23. října 2008
Umění jízdy na kajaku
Už dva roky patří k mým oblíbeným sportům kajak. Nerad dělám věci sám, proto jsem si před dvěma lety pořídil kajak pro dva. Nikdy jsem se to neučil, ani teď mě nenapadlo sáhnout po nějaké příručce nebo oslovit zkušeného vodáka a požádat, aby mi předal zkušenosti. Tak jako i v jiných částech života zkouším metodu „pokus-omyl“.
Jezdím s kamarády, s tátou nebo s manželkou Petrou. Někdy vzadu, jindy vepředu. Musím ale přiznat, že ani po dvou intenzivních letech kajakování necítím jistotu ani tam, ani tam. Běžně se nám kajak stáčí doprava i doleva, dochází mi dech nebo mě bolí svaly na ramenou tak, že se bez pauzy dál nedostanu. Snažím se to dělat snad nejvíce pro radost z pohybu. Také miluji ty pohledy z Vltavy na Vyšehrad, Tančící dům nebo projíždějící parníky, stejně jako na skály v okolí Slapské přehrady. Celá ta scenérie je tak nádherná, že nějaké občasné otočení doprava nebo doleva prostě neřeším.
Včera jsem poprvé po dvou letech zkusil kajak sám. Šokovalo mě zjištění, o co je sólo jízda jednodušší. Žádné točení doprava ani doleva, problémy s dechem nebo utahané svaly. Aby mi bylo rozumět, ani při sólo jízdě to není žádná bomba, ale pocitově jsem se cítil o několik tříd jinde. Začal jsem přemýšlet, zda bych se neměl naučit pádlovat nejdříve sám, než do lodi vlezu s jinými lidmi.
Samozřejmě se nemohu ubránit paralele s jinými oblastmi mého života. Zejména s vedením lidí. Vzpomínám, že už jako ze školy čerstvě vylezlému elévovi mi na vizitku napsali „manažer“ a já začal vést lidi. Neměl jsem ponětí, jak vést sebe, a k tomu jsem se měl navíc starat o druhé. Z dnešního pohledu si přijdu jako na tom kajaku. Kromě toho, že jsem vůbec neuměl pádlovat, jsem ani pořádně nevěděl, kam jedeme. Ta plavba – moje „manažerování“ – podle toho také vypadala. Děs a hrůza. Chudáci lidi, chudák já. A říkám si, kolik lidí na různých manažerských pozicích nemá pojem o tom, kdo jsou (zda jim vyhovuje předek, či zadek lodi), kam chtějí jet, jak se dohodnout s tím druhým, atd. Tragikomedie.
Stejně jako se dnes motám na kajaku a dříve jsem se motal v různých firmách, tak jsem se také motal v mnoha (nejenom intimních) vztazích. Čím méně jsem věděl, kdo jsem a co chci, tím větší zmatek jsem působil lidem okolo sebe. A tak mi dochází, že než vlezu s někým do lodi či vztahu, potřebuji se nejdříve naučit „řídit“ sám sebe. Teprve potom můžu myslet na to, že bych (spolu) řídil druhé.
Komentáře
Příklad s kajakem je skvělý. Velmi jednoduše jste vyjádřil problém vedení lidí – kde a u koho to začíná a jaké to má důsledky.
Tímto vývojem a tímto způsobem prochází v životě hodně lidí. Sebeřízení a řízení druhých se učíme většinou sami a pak to vypadá, jak píšete.
Je až překvapivé, kolik je manažerů, kteří nemají zkušenosti z oblast řízení a vedení lidí a ani je nenapadne, že by svou práci mohli dělat jinak. Učí se pokus omyl, likvidují svou neznalostí kolem sebe lidi a přitom mají pocit jak jim to jde a jak jsou dobří a že se nic tak hrozného neděje. A to ať už jsou hned po škole anebo třeba mají nějakou praxi. Náznaky toho, že by si třeba mohli doplnit dovednosti nějaký kurzem a zvýšit tak své poznání, se někdy setkávají s nepochopením. Často se i třeba urazí, že je někdo, kdo má o něčem z jejich činnosti pochybnost a vyjádří nesouhlas. A tak stále dokola opakují stejné chyby, manipulují a kličkují, nemotivují a ještě se diví, že jsou kolem nich nespokojenci. Učí se tím, že berou lidi jako nástroj svého učení a nevadí jim, že kvůli nim třeba i někdo podá výpověď. Přitom by stačilo, aby se na začátku své práce s lidmi naučili alespoň základní principy z oblasti vedení a dozvěděli se, co funguje a co ne, pracovali na své autoritě, sebepoznání a sebeřízení.
Líbí se mi, co píšete: „A tak mi dochází, že než vlezu s někým do lodi či vztahu, potřebuji se nejdříve naučit „řídit“ sám sebe. Teprve potom můžu myslet na to, že bych (spolu) řídil druhé.“
Dívám se, že zrovna probíhá váš kurz Dannyho parťáci. Tak to by mohlo být o tom.
Blahoželám. Podľa mojej mienky je to jeden z najlepších a najpraktickejších článkov. Svatka ma však predbehla a napísala všetko za mňa, dík : )
Mňa by, Tomáši, ešte zaujímalo prepojenie tejto skúsenosti na nosnú tému peoplecommu, ako robiť veci s radosťou. Ako s radosťou pracovať (a riadiť) ľahšie a sám alebo o niečo ťažšie ale spolu s niekým, s kým mi je dobre. Myslím, že to je veľká dilema a ešte ťažší oriešok na praktické uskutočnenie. Hlavne v dnešnej dobe, keď hlboké vzťahy začínajú byť veľmi luxusná komodita. : )
(Veď kto by mal na niečo také náročné dnes čas???)
Svatko, to s těmi D.parťáky jste trefila hřebíček na hlavičku.
Téma je "Double-kajak", ale furt od něho utíkáme k singlu. A to, je myslím problém 99% manažerských školení nebo příruček. Člověk se naučí tipy, triky, techniky, nakoumá, jak na lidi, ale sám sebe nemá zmáklýho. A to je peklo. Neautentický šéf, který si přečetl příručku nebo si sedl na nějaké školení je x-krát škodlivější než ten, který jede pokus-omyl, myslím si.
A to bych řekl i k tvé poznámce, Robo. Pozoruji na sobě a svých blízkých lidech, že čím víc se zbavujeme nánosů, čím víc přestáváme hrát a tedy čím lépe umíme single-kajak, tím líp se nám daří spolu.
Všiml jsem si, že většina firemních kapitánů a personalistů požaduje pro své lidi double-kajak (manažerské dovednosti - motivace, řízení, vedení,..). Většina školících firem nabízí logicky také double. To je vcelku tragi-komedie. Když vezmete tu paralelu a uvědomíte si, že většina lidí ve vedení našich firem nezvládá single, tak se to tam pěkně motá. Jeden naráží do druhého,... jako taková ta pouťová elektrická autíčka pro dva.
Kategorie článků
Vybrané články
Archív
Poslední komentáře
8.09.2010 19:55 | Martina
Hodná a zlobivá
4/ Tomáš: Krásný a smutný. Prostě tatínek ten okamžik propásnul...
...
8.09.2010 12:27 | Blackbead
Proč nejsme kreativní?
Šárko, díky za tipy, kouknu na to
8.09.2010 09:42 | Tomáš
Hodná a zlobivá
Vrátil jsem se ze školky. Poslouchal jsem tam rozhovor tatínka s chlapečkem.
Chlapeče k: Tat ...
8.09.2010 09:08 | Roman Balu
Jak funguje lidský mozek?
Věci okolo nás - to jsou formy a jejich neustálá proměna. Pak je něco uvnitř nás a to je v k ...
8.09.2010 07:45 | Monika
Hodná a zlobivá
Závěrečný odstavec Ireny: Naprosto rozumím Tvému vyjádření, že je úleva vnímat věci bez ...
8.09.2010 01:25 | Irena
Proč nejsme kreativní?
Probuďte v sobě kreativního ducha... duchu, vstávej :-) Bez legrace, vytáhněte z knihovny útl ...
8.09.2010 01:07 | Irena
Jak funguje lidský mozek?
Martino a Svatko, a ostatní, zaujalo mě to "vstupování a vystupování"; řekla bych, že když ...
Nástěnka
http://www.facebook.com/gr oup.php?v=wall&ref=nf& amp;gid=206318648845
.. když zvolím "více komentářů", rozbalí se jich ca. 10, což někdy nestačí na s ...
Sólotrip
Jedna z klíčových věcí pro funkční vztah (možná ta nejdůležitější) je vycházet si vstříc. Tento ...
Aktuální zájezdy
právě sestavujeme podzimní skupinu
Cesta kolem světa