Žádné volné místo? I tak nabírejte!

Pro mnohé firmy není nic neobvyklého přijmout člověka, kterého momentálně nepotřebují. Stále ještě ovšem převažují firmy, které vyměňují lidi jako součástky ve stroji. Teprve když se nějaká porouchá (nebo je třeba ji použít do jiného stroje), hledá se náhradní.

Možná další zajímavá zkušenost ze Semca. Před lety vyvěsili inzerát, kde se snažili sdělit, že nemají žádné volné pozice. Místo toho nabízejí lidem se zájmem denní exkurzi po firmě a po ní možnost nabídnout Semcu spolupráci – za poplatek, výměnou, za procento z prodeje, na speciální smlouvu, prostě jakkoli by to mohlo fungovat k oboustranné spokojenosti. Ozvaly se jim stovky lidí a během dvou dní navštívily firmu. Semco přijalo 35 návrhů na spolupráci a ve finále dva lidi zaměstnalo.

Tradiční přístup k náboru staví na popisu pozice. Člověk, který se poté hledá, musí tyto požadavky splňovat. Jinak není vhodný. Nábor bez pozice nemá žádné požadavky a to dává náboru nové, dříve netušené rozměry.

Na tomto postupu vidím jednu obrovskou výhodu. Tradiční postoj k výběru lidí stále vychází z více než sto let staré filozofie taylorismu. Manažer ve spolupráci s personalistou potřebuje obsadit určitou funkci. Tu má velmi často podrobně popsanou. Na základě toho připraví detailní přehled požadavků s důrazem na dosavadní zkušenosti a vzdělání. Prioritou tohoto postupu je splnit tyto požadavky.

Nábor bez pozice nemá žádné požadavky, do kterých je nutné se vměstnat. O to víc máte prostor najít lidi, jejichž smysl života se trefí do smyslu života vaší firmy (viz Dědictví Adolfa Eichmana). A to je pak synergie, o které se většině z nás dnes ani nezdá.