Do práce už nikdy sám/sama
Když se psychologové ptají na pocity spokojenosti, naplnění a štěstí, když zjišťují, co lidi v průběhu pracovního dne nejvíce a nejméně naplňuje, poslední příčky obsazuje zpravidla dojíždění do práce.
Prohlédněte si úvodní tabulku.
Sloupec nalevo obsahuje seznam aktivit, kterými trávíme typický den. Prostřední sloupec označuje míru naší spokojenosti na škále 1 (neštěstí)-5 (štěstí). A sloupec napravo potom počet hodin, které dané aktivitě denně věnujeme. Zdroj.
Vědci přišli na jeden zajímavý rozpor, co se dojíždění do/z práce týče. Zjistili, že pokud v tom autě sedí nějaký kamarád, dojíždění do práce rázem patří mezi oblíbené časti dne.
A v tom je ten paradox. Pokaždé, když jedu ráno ven z Prahy – ať na Brno, Hradec, Mělník, Karlovy Vary,…, míjím zácpy aut těch, kteří se jedou nahlásit do práce. A asi tušíte, co chci říct. Zcela výjimečně sedí v autě více než jeden člověk. Možná je to tím, že jsme si po letech socialistického kolektivismu před rokem 1989 ještě dostatečně nevychutnali individualismus. Zatímco na západ od Aše už je zcela běžné sdružování, sdílení nebo půjčování, my si stále stavíme „své“ domy, kupujeme „svá“ auta nebo třeba kopeme „své“ bazény. Bazény jsou přitom obzvláště alarmující příklad. Navštivte jakékoli satelitní městečko a pravděpodobně u většiny domů narazíte na nějakou nádrž určenou ke smočení. Náklady na vybudovaní a hlavně údržbu jsou relativně vysoké. A využití? V našich klimatických podmínkách pár dní (no, možná týdnů) v roce.
Člověk, který nejezdí do práce sám, je člověk šťastnější. A šťastnější člověk má obvykle úplně jinou náladu a také podává úplně jiné výkony než člověk nešťastný. A tak se stačí jenom ráno rozhodnout: Pojedu autem, nebo busem? Sám nebo se sousedem?
Ale zpět k cestování do práce. Víme, jak z nejodpudivější části dne udělat zajímavou. Proč se tedy zatím nikdo nepustil do nějaké formy sdílení dopravy do zaměstnání, v anglofonních zemích známé pod termínem „Share a ride“?
Jinak nevím, zda si uvědomujete, že tramvaj nebo autobus uveze tolik lidí jako třeba padesát aut. A často jedou stejným směrem. Autobus je navíc sedmkrát bezpečnější než auto. A o co je veřejná hromadná doprava šetrnější k životnímu prostředí! O kolik méně zplodin vypustí jeden autobus v porovnání s padesáti osobními auty! Tak proč nejezdit raději busem, tramvají, vlakem? Možná namítnete, že tam na vás někdo něco prskne nebo vás zašpiní nebo se vás dotkne. Ano, to se může stát. Pokud máte tento názor, potom zůstaňte v autě. MHD asi vážně není pro vás.
Já se ale nemůžu ubránit zjednodušení – člověk, který nejezdí sám, je člověk šťastnější. A šťastnější člověk má obvykle úplně jinou náladu a také podává úplně jiné výkony než člověk nešťastný. Přitom je to taková prkotina. Stačí se ráno rozhodnout: Pojedu autem, nebo busem? A jestli autem, naberu souseda?
