Založme kluby absolventů.
Kdybych měl vybrat jednu dovednost, která šéfům fakt nejde, potom by to byla dovednost rozcházet se. Většina je z toho tak vyřízená, že to všemožně odkládá, chce mít vše superrychle za sebou nebo to převede na personalistu či jiného firemního „čističe“.
Buď jak buď, je to fakt života firem. Lidi přicházejí a odcházejí. A podle toho, jak kvalitní vztahy se na pracovišti pěstovaly, bývalí zaměstnanci dál udržují se současnými neformální vztahy. Chodí společně do hospod, na výlety, sportovní klání, navštěvují se doma.
Minimum firem si uvědomuje, jak obrovský potenciál bývalí zaměstnanci skýtají. A tak si říkám, proč nevyužít toho, co se stejně už děje? Zkusme z bývalých zaměstnanců udělat současné absolventy. Začněte se na svou firmu dívat jako na vzdělávací instituci a jako správná „alma mater“ založte klub absolventů.
Z mnoha let strávených ve škole si nepamatujeme ani sedm procent toho, co jsme se tehdy učili. V práci se naučíme mnohem víc. A tak jsou firmy možná důležitějšími vzdělávacími institucemi než školy.
Snad každý MBA program má svou „Allumni Association“. Členové klubu pak školu propagují, dotují, často se do ní vracejí jako žáci nebo učitelé. Stejně tak je možné využít klub absolventů firmy – k získání nových nápadů, lidí, k propagaci firmy a jejích produktů…
Mimochodem, podle University of Chicago si v průměru pamatujeme pouze 6,8 % toho, co se naučíme za dobu, co chodíme do školy. Když si uvědomíte, že tam v průměru sedíme třináct (pro středoškoláky) a sedmnáct let (pro vysokoškoláky), je to neuvěřitelná ztráta té nejlepší části lidského života. Ale hlavně, v porovnání se školou se v práci naučíme a zapamatujeme mnohdy mnohem víc. A tak je firma, ve které jsme uspěli, ve své podstatě naší alma mater. Možná nám toto uvědomění pomůže konečně změnit pohled na systém vzdělávání.
