No, nejlepší je příklad z rukavicemi.  Dát na dílnu volně nějaké kvalitnější prac. rukavice ve větším množství, každý si vezme nejméně deset párů domů. Myslím zde v ČR.
Pak se mi v článku líbí výrazy: “ Klišovité sousloví a hra se slovy  -  Ze závazku se stává povinnost.“    
K závazku mám přece svobodu ho splnit nebo ho pustit. 
Když se stává závazek povinností, už mě nebaví.  Tudíž nemám svobodu o ní rozhodovat, natož pak ji plnit – tu povinnost.  
Př.   Chodím do práce, kterou dělat chci. Dám si závazek, že tento měsíc chci pracovat efektivněji, ale 
       nestanovím si, jakou za závazek chci odměnu. Pakliže je odměna malá, mám možnost ze závazku
       tzv. vycouvat nebo z něj udělat málo placenou povinnost. Z toho vyplívá, že plním povinně, takže 
       nesvobodně a jsme tam, kde jsme byli. Prostě ze závazku vzniká povinnost ve chvíli, kdy si nesta-
       novím svou cenu. A to je ta odpovědnost.

Stavitel katedrál není žádný, protože si všichni ze závazku uděláme povivnnost.