Poslušnost či zodpovědnost?

Pro mě osobně byla toto nejpodstatnější přednáška na Svobodě NaŽivo. Nakládání s mocí a s vlivem z toho plynoucím považuji za snad nejdůležitější předpoklad pro fungování svobodné společnosti, ať je tou společností rodina, škola, firma, stát či jakékoli jiné uskupení.

Jsem paní Nováčkové vděčný za zřetelné pojmenování dvou základních výsledků našeho možného „působení na druhé“. Buď můžeme dlouhodobě prosazovat náš pohled a usilovat o to, aby se druzí pod–řídili. V tom případě si zvykněme na to, že druhé lidi bude nutné zvenku řídit a motivovat. Ideálním výsledkem je v tomto případě poslušnost. Tedy to, že druzí udělají, co chceme my. Velmi pravděpodobně, když bude kocour pryč, myši budou mít pré.

Druhé lidi (děti, žáky, zaměstnance,…) můžeme řídit a manipulovat cukro–bičem. Nebo se můžeme pokusit je naučit sebe–řízení. Máme volbu. Umíme ji využít?

Nebo se můžeme opravdu zajímat o pohled druhých lidí a ten se snažit vyladit s tím naším. K druhým lidem tak můžeme přistupovat jako k bytostem sobě rovným, které se buď již nyní (nebo časem) dokážou rozhodovat samostatně. Snažíme se hledat shodu, tedy konsensus v názorech. Výsledkem tohoto přístupu je nejčastěji zodpovědnost, tedy samostatnost a schopnost sebe–řízení. Tedy to základní, na čem stojí každá svobodná organizace.

Chceme diktaturu? Potom veďme děti k poslušnosti. Chceme (skutečnou) demokracii? Potom je veďme k zodpovědnosti.

Stejně jako případě Ondřeje Šteffla mám prosbu. Pokud vám to, co Jana Nováčková říká, dává smysl, prosím šiřte to. Ať se její myšlenky dostanou do té poslední domácnosti, školy či firmy v našich zemích. Tak nějak cítím, že by to mohlo prospět nám všem. Pokud jste nečetli Respektovat a být respektován, mrkněte na to. Děkuji.

P. S.: Všechna videa a fotky ze Svobody NaŽivo by již měly být na stránkách Svoboda Naživo.