Vize, mise, hodnoty a kréda.
10. 04. 2009, TOMÁŠ HAJZLER
Telekom Austria, jako nezávislý poskytovatel si klade za cíl stát se volbou č. 1 pro zákazníky díky svým nejmodernějším telekomunikačním službám a preferovaným partnerem zaměřujícím se na dlouhodobá a spolehlivá partnerství. Grafton chce být první volbou v poskytování řešení náborových a personálních služeb na lokální i globální úrovni pomocí partnerství s našimi klienty, při současném naplňování očekávání našich kandidátů.
Hudson chce být nejlepší na světě v tom, co dělá: pomáhá organizacím dosáhnout úspěchu prostřednictvím lidí. Provident Financial – naším cílem je stát se předním poskytovatelem jednoduchých finančních produktů a služeb lidem s nízkými příjmy. Tohoto cíle chceme dosáhnout budováním odpovědných vztahů s našimi zákazníky, s našimi lidmi, našimi obchodními partnery a společenskými skupinami, v nichž působíme. Sbor církve bratrské – Pod pojmem vize rozumíme to, co nám Pán Bůh klade na srdce ohledně našeho sboru, co bude předmětem našich vytrvalých modliteb a úsilí ve jménu Ježíše Krista a co bychom rádi ve sboru zakoušeli v síle Ducha svatého.
Stalo se módní záležitostí sbalit tým vedení, sundat kravaty, odjet na 2–3 dny mimo práci a (často) pod vedením věhlasných konzultantů definovat tzv. vizi, misi a poslání. Konzultační firma pak z „nabrainstormovaných“ myšlenek vytvoří načechrané souvětí, které se zpravidla pověsí na zeď nebo natiskne zaměstnancům na kartičky. Tým vedení se pak vrátí do práce a o vizi, misi a spol. chvíli mluví, ale v zásadě se nic nemění. Navíc, když se podíváte na příklady nahoře, pak (s výjimkou česko–bratrské církve) stačí vyměnit pár slov a nepoznáte, o čí vize jde.
„Firemní vize, mise, kréda nejsou ničím víc než chabým pokusem nasměrovat všechny pracovníky jedním směrem. Snaží se tak ostatním říct: ‚Tohle je to, kvůli čemu byste měli ráno vstát z postele a přijít do práce‘,“ říká Ricardo Semler ze Semca, od kterého se učí ty největší firmy světa a které přitom už více než třicet let funguje bez vize a poslání. Nemají ani motto nebo krédo. Jediné, co mají, je dvacetistránkový kreslený seznam dvaceti základních věcí, kterým v Semcu věří. Jmenuje se „Survival manual“ a prohlédnout si ho můžete v PDF formátu.
Ať už vaše „velká souvětí“ vznikla tímto nebo jiným způsobem (nebo jste si zatím nic nesepsali), udělejte si malý test: Zeptejte se lidí ve vaší firmě na to, jaká je vaše vize, a také na to, jak jejich práce přispívá k jejímu naplnění. A uvidíte.
Zvažte, zda si napíšete vizi, nebo to zkusíte bez ní. To hlavní je ale vyhnout se prázdným souvětím, která vytvořil management v rámci víkendového výjezdu do hor. Která pak věší po firemních zdech nebo je zaměstnancům tiskne na kartičky.
Americká Netapp, letošní vítěz 100 nejlepších firem, pro které pracovat, to dělá následovně. Každá jednotka místo byznys plánů píše tzv. historii budoucnosti, což je ve své podstatě týmové cvičení s cílem vyladit se na tom, kde její zaměstnanci chtějí firmu za dva roky mít.
Myslím, že výdělečný byznys se může hodně naučit u dobrovolníků, kde lidi pracují buď zdarma, za relativní almužnu, nebo za možnost v té či oné organizaci dokonce sami platí. Tato společenství nemají obvyklé problémy výdělečných firem – mají více lidí, než potřebují, lidé sami chtějí – jsou motivovaní, pro firmu v krajním případě dokonce položí i život. Možná to všechno začíná právě už u smyslu existence. Podívejte se na tyto čtyři příklady a porovnejte je s tím nahoře:
Greenpeace: Naše křehká planeta potřebuje hlas. Potřebuje řešení. Potřebuje změnu. Potřebuje akci.
Amnesty International: Svět, kde má každý člověk stejná lidská práva.
Armáda spásy: Ostatní.
Lékaři bez hranic: Právo na zdravotní péči kdekoli.
Obecně platí, že ti, kteří chtějí vydělat peníze, přitáhnou ty, kteří chtějí vydělat peníze. Ti, co si chtějí zanadávat, přitáhnou ty, co chtějí nadávat. Ti, co chtějí změnit svět, přitáhnou ty, kteří rovněž chtějí změnit svět. Ti, kteří nevědí, co chtějí, nepřitáhnou nikoho. A já mám pocit, že těch pár příkladů nahoře spíše neví. A říkám si, jak na to lidi můžou vůbec někoho přilákat? A jak ve firmě, jejímž smyslem je být č. 1, může někoho bavit pracovat?
Buď jak buď, zvažte, co bude vaše cesta. S vizí nebo bez vize, to je jedno. To hlavní je vyhnout se prázdným souvětím, která vytvořil management v rámci víkendového výjezdu do hor. Která pak věší po firemních zdech nebo je zaměstnancům tiskne na kartičky. To myslím si důvěru nevybuduje. Spíše zboří. A jestli je momentálně móda vize psát, ona zase pomine. Zase přijde jiný guru s jiným moudrem a my budeme zase dělat, co radí on. Jen abychom byli „in“.
A na závěr originální snaha zaměstnancům ČEZU ukázat „správnou cestu“ – Svižné blesky.
