Tomáš, mohol by si prosím vytvoriť pre Snídaně kategóriu, cez ktorú by sa dali vyhľadať staršie diely? 8 dielov je už celkom dosť na to, aby sa to dalo považovať za seriál.

Dobrý nápad, Robo. Udělám. Díky.

Zdravím, myslím, že Vaše téma se dá nazvat Maslowova pyramida potřeb.. a k tomu pravdu, že s jídlem roste chuť.. Když člověk nic nemá, nemá co ztratit, ale orientuje se na uspokojení základních potřeb – jíst, pít, mít, kde spát..čím je člověk bohatší, rostou i jeho potřeby..luxus znamená obklopovat se věcmi, které nepotřebujeme, ale chceme je.. v dnešní době se dá jako luxus považovat čas.. 
Ohledně politické části Vaší Snídaně – není ani tak problém, že je vláda řízená korporacemi, ale že se vláda tváří, jakoby takto řízená nebyla.. když dojde na model, že bude přesně čitelné, která politická strana prosazuje kterou korporaci, bude se umět i volič rozhodnout, co volit ( stranu, která prosazuje záměry jeho kolbenky nebo nadnárodní korporaci, která mu tu kolbenku nechá přestavět na lofty).. Téma kvalita – kvalita může být levná – to je pravda, jen většinou ta kvalita je levná v zemi, kde se vyrábí, protože než se na ni nabalí prodejní marže, náklady na dopravu a reklamu, tak tím zdraží, na druhou stranu, tyto všechny kroky (doprava, prodej,reklama) živí lidi..takže když výrobek přijde až ke mně domů kurýrem a přitom byl vyroben v Bangladéši, tak sice musím všechny tyto kroky zaplatit, ale ušetří mi čas za hledání.. rozhodně by bylo pro rozvoj člověka letět do Bangladéše a koupit si to tričko tam a přitom se obohatit.. ale jak se říká, nejsme tak bohatí, abychom si mohli dovolit ztrácet čas..

Zdravím, myslím, že Vaše téma se dá nazvat Maslowova pyramida potřeb.. a k tomu pravdu, že s jídlem roste chuť.. Když člověk nic nemá, nemá co ztratit, ale orientuje se na uspokojení základních potřeb – jíst, pít, mít, kde spát..čím je člověk bohatší, rostou i jeho potřeby..luxus znamená obklopovat se věcmi, které nepotřebujeme, ale chceme je.. v dnešní době se dá jako luxus považovat čas.. 
Ohledně politické části Vaší Snídaně – není ani tak problém, že je vláda řízená korporacemi, ale že se vláda tváří, jakoby takto řízená nebyla.. když dojde na model, že bude přesně čitelné, která politická strana prosazuje kterou korporaci, bude se umět i volič rozhodnout, co volit ( stranu, která prosazuje záměry jeho kolbenky nebo nadnárodní korporaci, která mu tu kolbenku nechá přestavět na lofty).. Téma kvalita – kvalita může být levná – to je pravda, jen většinou ta kvalita je levná v zemi, kde se vyrábí, protože než se na ni nabalí prodejní marže, náklady na dopravu a reklamu, tak tím zdraží, na druhou stranu, tyto všechny kroky (doprava, prodej,reklama) živí lidi..takže když výrobek přijde až ke mně domů kurýrem a přitom byl vyroben v Bangladéši, tak sice musím všechny tyto kroky zaplatit, ale ušetří mi čas za hledání.. rozhodně by bylo pro rozvoj člověka letět do Bangladéše a koupit si to tričko tam a přitom se obohatit.. ale jak se říká, nejsme tak bohatí, abychom si mohli dovolit ztrácet čas..

Pribeh veci, ach jo. Doufam, ze  to nepoustite svym detem.
Nasledujici vysvetleni/jiny pohled na vec vam snad umozni v noci spat lip :).  http://www.youtube.com/watch?v=J5tWyX5kkbU – ma to celkem 4 dily.

Sam se snazim toho mit co nejmene a utect z krysiho zavodu. Je to ale vecny boj s okolim, hlavne manzelkou, haha.

V souvislosti s ekonomii a lidskym jednanim bych doporucil tyhle serialy:
http://www.mises.cz/literatura/labyrint-mytu-42.aspx
http://www.mises.cz/autori/walter-block-67-clanky-1.aspx

Ahoj, zajímá mě kurz 86 400 vteřin, ale na webovkách toho o něm moc není:-(

Tome, diky. Tohle tema me mega-bavi, a tak s chuti zkouknu, co existuje. 
Jen pro info co se tyce „pribehu veci“ nenasel jsem pro dnesniho zapadniho cloveka lepsi formu, jak vysvetlit podstatu. Proto to uvadim jako priklad. Jinak (jak uz to byva), kdyz si clovek jede v nejakym tematu tak zhltne, co najde. A ja zhltl docela dost, zda se mi. Ale i kdybych nic necetl nebo nevidel staci par opakovanych cest do Afriky nebo treba Ciny a cloveku dojde o co jde. 
Momentalne ctu tohle: http://www.thomaslfriedman.com/bookshelf/hot-flat-and-crowded – taky dobry. smutny. podnetny. nadejny. diky. 

Mluvis o tomhle http://www.peoplecomm.cz/kurzy/detail#den-cili-86400-vterin , Dave?
Jestli je to malo, stav se v patek na zajice http://www.facebook.com/event.php?eid=109530545822771 – rad vysvetlim vic. Nebo mrkni treba na tuhle Petrovu prednasku: http://vimeo.com/8868806 Diky. T.

Done :-) : http://blog.peoplecomm.cz/kategorie/snidane

Ahoj Tomáši, Petře, všichni,
díky zejména za tuto snídani (i ostatní mě potěšily), tahle mě tématem překvapila a mám chuť k tomu něco dodat – jsem architektka ale chystám se pořádat kurzy permakultury – což je systém trvale udržitelného života. Většina těchto kurzů se pořádá ve sféře alternativy, a tak je potom odsouzená k tomu, co Petr výborně zvládl jen mimikou…. Prostě tohle pro nás není. Já mám ale pocit, že nemusíme začít vypadat jako homeless kolchozníci, abychom se chovali rozuměji než vyladění konzumující frikulíni (fee – cool – in). 
Takže: 1. bydlení - ekologické domy nejsou moc oblíbené, protže nic velkého prostě ekologické není, takže i lidi kteří mají sotva na dům si staví haciendu – dům velikosti bytu na zahradě je přece prima, nebo byt který jsem schopen finančně „utáhnout“, rychle uklidit a ještě sem tam potkat členy své rodiny 2. vybavení – je smutné, že většina lidí si ze svého starého bytu nemá co vzít dál do nového – protože si většinou koupí něco co je zrovna „in“, přitom jsou kousky nábytku, které budou skvělé i za 50 let, a je to všechno o  kultuře  3. šatník –  ráda se obléknu skvěle, ale nemíním změnit celý šatník každou sezónu podle posledních módních výkřiků – klidně si pořídím málo ale kvalitních věcí ve kterých se cítím dobře – a abych to zvládla, myslím, na francouzky, které to takto dělají už dlouho a vypadají krásně 4. jídlo - to co kupujeme v obchodech a to co se dá sehnat i jinak – plno maminek v mém okolí mi říká že na to nemá čas – taky mám 2 děti a práci, ale systematicky se snažím zavádět nové systémy jak získat jídlo jinak něž v Albertovi – na podzim je plno zahrad plných ovoce a to na nich také shnije - a udělat si s přáteli a dětmi den v zahradě kamaráda který to obstarat nestíhá, nasbírat si zásobu třeba jen na dva měsíce pro mě znamená vyrobit zážitek lepší než ležení u televize a krmit nás všechny něčím, co v životě nevidělo chemii, stejně tak nasbírat na podzimní vycházce šípky na čaj, koupit si od známých domácí vajíčka atp. 5. hračky – donedávna mě rodiče nadávali že jsem šílená matka, která neumí koupit dětem hračku (z reklamy), to prostě dělat nebudu, moje děti mají lego, plno her rozvíjejících osobnost, waldorfské panenky ručně vyrobené – stajně velké jako šušu ale nádherné a bez potisku Zapf creation, a moc moc knížek, samozřejmě i plno plastových blbin od babiček, ale plno z nich dobrovolně vyhazují (dalo to moooc práce aby to sami pochopili – ale děti jsou obecně chytré a těm našim stačilo nabídnout něco alternativního a sami pochopili s čím si rádi hrají i po půl roce a co odhodí za dva dny).
atd. atd.
Myslím, že když o tom budeme diskutovat, přemýšlet a plánovat, tak budeme víc žít a míň nakupovat…..a stačí jen malé krůčky, je to úplně stejné jako zavádění GTD do života – malinkou změnu nastavit tak, aby nám vyhovovala a abychom ji zvládli přirozeně.
Přeji krásný den

Tomášku, skvělý, od doby, co se držíš Máry, je vidět pokrok :) Už se tolik nevznášíš v myšlenkách mimo realitu a stojíš trochu víc na zemi. Jinak ten kontrast mezi vámi dvěma je na těch snídaních asi to nejpřitažlivější, dovedu si vás představit jako číslo stand-up (nebo spíš sit-down) comedy :))
Mám vás ráda, Aneta

Zdravím Vás chlapáci, nejdříve bych Vám chtěl poděkovat za další super díl a jsem rád, že v těchto videopodcastech nadále pokračujete. 
Shrnutí bylo skvěle, jelikož si také kupuji většinou „drahé“ a kvalitnější věci, které mi spíše slouží než abych se musel z jakéhokoli důvodu o ně starat. Ze začátku se zdá možná někomu, že je to drahé ale je lepší mít např. tričko, které se jen tak neopere a bude mi sloužit daleko déle než tričko, které po druhém vyprání je úplně barevně odlišné od fungl nového a tak to je podle mě se vším. 
S korporacemi je to těžké ale než společnosti na výrobu plenek bych se spíš zamyslel nad ropnými společnostmi, které již několik let bránily výrobě elektromobilů, u kterých není takové opotřebení motorů jako u spalovacích motorů a s tím související nekonečné opravy v servisech apod.. Jsem i v tomto propagátorem projektu Zeitgeist http://www.e-start.cz/cs/zeitgeist.html , který si myslím, že skvěle poukazuje na tyto problémy a ukazuje jiné možnosti, které by pomohli nejen lidem k lepšímu životu ale hlavně i naší krásné planetě Zemi.
Přeji Vám krásný dnes i slunečný den a těším se na další snídani.

Výborný, díky!
Máme takové přísloví, když balíme na tábor či výlet – CO NEMÁŠ, TO NEPOTŘEBUJEŠ.
A taky postupně zjišťuju, že na cestování toho beru méně a méně. 

Také jsem někde potkal radu, jak nekupovat hlouposti. Když tě něco zaujme, zeptej se sám sebe, proč to chceš. Pak se zeptej druhý den. Pak se zeptej za týden. A pokud to pořád potřebuješ, tak asi stojí za to to koupit.

Snidani jsem si poslechl, protoze si vas obou vazim, byt si nejsem tak uplne jistej, ze treba Petrovy kurzy mi maji co dat, rad koukam treba na digit kvuli forme, ale malokdy me inspiruje k nejake zmene ci vetsimu zamysleni ( to diskuze pod nim, to uz byva jina ). Taky mam ruzne Apple hracky a planuju dalsi, vsechny fakt vyuzivam denne, ale to je dane taky tim, ze jsou stavene i pri praci tak trochu “ na hrani“, cili jako kdyz ma kluk koupene Lego :-) Proste te to bavi. Po 15 letech s Windows to je uleva. Spis jsem tim chtel rict, ze mi je Petruv pristup k technologiim blizky. Stejne tak si myslim, ze se chovame podle situace v jake jsme zasazeni a ze jen ti nejtvrdohlavejsi z nas si prosadi neco vyrazne jineho nez co toleruje vetsinova spolecnost… a tim ji v konecnem dusledku meni, ale malokdy hned. My jsme sice vsichni tady kazdy trochu jiny, ale preci jen v zakladu tak stejni a podobni si navzajem. Prave proto je pro nas takovy sok, kdyz se presuneme do Afriky, Asie, ale treba i do Australie nebo Jizni Ameriky, kde zase diky svemu prostredi a vyvoji ziji jinak a necini je to v prumeru ani vyrazne stastnejsi ani nestastnejsi nez jsme my sami. A strasne rychle se k tem  nasim stereotypum mame tendenci vracet – nekdo hned po navratu, nekdo v case. Proste nas to prostredi hodne formuje, protoze je to snazsi, mene energeticky narocne nez se bourit a stoji to hodne namahy vedet proc se chci bourit a jak ta vzpoura zrovna u me ma vypadat. To uz chce o tom premyslet a ne jednou… 

Jedna vec mi ve snidani chybela. Porad jste se tocili okolo toho, ze tim, ze mame mene veci, tak vyzaduji mene casu – at uz na pouzivani nebo na udrzbu, tim ze nam zbyva mene casu na lidi ( tak nejak jsi to, Tome, myslel, ne? Viz ta aktivita 100 things ) Nebo Petr s tim, ze pracujeme vyrazne vice nez drive… Neobjevuji zadnou Ameriku, kdyz reknu , ze nejcennejsi , co v zivote mame jsou cas a pak paradoxne zkusenost, vzpominky, zazitky. A ty dostavame velice casto prave kdyz se rozhodneme opustit komfortni zonu.  Ale kdyz ten cas dostaneme ( napriklad lezite – z jakehokoliv duvodu – v nemocnici ) , tak ho neumime konstruktivne vyuzit, chceme ho jen prezit, utlouct. Vyzadujeme casto jeho vyplneni. Jsme zavisli na svych vecech , stejne tak jako na predstavach idealu , ktery si castecne formujeme sami, ale ktery hodne formuluje i nase okoli, to, cemu Covey tak hezky rika paradigma. Sam za sebe za nejdulezitejsi entitu pozaduji cas a pak vyvazenost. Ne minimalismus, ne ne/zavislost na vecech… A vedomou volbu. Priznejme si,  kdo z nas ji kolikrat denne udela a pokud ano, kolik z tech lidi je v te dobe v souladu se svym „paradigmatech“?

Psal jsem si poznámky a rád bych přinesl pohled třetího, mám to jen trochu na přeskáčku.

1) ad v dávných dobách měli lidé více času
Dobře se na to pohlíží, když se podíváte na zvířata. Má srnka nějaký volný čas, a co v něm dělá? Čím více měli lidé nutnost zajistit přežití (což zabralo veškerý čas), tím víc bylo čas na rozvíjení společnosti, která opět volný čas sebrala. Nic nedělání nám není vlastní. Ale nemyslím si, že byla doba, kdy na sebe měli lidé více volného času, než teď. Podívejte se na asijské pěstitele rýže. Pracují daleko více než my, do rána do setmění, každý den…

2) ad kupováním plastových věcí z číny něco ničíme
Když je lidé kupovat nebudou, možná nebudou mít v těch továrnách co jíst, a těžko odhadnout, zda by to vůbec prospělo, kdyby poptávka po zbytečných věcech nebyla. Co by tam pak dělali?
(vynechávám z té úvahy ničení přírody – ostatně, jsme jí součástí a buď ničíme zelené stromy a křišťálově modrou vodu, nebo třeba sebe)

3) ad obavy a stres ze zapomenutí věcí doma
Asi je si vždy na začátku dobré říct, co vlastně potřebuji, když někam jedu. Já v tom mám jasno: klíče od bytu, doklady, mobil a peníze. Zbytek jsou postradatelné věci a není se kvůli nim potřeba stresovat. Sbalím, co se dá, ale nevyvádím. Zapomněl jsem dudlík? Koupím ho. Zapomněl jsem? Obejdu se bez toho, nebo si zavolám o pomoc. Jen bez těch čtyřech věcí se opravdu neobejdu. 

4) ad soupeření s okolím a porovnávání „ten má to a ten zas tohle“
Přijde mi nesmyslné se srovnávat v tom smyslu, jak jste uváděli. Přijde mi zdravé se inspirovat u ostatních a koupit si klidně to, co vím, že mně udělá radost a pocit uspokojení. Ale kupuju z vnitřního vědomí když vím, proč to chci a dává to smysl i bez okolních lidí. Ostatně hledáte svůj vnitřní stav klidu, spokojenosti a štěstí. Tak udělej tu věc, co k tomu vede.

5) ad o věci se musíme starat (viz. příklad s autem)
U nákupu věcí je dobré být obeznámen s tím, co si vlastně všechno kupuji. Ptejte se, vyzvídejte od lidí, co s tím mají už zkušenost. Obchodníci s auty vám to nikdy neřeknou. Ale však víte, „nebuďme blbě naivní“. Kupuji vždy věci se vším všudy a věci se samy o sebe nepostarají.

6) ad obklopit se stejně smýšlejícími lidmi
Neviděl jsem předchozí snídani, ale přijde mi, že je to krok k uzavření se před okolím a obavy z konfrontace. Nebude to univerzální příklad toho, jak to dělat. Čím víc rozdílných názorů člověk ví, tím víc ví, že nic nedává smysl a vidí malichernost a nicotnost problémů, které řeší, i postradatelnost sama sebe. To v lepším případě vede k radování se z maličkostí a užívání si přítomnosti každým okamžikem. 

„Be Selfish“
Kdo chce být šťastný, musí být svým způsobem sobecký, mít ve středu vesmíru sebe, být si toho vědom. I když je vám šťastná rodina nade vše a uděláte pro ni cokoli, pořád to budete dělat pro svůj pocit spokojenosti. Být si toho vědom a jednat tak. Myslete na sebe. Nastávají dilemata, kdy ublížíme víc sobě, nebo někomu jinému. A někomu méně ublíží se rozhodnout pro jiné. Jen si toho být vědom, že některá rozhodnutí nejsou o dvou protipólech, ale možná jen o špatném a ještě horším.

Kupujete věci kvůli svému okolí? – Něco je špatně na vašem sebevědomí a víře v sama sebe. Kupujete věci, abyste nikoho nedoháněli, ale udělají vám radost nezávisle na společnosti? Do it!

prosím jaká je to písnička na začátku ?

Díky za další fajnovou snídani, opět velice zajímavá myšlenka. Už se těším na další…

Anetko, která ty jsi? Známe se i mimo net? 
Baví mě tvoje komentáře :-).

Díky za fajn snídani. Je zajímavé, jak se v Senci myšlenka minimalismu a jednoduchosti rozvinula. To, o čem mluvíte, vidím přesně jako minimalismus v životním stylu. 

Méně věcí = méně peněz na jejich pořízení = méně práce = méně závazků = méně kompromisů = méně spotřeby= méně odpadů = více prostoru pro důležité věci, myšlenky, vášeň.

na toto téma bych doporučil blog http://mnmlist.com

Ahoj Pavle,
díky za reakci, já z hlediska minimalizmu nesplňuji pár věcí - jsem hodně řízen vlastními cíli, nikoliv jen Teď a tady - dělám co mě baví, ale zároveň toho dělám více, než bych musel mohl, tudíž jsem pořád hnán kupředu i financemi a ohodnocením - a s tím souvisí i třetí bod, relativně hodně utrácím sice za kvalitní věci, ale zároveň za věci, které v principu nepotřebuji a mohl bych se bez nich dobře obejít. Sice je kupuji pro zábavu a vlastní sebevzdělávání, ale rozhodně to není minimalismus :) - mohl bych se hodně omezit, ale nechci, naopak, raději se chci rozvíjet, k čemuž mi sebe-vzdělávání a peníze mohou pomoci. Minimalismus jde podle mě trochu jinou cestou než já, přestože řada bodů je tam shodných.

Je zajimave ze cim vice veci clovek za zivot ziska tim se posouva „vyse“ ve spolecnosti ale zase bude v te dane spolecnosti jako relativne chudsi coz ho zase bude nutit kupovat si vic a vic aby se te nove spolecnosti vyrovnal.

Jinac, mam problem s tim ze jako zivotni cile si davam nerealne (tezko splnitelne) ukoly tim padem se nedokazu radovat z aktivit relativne malych ikdyz jich je celkem dost. Vysledkem je pocit kdy jsem vcelku nespokojeny se svym zivotem ikdyz mam vse co k zivotu potrebuji, uspesne studuji to co me bavi, spousta aktivit atd. Tak kdyby jste to citili podobne tak to prosim nekdy proberte. Dik

Ocenil bych strukturovaný souhrn pod každým videem co se řešilo a k čemu se došlo, jen v klíčových slovech.

Díky za zajímavou a podnětnou snídani. Ráda bych se podělila o několik vlastních zkušeností, které s tématem potřeby a spotřeby souvisí.

Na blogu Vlastimila Marka (blog.baraka.cz) mě zaujala myšlenka, která (pokud to dobře chápu) pochází z budhismu, jmenovitě „nezanechávat stopy“. Rozumím tomu tak, že člověk má žít v harmonii se světem a se svým okolím a pokud tuto harmonii naruší, měl by se postarat o to, aby ji znovu nastolil. V praxi to pro mě znamená nepřemýšlet jenom o jedné činnosti, kterou se chystám udělat, nebo o věci, kterou si pořídím, ale počítat také s tím, jaké důsledky moje rozhodnutí má, co všechno obnáší. Často jsou to malé věci, třeba vaření nebo starost o domácnost. Baví mě například péct, ale vím, že po mně vždycky zůstane hora nádobí. Když ji nechám být, za chvíli mi dojdou čisté lžičky i talíře, budu „zakopávat“ o neumyté hrnce a život doma tak nějak „vykolejí“, harmonie se naruší, protože věci kolem mě nejsou na svém místě. Můžu poprosit manžela, aby to po mně uklidil, ale souhlasím s Tomášem, že outsourcing má smysl jenom tehdy, pokud daná činnost toho druhého člověka baví a přináší mu uspokojení, a myslím, že není fér nechávat na druhých věci, které nechceme dělat. Pro mě to v praxi znamená přemýšlet o umývání nádobí jako o nedílné součásti pečení a počítat s časem, který mi tahle aktivita zabere.

Podobně je to s věcmi, o kterých byla řeč ve snídani, tedy auty, bytem, letním domkem u moře, jachtou atd. Pokud je chci, musím si uvědomit, co vyžadují a kolik času jim budu muset věnovat, protože naše možnosti (finanční, časové, duševní atd.) jsou omezené. Myslím, že na to často zapomínáme a bereme si na sebe víc věcí, než můžeme v reálném čase zodpovědně zvládnout. Následně, jak říkal Petr, potřebujeme různé vymoženosti, jako jednorázové pleny, vlhčené ubrousky ale i pračky nebo auta, díky kterým si kupujeme odpočinek, který jsme si zapomněli do našeho rozvrhu naplánovat.

Zodpovědnost se dá navíc vztáhnout nejen na náš soukromý život, ale i na ekologii a vztah ke světu, přírodě a společnosti. Pokud si jenom užíváme věcí, které se nám nabízejí, a nepřemýšlíme o tom, kdo po nás bude uklízet ten binec, vystavujeme se nebezpečí, že nás důsledky našich rozhodnutí jednou zasypou. Jednou nám to čisté nádobí prostě musí dojít.

Takže myslím, že řešením není hledat stále nové a nové věci, které nám zefektivní život a ušetří čas, ale přemýšlet o tom, co skutečně potřebujeme či chceme dělat a co skutečně můžeme zvládnout a zároveň být za to zodpovědní. Pokud víme, že nemáme čas umývat nádobí, možná bychom se neměli ani pouštět do koláče. A pokud se pro něco rozhodneme, měli bychom uklidit stopy, které po nás zůstanou. Nejlepší je podle mě začít s maličkostmi, skrze které se snad jednou dostaneme i k zodpovědnějšímu přemýšlení o světě a o životě. Sama bych totiž nevěřila, jak je někdy těžké umýt po sobě talířek a lžičku :-)

Zdravím a přeju hezký den všem, kdo dočetli až sem :-)

Jsem ve sledovani trosku pozadu 8cku jsem videl az dneska. Jen bych k ty spotrebe chtel rict, ze hlavni myslenkou by mel byt ten duraz na KVALITU.

Je smutne, ze v dnesni dobe, kdy 1/3 planety umira hlady my zbavujeme jidlo vyzivovych slozek, jír light jogurty a pijeme odtucnene mleko jen abychom toho mohli snist a vypit vic a spotrebovali vice potravy nez je prirozene.

Myslim, ze kazdy by mel zacit od toho jidla. Zacit jist kvalitneji a mene a ta ostatni spotreba se k tomu casem prida ( premysleni o tom zda si koupim levny mp3 prehravac, ktery se za pul roku rozbije a budu shanet jiny nebo zda si pockam a koupim si kvalitni, ktery mi bude slouzit 10 let)

To je muj nazor.