělat a s tím je hromada starostí a tak už se jen málokdo chce zamýšlet a dělat si zase jiné starosti s věcmi bez kterých mu vlastně ani až tak zle neni. Řekl bych, že nezájem je to co hýbe moderním světem. Nezájem a (i když to slovo opravdu nemám rád) konzum.

Možná se pletu. Vlastně bych byl moc rád kdybych zjistil, že se pletu. takže by to možná chtělo spíš se zamyslet nad tím jak na lidi zakřičet:“ proberte se“ tak aby to aspoň někdo slyšel :)

Dokument Potraviny a.s. – Co výrobci potravin neřeknou…
http://www.osud.biz/na-zamysleni/potraviny-a-s/
(link z http://www.inespravy.sk/old)

A co takhle se zdruzit, domluvit se na vytvoreni ukazkove farmy s Agrokruhy, staci najit 60 rodin a kazdy pujci na vznik nove biofarmy asi 25tis. Kc bezurocne na 6-10 let a muze vzniknout unikatni farma na el., ktera umi bez rizeni sazet, zalevat, plýt – žil jsem na teto farme 2 roky a Pan Slinsky – vynalezce – vymyslel technologii, ktera setri biozemedelcum pres 70% prace a tedy dodava ze sve 2ha farmy biozeleninu do asi 60ti rodin a za ceny bezne chemozeleniny !!! Je potreba aby se takove farmy sirili a to mohou udelat jen lide jako vy, zemedelec se vzdy najde, ktereho pan Slinsky rad zauci…
…a nebo lenivejsi moznost – zkusit najit mistního biozemedelce…
 (více zde: http://ekovesnice.cz/index.asp?section=clanky&cat=64&page=detail&id=316)
Petr Skorepa

Dobrý den všici,

já osobně mám názor, že postupně přejít na organické pěstování je jedna z mála možností, jak jít dál. Jídlo je totiž hlavně o svobodě. Zkuste si sami zjistit, kolik procent potravy si dokážeme vyrobit na našem území. Všici se ohání svobodou, ale pokud korporace přestanou dodávat potraviny, nebude trvat dlouho a budeme hladovět. A umírat. Já se obávám, že naše „svoboda“ je velice křehká věc.

Za další, někdo argumentuje tím, že bez použití chemikálií by jsme byli o 200 let pozadu. Nesmysl, akorát by jsme se vrátili do let po druhé světové válce. A mám dojem, že obyvatelstvo bez vnějšího zásahu nehladovělo. 

   Za svobodu se platí. Tu vám nikdo nedá ani nezaručí, tu si musíte zařídit sami.

Přidávám sem link na velice zajímavý dokument o zemědělství jménem Mysli globálně, jednej lokálně. 
http://www.youtube.com/watch?v=8_Kz0QppkL0 

kdyby se to někomu hodilo… dokument o přísadách, které se dávají do levných „supermarketových“ potravin
http://media.bloguje.cz/913190-zprava-o-skutecne-cene-lacinych-potravin.php

[...] vesnice přímo od jejích slepiček. S tímto bodem chci poukázat na tezi Tomáše Hajzlera – chemo vs. bio potraviny. Proč tomu přirozenému neříkáme potraviny a tomu, co chemicky a geneticky upravujeme [...]