To je zajimavy clanek a namet na premysleni.

Je opravdu lez jako lez? Nebo ucel sveti prostredky?

Naprosta uprimnost vzdy a za vsech okolnosti muze hranicit s brutalitou a nelidskosti.

Taky myslím, že je to hyper – zajímavý téma na přemýšlení.
Upřímnost může vyděsit. Může i zabít.
Myslím ale, že nemusíme běhat z extrému do extrému. Stačí si jen položit otázku, kolik mám vlastně 100% upřímných vztahů (vč. sebe sama??) Mám já vůbec někoho, koho pustím do svých 13. komnat nebo se svěřuji internetu (jak psal Martin: http://blog.peoplecomm.cz/clanek/pssst-tohle-je-prisne-tajne )???
Většinu z nás v dětství za upřímnost sekali. Slovíčko „NE“ bylo trestné. Odmítat a vůbec mít vlastní názor se považovalo za zlobení. A tak jsme se naučili polopravdám, mlčení, lhaní.

Možná nám tyhle diskuze pomůžou se zamyslet, co nám tohle dnešní dospělé mnoho-tváření dělá se vztahy. Možná stačí jen trochu přidat na upřímnosti a férovce…

Stejně jako u Barbory Tachecí – http://blog.peoplecomm.cz/clanek/lekce-komunikace-b-tacheci jsme dlouho, dlouho přemýšleli, jestli tuhle ukázku použít.
Bůhví jak ono to ve světové politice vůbec chodí, ale co jsem slyšel o tlaku neokonzervativců na Clintona, tak se divím, že to přežil jen s tímhle jedním „škraloupem“. Zajímavě o tom pojednává třeba tenhle dokument:
http://freedocumentaries.org/film.php?id=135

Někdo si všiml, že až 60% naší komunikace tvoří pomluvy – tj. povídání si o druhých, bez jejich přítomnosti. To povídání, jak známo, se velmi často liší od mluvení s těmi dotyčnými na přímo.
Říkám si jestli nám to stojí za to. Chtít po své hlavě, aby si pamatovala všechny verze toho, co jsme kde před kým říkali?!

Celkem schíza je, když má váš ženatý kamarád milenku a vy se znáte dobře i s jeho ženou. Pravdou zraníte, možná zabijete. Lží ublížíte ale dlouhodobě možná ještě víc.

Joo, to je silny kafe. A ted si predstavte, ze kamarad od vas bude chtit kryt zada: „Hele, kdyby Ti volala zena, tak dneska vecer jsme byli spolu na pivu.“ A jeho zena treba trpi depresemi a kdyz ji to reknete, muze se slozit nebo jeste neco horsiho. A navic na vas kamarad neco vi nebo od nej neco potrebujete, takze kdyz ho nepodrzite…

Co pak – zachovat se moralne a proste ho zene prasknout???

Nebo se do toho zapletat cim dal vic – a ono to stejne jednou praskne samo???

Tak to bych se složil…

Před lety mi došlo, že pečovat o jednoho člověka je snažší než pečovat o dva, tři, čtyři,… a tak se od té doby snažím se chovat všude stejně, mít jednu upřímnou verzi toho, co říkám. Tj. nemusím si už tolik pamatovat, co jsem kde řekl a neřekl, před kým co můžu a nemůžu, kterou verzi sebe sama mám použít a která má zůstat utajena. A je mi o moc líp.

V otázce s kamarádem mám jasno: kdo vás sobecky dostává do potíží tím, že chce abyste lhali, není kamarád. Jasně bych ho odmítnul s tím, že se nechci podílet na jeho „hříchu“. Vše má svě hranice a v pravém přátelství máte právo říct NE bez trestu nebo následků. Nikdy bych nelhal kvůli někomu, kdo podvádí svoji ženu/moji kamarádku.

Jo, jo, Tomáši, kdo má více tváří, za chvíli neví, která je ta pravá.

Hele, Martine, to s tím kamarádem se mi moc líbí. Dík, dík.

Manžel podozrieva svoju manželku, že ho podvádza, a keďže nemá peniaze na detektiva, tak zaplatí Vietnamcovi z tržište za to, že bude sledovať jeho ženu. Po nejakej dobe dostane dopis:

Most honorable sir!
You leave house. I watch house. He come house. I watch. He and she leave house. I follow. He and she go hotel. I climb tree. I look window. He kiss she. She kiss he. He strip she. She strip he. He play with she. She play with he. I play with me. I fall off tree. I not see.

Proč se lže?
Lže se jen tehdy, pokud je strach, strach ze ztráty, ztrapnění, nebo strach z nového..
To jsou tři základní druhy strachu