Přátelé, jestli jste ho neviděli, mrkněte na dokument „Peníze jako dluh“. Těch cca 40 minut stojí více než za to. Navíc, myslím, že není příhodnější doba než teď. Člověku to pomůže pochopit podstatu té současné krize, která běží světem.
Podívejte se na to a podělte se o dojmy, prosím!
Jestli zkoumáte, co se to kolem nás děje – jaké to příčiny a jaké následky – mrkněte na tohle – http://www.consumertrap.com/?p=400

Peníze jako dluh fakt doporučuju, od té doby,co jsem ho viděl, jsem v současné finanční bouři naprosto klidný, peníze jsou taková virtuální realita, která vznikla a jednoho dne taky skončí :-)

Pamatuju si doteď, když jako kluk jsem se ptal taťky, kde se berou peníze? On mi odpověděl, že se vytvářejí jako protihodnota zlata nebo vyprodukovaného zboží a služeb, které stát má, vytvoří… To už dávno neplatí a dokument krásně ukazuje, kam celý peněžní systém směřuje… do…
A přitom kolik člověk potřebuje z toho materiálna? Já sám nevím… a asi v tom nejsem sám :-) Vím jen, že okolí, prostředí ve kterém člověk žije mu ten názor umí pěkně ovlivnit… Přestěhujme se na chvíli např. do Kambodže a poznáme jako málo „peněz“ člověk potřebuje, aby byl štastný…

S penězma je to komplikovaný, s nima to je špatný a bez nich ještě horší. Příklad té Kambodže, kde peníze Pol Pot zrušil, je výmluvný. Ovšem idea světa bez peněz se mi velmi líbí. Před časem jsem dostal tedy opačný nápad: přiveďme do světa tolik peněz, že ztratí smysl. Udělejme ze všech lidí miliardáře… a mé nápady pokračují… tuším, kudy na to…

S kamarády se poslední dobou intenzivně bavíme o dvou alternativách peněžního systému, tj. jak se vyhnout té závislosti na penězích. Nevím, jak vy, já už se v životě párkrát vystresl z toho, že jich mám málo a několikrát jsem se taky nervoval tím, že jich mám moc. Prostě peklo a rovnováha se mi hledá dost obtížně.

První alternativou je LETS – Local Exchange Trading System.
Vysvětlují to třeba tady: http://lets.ecn.cz/. Navedl mě na to Honza Solnička, hodně o tom ví také Marek Durian (oba se pohybují na blogu). Jestli jste to někdo zkusil, řekněte.

Druhá alternativa je vhodná pro lidi, kteři vlastní byt nebo dům a rádi cestují. Tzv. House Swap – např. http://www.homeforswap.com/
Znamená, že nabídnete svůj byt/dům výměnou za nemovitost kdekoli na týhle planetě kam se vám chce právě jet. A když se dva potkají, tak vy jedete k nim a oni k vám. My to právě testujeme. Jestli máte někdo zkušenost, podělte se. Díky.

O LETS jsem se také zajímal, ale nejsem v tom moc zběhlý. Vidím je jako takové lokální systémy vzájemné podpory, jak o nich víc píšu v Revoluci. Ta idea je úžasná, ale vnímal jsem tam určitá omezení a přitom mi to nepřišlo zase tak rozdílné a revoluční od současné ekonomiky. V mém srdci je například vize globálního systému. Takže když jsem vymýšlel tu svou verzi systému vzájemné podpory, ignoroval jsem ideu paralelní měny a soustředil se na úplně jiný než současný mechanismus tvorby cen a ohodnocování. Ale nakonec z toho paralelní měna taky vylezla. Představuju si, že ten systém běží na internetu a má jakési vnitřní účetnictví a virtuální účty účastníků a většina transakcí probíhá uvnitř systému. A výstupů ven do oficiální měny je minimum. Tím se vlastně vytváří jakýsi oddělený ekonomický prostor, kde neplatí současné zákony a kde mohou platit ty naše nově objevené. A kam taky nedosáhne moc státu.

Mimochodem, myslím, že otázka „Peníze nebo život?“ patří k tématu.
Od doby, co mi ji můj kamarád Robert poprvé položil se snažím poslouchat, jak na ní lidé odpovídají, Zde je pár příkladů. Možná to taky říkáte:

1.Musím do práce.
2.Mám ňákou práci.
3.Musím dodělat prezentaci.
4.Sorry, nemůžu. Šéf svolal mítink.
5.Neotravujte. Copak nevidíte, že pracuju?

6.Nemůžu. Makám.
7.Ve zkušební době si přeci nemůžu říct o dovolenou.

Zdá se, že život nás volá, vábí nás, nabízí se, prosí nás. A my ho vytrvale odmítáme. Těch výmluv, které jsme si vytvořili! Myslím, že jim vévodí slovíčko „musí“.
Je zajímavý sledovat skóre toho pomyslnýho zápasu „peníze : život“. Co myslíte, jak jste na tom? Co u vás vyhrává?

P.S.: Peníze nebo život!? mám v podpisu v několika jazycích. A tak se stane, že mi lidi posílají roztodivné odpovědi. Nedávno mi kamarád poslal jednu zajímavou: Co takhle peníze na život?!

„Peníze nebo život?“ „Peníze na život?“

Pokud platí, že problémy nám nezpůsobují věci samy o sobě, ale náš vztah k nim, pak ani peníze samy o sobě nejsou ani dobré ani špatné.

Můžeme se na peníze dívat jako na energii, třeba energii v našem tělě. Ta také není dobrá nebo špatná. Když je energie nedostatek, nemáme dost sil ani na běžné životní úkony. Pokud se ale v našem těle někde vytvoří nadbytek energie, nemůže proudit, hromadí se na určitých místech a nedostává se jí na místech jiných (viz např. důsledky přejídání). Je to tedy také otázka správné míry, nedostatku a nadbytku. Pouze právě potřebné množství energie může volně proudit, její zablokování, nedostatek nebo nadbytek vytváří nestabilitu celého systému, dlouhodobě vedoucí k jeho kolapsu.

Problematickým vztahem je lpění nebo závislost – na čemkoli, v tomto případě na penězích či obecněji na majetku nebo hmotných věcech. Proč k tomu dochází?

Naše civilizace je už tisíciletí až na výjimky postavena na maximalizaci – stále dál, výš, lépe, víc. Tak chápeme pokrok, přirozený vývoj. Do toho hromadění peněz a majetku docela dobře zapadá. Přesto, vrátím-li se k té životní energii, když se cítíme plni životní energie, nabití energií, asi málokoho napadne, že by chtěl té energie mít ještě víc. Proč je tomu u peněz (majetku) jinak, proč, i když máme dost, chceme víc?

Hromadění peněz a majetku je podle některých filozofů a psychologů projevem podvědomého strachu ze smrti. Snažíme se, aby tu po nás něco zbylo. Odsud je jen krůček k tomu, abychom položili přímou úměru mezi množství majetku a peněz, peníze a úspěch, úspěch a štěstí. Budu-li mít peníze, budu mít majetek, budu úspěšný, budu šťastný.

Jenže asi to tak nefunguje. Možná platí pravý opak, budu-li šťastný, budu úspěšný. Smyslem života by pak nebylo nahromadit co nejvíce úspěchů (potažmo majetku a peněz), ale prožít šťastný život. To ostatní pak přijde samo.

„Peníze a život?“

Zase parádní myšlenky, Blackbeade.

Při čtení mě napadlo (jako už mnohokrát), jak obtížný je odlišovat se. Jak těžký je žít v systému založeným na maximalizaci a poměřujícím se přes peníze.
Robo Jankovich – viz http://blog.peoplecomm.cz/autor/robo-jankovich
je jeden z mála lidí, které znám, kteří se zkusili systému peněz vyhnout. Tohle je místo, kde žije: http://www.zajezka.sk/
Kdo jste ze Slovenska pravděpodobně jste o Zajazovej slyseli. Baví me ho poslouchat, obdivuji ho. Zajímal by mě i jeho názor na tohle téma. Robo??

Blackbeade, to je telepatie :-) Když jsem si četl Tomášovu úvahu, napadlo mě stejné spojení: peníze a život. Dokonce vnímám peníze jako součást Života.

Peníze jsou energie a tak se chovají podle stejných principů. Způsobují problémy tam, kde je jejich proudění blokováno. Před blokem se hromadí, za blokem jich je nedostatek. Když máme energetické bloky v těle, tak ta energie způsobuje nemoci nebo jiné problémy v životě, uzdravení nastává, když se bloků zbavíme a energie může zase volně proudit.

Peníze jsou energie, která proudí v těle Lidstva a to je plné bloků, takže také plné společenských nemocí – chudoba, kriminalita, korupce, znečišťení, rozpad rodiny atd. Řešením je odstranit ty společenské mentální bloky a uvést peníze do pohybu.

Vnímám dokonce, že ani neexistuje žádná hranice množství peněz, které můžou proudit, pokud je příjem a výdej v rovnováze. Mám vizi systému, ve kterém mi každý den chodí na účet miliarda dolarů (taková je totiž hodnota mé práce, kterou dělám) a každý den miliardu dolarů utratím za práci, kterou pro mě dělají lidé kolem mě.

Spletl jsem název Zaježovej (viz výše)

viz http://www.zajezka.sk
Promiň, Robo.

Ahoj tomas, dik za pozvani. Tema penez je me „oblibene“ : )

V mnohych komunitach sa da penaznemu systemu celkom uspesne vyhybat aspon pokial clovek nema dietky. Potom je to uz zlozitejsie. Na „Zaježke“, podobne, ako na mnohych inych miestach a LETS systemoch v postkomunistickej Europe to vsak zlyhava na ludoch. Na ich neskusenosti a podceneni socialnej problematiky. Spolocenstva podobne ako jednotlivci si dnes takmer nevedia vytvarat efektivne normy a hranice. Na zapade to vedia obist pomocou know-how a sofistikovanej organizácie ale my sa este len hladame.
Nejake nove podnety mozete najst na http://ekonomika.vsieti.sk

Ahoj Blackbead, tvoje: „Možná platí pravý opak, budu-li šťastný, budu úspěšný.“ amíci dotiahli transformaciou kalvinizmu až k takej obludnosti, že ak si úspešný, znamená to vlastne, že si vyvolený a pôjdeš do neba. Takže keď nebudeš budiť ten dojem, že si šťastný, (napr. udržovaným úsmevom) nemáš žiadnu šancu že budeš úspešný.

Podľa mňa to sú akési spätnoväzebne spojené nádoby a jedno bez druhého ide ťažko. Podľa mňa to ale neznamená, že všetci čo sú šťastní, sú aj trhovo úspešný a naopak, že trhovo úspešný sú šťastní. Pre mňa je to koan. Ako to vlastne s tými bohatými je a prečo.

Ale nepovazujem za stežejné to vyriešiť lebo jednoho dne penazný systém taky skončí …

Ahoj Kamil, tvoje: „a jednoho dne taky skončí :-) „, mi hovori z duše. Stale som ale neprisiel na to, preco som sa narodil akurat v tomto „peňažnom“ medzidobí : ) (funguje tak odhadom 0,3% času nášho vývoja)

Ja fandim napriklad civilizácii delfínov, nič hmotné si nepotrebujú prodavat ani vymienat a ziju si myslim celkom stastne kym sa im do toho ne…

Ahoj robo, proč žiješ právě v peněžním období lidstva? Možná že je to jen statistika, 90% lidí žilo v těch 0,3% času, kdy existují peníze. A jen 10% šťastlivců si užilo těch 99,7% nepeněžního období :-) Ještě že existuje ta reinkarnace, mám báječné vzpomínky na tu předpeněžní éru…ale taky na tu popeněžní (vzpomínky na budoucnost)

Je asi fajn, když se někomu podaří věřit na více životů. To blahopřeju. Já furt věřím jenom v jeden.

Ještě nějaký zkušenosti s Lets?? – v sousedním Německu známý pod názvem Tauschring – http://www.tauschring.de/hauptseite.php

Nebo s Peníze jako dluh? Podívali jste se na to? Co vás koho zaujalo?
Léta jsem študoval ekonomii a stejně jsem mraky věcí nechytil. Dík, dík.

o těch penězích debatujeme taky tady:

Bohatství světa zůstává nedotčeno

Bohatství světa zůstává nedotčeno

http://humanitysteamcr.ning.com/profiles/blog/show?id=2233261:BlogPost:3201&page=1#comment-2233261:Comment:3261

PS: jak se sem dávají fungující linky?

Kamile, přijde mi, že jedna z tvých reolucí je k tomuhle tématu: http://revoluce.peoplecomm.cz/58-system-vzajemne-podpory-a-nova-zeme
Takže to házím i sem, aby to nezapadlo. Moc zajímavý.

Pár myšlenek o penězích:

Bob Proctor: Zbavme se mýtu, že peníze jsou špatné nebo nedůležité. Nejsou špatné a jsou důležité. Jsou životně důležité. Jsou tak důležité jako jídlo a oblečení, které kupují, jako bydlení, které umožňují, jako vzdělání, které zajišťují a doktor, kterého zaplatí. Peníze jsou důležité pro kteréhokoliv člověka, který žije v civilizované společnosti. Nic nenahradí peníze tam, kde se peníze používají.

Lidé říkají: „Peníze nepřinesou štěstí.“ Je však jasné, že peníze přinesly více štěstí než chudoba. Netvrdím, že hromadění peněz je důležité. Jenom říkám, že peníze jsou důležité, protože je to jediná odměna, která je naprosto převoditelná a může být použita všemi.

Wallace D. Wattles: (úryvky z knihy „Jistou cestou k bohatství“)
Není nic špatného na tom chtít být bohatý. Touha po bohatství je opravdu touha po životě, který je bohatší, plnější a hojnější – a tato touha je chvályhodná. Člověk, který netouží žít bohatším životem je nenormální. Stejně tak není normální člověk, který netouží mít dost peněz, aby si mohl koupit všechno, po čem touží.
—–
Musíte chtít skutečný život, ne pouhý požitek nebo smyslové uspokojení. Život je vykonávaní funkcí a jednotlivec žije opravdu jen tehdy, když provádí každou funkci – fyzickou, mentální a duchovní – které je schopen, aniž by kterákoliv převažovala.

Nechcete se stát bohatými, abyste mohli žít nenasytně na uspokojení zvířecích tužeb. To není život. . . . . . Nechcete zbohatnout, jenom abyste si mohli užívat mentální požitky, abyste získali poznání, abyste uspokojili své ambice, abyste oslnili ostatní, abyste byli slavní.
- – - – - -

Musíte se zbavit soutěživého uvažování. Měli byste tvořit a ne soutěžit o to, co již bylo stvořeno. Nikomu nemusíte nic brát. Nemusíte bezohledně prosazovat své zájmy. Nemusíte podvádět nebo někoho zneužívat. Nikdo pro vás nemusí pracovat za méně, než co si právem vydělá. Nemusíte prahnout po majetku druhých nebo se po něm dívat toužebným zrakem. Nikdo nemá nic, co byste vy nemohli mít a to aniž byste to komukoliv museli vzít.

Měli byste se stát tvořiteli a ne soupeři. To, co chcete, dostanete, ale takovým způsobem, že každý člověk, který se na tom bude podílet, bude mít víc, než má nyní.

Don Nicholes, Jon Hamstreet:
Co to jsou peníze? „Víš, peníze mě neudělají šťastným.“ Všichni jsme slyšeli tento výrok. Je pravdivý? Ano, je pravdivý, ale zároveň je to absurdní výrok. Peníze nebyly nikdy určeny k tomu, aby nás účinily šťastnými. Abychom názorně předvedli, jak je absurdní, porovnáme ho s dalším výrokem: „Víš, čištění zubů mě neudělá šťastným.“ Ani peníze, ani čištění zubů nebylo určeno k tomu, aby vás učinilo šťastnými. Je to pouze nezbytná součást života. Je v pořádku mít rád peníze a mít rád své zuby.

Peníze jsou určeny ke dvěma věcem: 1. Učinit váš život pohodlnější. 2. Zvětšit možnost sloužit ostatním lidem za hranici vaší fyzické přítomnosti. Touha pomáhat je vrozená touha žehnat životy druhým lidem, ale často je tato touha zmařena nedostatkem peněz.

peníze a bohatství není jedno a to samé. Dokonce to vnímám tak, že samotné peníze nejsou bohatstvím. Člověk může mít miliardu v bance a umřít hlady. Bohatství vidím jako dynamický proces, jsou to peníze v pohybu, přijímané a vydávané…

Přihodil bych příhodu, která mi otevřela oči. Naši kamarádi v Mali, stejně jako jejich sousedé a další kámoši, kteří bydlí ve městech jako Bamako, Kayes, Timbuktu nebo Segou mají služky. Sebe-chudší (to asi trochu přeháním, ale většina) městských lidí v západní Africe má služku. Když jsem pátral, co ty služky jsou zač, zjistil jsem, že to jsou ženy/holky z vesnice a že slouží proto, aby vydělaly peníze. A že ty peníze potřebují na léky. Prý všechno ostatní mají. Jídlo si vypěstují, vychovají nebo vymění. Cestují pěšky a nic jiného nepotřebují. Jen když přijde nemoc, potřebují peníze na doktora.

P.S.: Za tu práci berou cca 200 dolarů ročně. Ty co jsem potkal se mi zdály celkem dost šťastný.

Právě jsme se s kamarádem bavili o tom, že člověk potřebuje zbohatnout, aby dokázal být chudý. Aby se dokázal bohatství vzdát.
Všímám si, že v hyper-chudých zemích jsou lidé obecně šťastnější než v těch bohatých.
Ovšem do chvíle než dorazí televize. Jakmile se ty lidi setkají s reklamou, nablýskanými jihoamerickými tele-novelami a hollowoodskými filmy, přestávají být spokojení s tím, co mají a začínají toužit po tom, co nemají. A tak začínají běžet závod, kde cílem je vydělat co nejvíc. Asi je to přirozená cesta – jak říkal pan Maslow http://cs.wikipedia.org/wiki/Abraham_Maslow
- nejdřív potřebuji uspokojit základní potřeby, teprve potom mě zajímají jiné věci.

Ještě mě napadlo doplnění na téma peníze.
Na týhle stránce http://www.idealbite.com/ jsem narazil na slogan, který slyším občas i jinde, a to, že jsme tím, za co utrácíme. Když kupujeme auta, říkáme, že je třeba je vyrábět, když kupujeme letenky, říkáme že je fajn lítat, když kupujeme Nike vyráběný v asijských sweatshopech, říkáme, že to je jich třeba, kupujeme-li konkrétní noviny, říkáme tím, že je jich třeba….

Přes naše peníze máme obrovskou moc. Nejsem si ale jist, zda ji umíme správně užívat.

„jsme tím, za co utrácíme“ – to je Tomáši zajímavá myšlenka. Jsem moudrý, když dávám peníze moudrým lidem? (lektorům na seminářích, spisovatelům za knížky, duchovním učitelům). Je fakt, že když moje peníze jdou právě jim, cítím se opravdu dobře, protože jim tím říkám, že jsou potřeba. Mám takovou strategii, kupuju si i obyčejné věci raději od lidí, kteří jsou na duchovní cestě než od těch, co nejsou. Například když jsme dělali semináře, ze začátku jsme je měli v jakémkoliv rekreačním středisku, ale teď máme jedno, jehož majitelka je úžasná duchovní bytost a raději to uděláme u ní. Tím vzniká multiplikační efekt, vzájemně se podporujeme…ještě si říkám a kdo je ten, kdo utrácí za mě? :-)

je to k tématu… doporučuji vaší pozornosti… http://www.stastnevdovy.cz/videa/ostatni-temata/zeitgeist-addendum.html?allowaccess=1

Zajímavý stránky. Zeitgeist (1.díl) jsme zmiňovali i zde: http://blog.peoplecomm.cz/clanek/zeitgeist
nebo http://revoluce.peoplecomm.cz/129-zeitgeist-vsem-lidem-v-praci-
Osobně to považuji za 2×2 hodiny velmi přínosně stráveného času. Je v tom spousta objevných věcí a trefně použité statisitky a jiných informací. Samozřejmě i nepřesnosti, bludy a bláhoviny, kvůli kterým moře lidí mluví o manipulativních spatlninách. Já si říkám – jejich škoda.

přišlo mi mailem: Pise se mesic srpen, jedno male mestecko na Riviere, hlavni sezona.

Prsi a prsi, takze mesto je prazdne. Vsichni se zadluzuji a ziji na dluh.
Najednou prijede k jednomu hotylku bohaty Rus. Pozada recepcniho o pokoj, polozi na pult stodolarovou bankovku a jde si pokoj prohlednout.
Hotelier vezme bankovku a pospicha k dodavateli masa zredukovat dluh.
Dodavatel masa vezme bankovku a bezi k chovateli prasat flastrovat dluh.
Nyni vezme 100$ chovatel prasat a bezi k vyrobci krmiv platit.
Tento vyrobce prijme s velikou radosti penize, vezme je do ruky a pospicha k prostitutce, kterou nedavno navstivil a pritom jeji sluzby uzil na sekeru. ( Je prece krize!
Kurva bere s radosti penize a jde do hotelu srazit dluhy, ktere tam mezitim nadelala.
Ve stejne vterine prichazi Rus zpet z pokoje a rika, ze pokoj neni dost dobry. Vezme svoji stodolarovku a opusti mesto.

Nikdo tedy nevydelal, ale mesto uz je bez dluhu.

http://shine.yahoo.com/channel/life/eight-tips-for-how-money-can-buy-you-happiness-467137/

Jeden americký noivinář Matce Tereze řekl:
„To, co Vy děláte, bych nedělal ani za milion dolarů.“
Odpověď zněla: „Já také ne.“

Když jsem si ten postřeh přečetla, spadla mi brada.

Ahoj, rada by som si pozrela film „Peníze jako dluh kt. spomínaš Tomáš v úvode.
Žial link mi nefunguje. Pls help …
ďakujéééém

Ozaj – práve pred týždňom som s manželom viedla debatu o tom, čo iné má vlastnosti ako malo zlato – niečo, čím ešte do nedávna boli peniaze v jednotlivých štátoch kryté…. Malo by to byť vzácne, trvanlivé, odolné, ľahko skladovateľné, s možnosťou to premiestňovať podľa potreby…. v tejto fáze som poznamenala…. to spĺňa aj láska. Je tu ale niečo v čom sa láska od zlata odlišuje. Je to kritérium „vyčerpateľnosti tohto zdroja“. Zlato je vyčerpateľný zdroj – aj keď POZOR! Iba to tvrdíme. A láska je nevyčerpateĺný zdroj. Aj keď POZOR! Iba to tvrdíme.
Ešte typ: poznáte Osmijankové rozprávky? V jednej so sérii o krajinách, je krajina, kde je všetko naopak. Platia tam tí, kt. niečo kupujú. Kúpia chlieb a k tomu ešte zaplatia… nájdite si chvíľu a skúste si premietnuť ako by to , na čo ste zvyknutí zrazu bolo iné, ak by platil vždy len kupujúci…. pomáha to na uvedomenie si že peniaze sú ozaj len „univerzálna jednotka“ na vyjadrenie hodnoty ale nevyjadrujú „osobný prínos“ pre každého jednotlivca – indivídum. Seminár v hodnote 3000€ o najnovších trendoch v IT technologiách nemá tú istú hodnotu pre Aranžérku na materskej dovolenke, ako pre absolventa VŠT kt. sa uchádza o pozíciu Správcu sietí v IBM.
V poslednom čase viac dávam na „osobný prínos“ – vyjadrujem ho „mierou uspokojenia, pohrúženia, istoty a a nadšenia“. Ešte som to nedala do grafickej a papierovej podoby, ani som nezaložila tlačiareň, ale pouvažujem :-)

Zdravím vespolek,

ano i já jsem nabyl dojmu (a asi to není jen dojem:-), že ti z našeho pohledu „chudí“ jsou šťastnější. je to vidět u tzv. přírodních národů. Po té , co je začali zpracovávat misionáři přinášející „evangelium“ se začalo něco měnit. Ale ti lidé už nejsou šťastni ! …doporučuji na toto téma shlédnout dokument „V zajetí bílého boha“. a je to na filozofickou debatu..zda je dobré někomu vnucovat tímto způsobem svoji kulturu a svého boha…

ahoj Janko,

já se hodně dívám na dokumenty na http://www.mustwatch.cz (i tam je dokument Peníze jako dluh ke shlédnutí)

…ale zatím to nejlepší, co jsem tam našel je „Muž, který sázel stromy“ (to je můj šálek kávy:-)

Přeji pěkný den.

Teda vy sem dáváte zajímavý věci… :-).
Ta Matka Tereza mě nadchla.
Peníze jako dluh by měly být tady: http://mustwatch.hztz.cz/film/penize-jako-dluh/

Jinak co si osahat si tohle téma třeba tak, že si člověk naordinuje aspoň 6 měsíční pobyt někde mimo „náš svět“? Thajsko, Sri Lanka, Burkina Faso,…? Pobýt tam a pak se vrátit. Moje zkušenost je taková, že člověk náš svět (a třeba naše pojetí peněz, bohatství a hojnosti) už nikdy neuvidí v barvách, v kterých jsme si navykli ho vídat.

Tak to je prča, Romane (nebo něco jinýho?) vložit sem v jeden okamžik stejný link… ha, há.

to jejen synchroneicita…pro mě zcela normální :-) ha ha ha

..jo taky jsem si naordinoval pobyt mimo tento svět…na 7 měsíců…bylo to určitě lepší než čekat na důchod:-)

Pobyt mimo tento svět.Tiež vela si želám Tibet a okrem něho aj kláštor by isto istě niebol vóbec od veci.
Milujem slovenštinu. Ak tu mam chyby-prepáčtě.

Ahoi Martino,

a sdělím Ti něco velmi intimního..Slovenština mi zní jako rajská hudba:-)..zde mezi (populisticjkou a módní -tedy davovou) angličtinou…

neb Slovenský jazyk…má velký dar..umí vstřebat jemnou nuanci záporu „ne“..a na to „technicky omezená“ angličtina ani prudérní a „řádová“ němčina nestačí..o „otrocké“ a „duchu“ podřízená ruština- raději nemluvím:-) neb agenti KGB jsou všude :-)

..jóoo a jeeště to LETS..to funguje jako komunismus..jen v omezené míře ..mezi lidmi , kteří jsou si sympatičtí..osobní zkušenost s „chechtáky“ a “ díky“…aneb alternativní měnou, která chce..nebo vlastně nechce?..konkurovat měně „tvrdé“…

takže více jak 30 lidí (odhad) ..praxe 14 lidí..to prostě duševně nezvládne:-)