Peoplecomm Blog o širších souvislostech svobodného vedení sebe sama, lidí a firem. Od roku 2007

Blog o svobodě v práci

Jste-li zde poprvé, přečtěte si Úvod do blogu a problematiky.

Zrušte organigram!

Máte organizační schéma? Zrušte ho!

Zatím jsem nepřišel na to, proč nám Česká pošta domů na Vyšehrad dosud ani jednou nedoručila balík. Místo toho vždy nacházíme ve schránce papírek, kde nám oznamují, že balík nedoručili, protože nikdo nebyl k zastižení. Přitom doma býváme více než často. Samozřejmě nám ke vzkazu přidají i hrozbu, že balík odešlou zpět, když si jej nevyzvedneme do data, které nám stanovili. Naposledy to byla zásilka knih z Amazonu, kvůli které jsem po sérii neúspěšných telefonátů na pankráckou poštu vyrazil osobně. Přepážková pracovnice mi vysvětlila, že taková jsou prostě pravidla a že jsme měli být doma. Hotovo, tečka. Jestli se mi to nelíbí, mám si jít stěžovat. A tak jsem ji požádal, ať mi zavolá vedoucí. Ta byla výrazně vstřícnější. Kdyby nebyla, chtěl bych mluvit s někým, kdo je v pošťácké pyramidě ještě výš a pak možná ještě výš. A už se mi to párkrát stalo – na letišti, u Telecomu či katastru nemovitostí…

Všimli jste si toho, že firemní organizační schéma nás zajímá pouze v případě problémů?

Všimli jste si toho, že firemní pavouk („organizační schéma“) nás zajímá pouze v případě problémů? Nebo, pokud pavouka máte, povšimli jste si, s jakou pílí se zaměstnanci snaží ke svému chlívku přiřadit pozlátka moci, jakými je světlejší kancelář, počet lidí, výše rozpočtu, dražší služební auto či výše dalších odměn? Jak moc slouží na papíře zakreslená organizace firmy hlavně pro porovnávání toho, jak vysoko kdo sedí, a v návaznosti na to, kolik bere, jaké má auto, a jak to, že já mám míň?! Nebo také faktu, že organizační schéma bereme do ruky, abychom se vyznali ve spleti firemní byrokracie?

Na podobné úvahy jsem narazil v knize Seven day weekend. A čím víc o tom sám přemýšlím, tím víc mi přijde, že organizační schéma je jen dalším nástrojem k budování pozic a tím bariér pro spolupráci a komunikaci. V Semcu přestali s malováním pavouků před mnoha lety. Svým způsobem přestali kreslit pyramidu, protože pyramidu zrušili. I to je přimělo zjednodušit organizaci a zrušit přebytečnou byrokracii a hlavně jim to pomohlo omezit porovnávání se, hájení pozic a jiné nezdravé formy kmenového chování.

Tak zvažte, zda se bude dál malovat! Osobně si myslím, že pokud chcete opravdovou změnu, toto opatření bude nejspíše nutné.

Knihy o svobodě v práci

Všechny knihy
Podivín
Podivín
Richardo Semler
Objednat
Svoboda v práci
Svoboda v práci
Brian M. Carney, Icaac Getz
Objednat
Štěstí doručeno
Štěstí doručeno
Tony Hsieh
Objednat

Peoplecomm kurzy

Všechny kurzy
Cesta kolem světa
Cesta kolem světa

Začíná v dubnu 2012.

Přihlásit se
Liberalizační leadership
Liberalizační leadership

26.-27.11.2012

Přihlásit se
Jak si SKUTEČNĚ  rozumět?
Jak si SKUTEČNĚ rozumět?

12.-13.11.2012

Přihlásit se
Silné stránky
Silné stránky

Jak postavit život na
silných stránkách?

Přihlásit se
Svoboda v práci
Svoboda v práci

25.-26.10.2012

Přihlásit se
Den čili 86 400 vteřin
Den čili 86 400 vteřin

29.-30.3.12

Přihlásit se
Lekce Tanga
Lekce Tanga

24.-25.3.2012

Přihlásit se
Komentáře Přidat komentář
  • Tomáš

    Pražští muzejníci mají propracovaný kousek: http://www.nm.cz/organigram.php

  • Jarda123

    Organizační schéma bych úplně nezavrhoval. Musí však fungovat oběma směry a ne jen při řešení průseru. Některé změny jsem v mém týmu udělal i já. Vedoucí je spíše vyslancem směrem k vyšším (a zaneprázdněnějším) lidem nebo k vnějšímu světu – k zákazníkům. Je také moderátorem a facilitátorem porad nebo organizárorem jednání s jinými „vedoucími“. Jeho role není v tom, že by ty pod sebou kopal do zadku nebo kontroloval každý jejich krok. Zjišťuje, proč se stalo to nebo to a za pomoci všech se vymýšlí, jak tomu příště předejít nebo co vylepšit. Burcuje své kolegy ke kreativitě při řešení problémů a hodně se vyptává. Pokud se něco povede, neříká „to ti lidi pode mnou“, ale „to náš tým“. Pokud se něco pokazí, říká „prošetřím to a zjistím, kde se stala chyba“.
    Ale musí být v týmu jen jeden. Jiné týmy se mě pak ptají: tak rozhoduješ tam ty nebo ten a ten? Já na to neumím odpovědět. Říkám, že rozhodnutí jsou společná, nebo rozhodne ten, kdo to v daném případě umí nejlíp. Není to jednoduché a starým strukturám to připadá divné. Ale zvykl jsem si na to.