Jinak tohle je obrovský téma. Já sám se v tom léta hledám. Od duševního vlastnictví až třeba po vlastnictví půdy (kterému se mnohé „původní“ národy podivují) a naší posedlost oplocováním.

Na tomhle webu po Romech, homosexualitě, konzumu, změnách klimatu další příležitost pro kontroverzi. Tak prosím, pojďme se obohatit názory, zkušenostmi, pohledy (ideálně i z jiných částí planety). Pojďme se pokusit si porozumět bez potřeby spolu souhlasit (neřkuli o potřebě ponižovat druhé – viz „sektářské ovečky a spol.“ v komentářích u HOME“). Díky. Díky.

Tomáši,

líbí se mi tvůj postoj vše sdílet pro dobro všech. Skutečně si ale o tomto tématu přemýšlel než si jej napsal? Se vší úctou.

Intelektuální vlastnictví je ze své podstaty vlastnictví protože někdo vyvíjel úsilí a energii studiu, psaní, přemýšlení a výsledkem tohoto, často celoživotního, úsilí jsou hodnoty které slouží všem. To ale neznamená že jsou zdarma!
Stejně jako zaplatím truhláři za jeho práci.
Stejně jako zaplatím zemědělci za jeho práci.

Stejně jako zaplatím malíři za jeho práci.
Stejně jako ty si necháváš platit ty za svou práci. Za své znalosti a dovednosti.

Platím za hodnoty, které jsou mi k užitku. Směňuji peníze (nebo zokoliv jiného) za vytvořené hodnoty.
A fakt, že jsou knihy a hudba tak snadno dostupná neznamená, že jim tvůrci nevěnovali neskutčné úsilí.

A protože si vážím práce ostatních a je mi jejich práce přínosem, jsem ochotem tuto hodnotu směňovat za peníze (nebo cokoliv jiného).

Upřímě nevěřím, že myslíš vážně co si v článku napsal.

Díky, Aleši. Za pár parádních myšlenek.

„Myslím to vážně?“ To je skvělá otázka. O tom přemýšlím celé odpoledne. Těžko říct, co já vlastně myslím vážně. Je to od slova „váha“? Dávat věcem váhu? Jestli jo, tak tomuhle tématu váhu dávám. Myslím to tedy vážně.

Žijeme v peněžním systému, tj. zboží a služby mezi sebou vyměňujeme právě přes peníze. Proto, ano. Je to, jak říkáš. U truhláře platím za poličky. U zpěváka za vystoupení. V určitých oblastech lidské činnosti jsme však na křižovatce a budeme muset najít najít nějaký míň násilný způsob oceňování práce. Potřebujeme nejspíš dozrát k poznání, že za práci přísluší férová odměna (ať už to jsou peníze nebo něco jiného), abychom mohli přestat vyhrožovat, soudit a trestat.

Může to být ale také jinak. Já jsem například nikdy v životě nedělal tolik věcí jenom za radost (nebo za nějaký jiný pocity). Stejně tak pro mě nikdy tolik lidí nedělalo věci zadarmo. Je to trochu jiný svět, který není pro každého. Je za ním pocit, že mám dost, abych se mohl podělit s ostatními. Někdo tomu říká mentalita dostatku. My (většinová společnost) žijeme v nedostatku a proto se tak snažíme nahromadit majetek a ten pak bránit. A když už ho nasyslíme tolik, že nás začne bolet svědomí (asi?), tak začneme pár procent ročně posílat na charitu (nebo čím si vysvětlujete, že ti nejbohtaší lidi nejdřív jedou, syslí, aby pak mohli rozdávat?)

Jinak proto, že jsem vcelku normální konzumní člověk, který chodí do supermarketu, jezdí k pumpě nebo platí nájem, tak potřebuju peníze. Nechám si platit za většinu mých vystoupení a setkání. Rozhodl jsem se ale, že psát budu zadarmo (důvody – viz výše).

Je to mimořádně složité a široké téma. Proto ta krátká informace nahoře by měla posloužit jen jako výkop do debaty. Rozhodně ne žádný dogma.

Já prostě (jako příklad) nabízím, co tady je. V případě, že na tom, co tu najdete něco vyděláte, podělte se s FOD nebo s Klíčkem a basta. Nejsem zdaleka první ani poslední. Např. moře dokumentárních filmařů funguje na stejném principu.

Ale v týhle oblasti je tolik k diskuzi… Tak pokud máte přihoďte. Budu rád.

* cely koncept duševného „vlastníctva“ je absurdný

* tzv. „dusevne vlastnictvo“ nenaplna pojem vlastnictvo

* kopírovanie je zakladaným princípom prírody a evolúcie

* obhajcovia konceptu duševného vlastníctva chcú brániť kopírovaniu čoho nutným dôsledkom je byrokraticky aparat, buzeracia obcanov a nakoniec policajný štat

* ak tvorca nechce, aby bolo jeho dielo kopírované nemusí ho zverejniť
// ak mu dielo niekto ukradne z domu je to kradez

* predstavte si ze si kupite rohlik, ale vyrobca vam urci ako presne s nim mozete doma nakladat, napriklad urci ze ho smiete jest len vecer a vyhradne s maslom, a policia to bude kontrolovat platena nasimi peniazmi

* najväčšie intelektuálne počiny človeka nepodliehajú copyrightom

* vrcholom absurdnosti sú softwarové patenty
(v podtsate uz dnes sa neda vytvorit software bez porušenia desiatok trivialnych patentnov desiatok spolocnosti)

* kultúru, by kompletné zrušenie IP práva niako nepostihlo

* ozajstná kultúra vznikne sama a brak sa zaplatí reklamou či inými cestičkami

* je smutné koľko ľudí chce obetovať slobodu internetu pre taký nezmysel

No zkusím to trošku zobecnit – je prace či činnost nebo něco v čem se nějak realizujeme (nazvěte si to dle libosti) a tu činnost dělame bud“to kvuli tomu že nás to těší – přikladem jsou obvykle všichni kreativní lidi a nebo kuvli tomu že musíme – přikladem jsou mraky lidi ktere potkavate beže na ulici – a prave ti si obvykle za svoji práci chtějí nechat platit – protože je ta práce nijak nenaplnila a tak hledají aspon nejaky smysl jak se obohatit = penezi.

Takze asi bych to videl tak ze clovek by sam mel dojit k rozhodnutí co ho vlastne baví aby to delal pro zabavu = aby tim naplnoval jak sebe tak i lidi v jeho okolí bez potřeby si za svoji práci učtovat nejaky peníz. Pak uz je to dál na ostatních lidech jestli jeho prací nejak podporí (penezi) abych se ten danej clovek mohl dal nejak ve své činnosti vyvíjet (koupi lepsi prostredky k lepsim vysledkum v tom co dela (např. programator si koupí lepsi PC aby vytvárel lepsi software).

Všechno patří všem….. to už tu jednou bylo. Chápu, že jsou lidi, kterým se tahle myšlenka líbí. Mně ne, historie ukázala, že nefunguje, a jednou z definic šílenství je: dělat stejné věci a očekávat jiné výsledky.

Z hlediska ocenění nevidím rozdíl mezi fyzickou a duševní prací. Pokud truhlář „zveřejní“ svou práci tím, že postaví svůj výrobek někam do obchodu, a někdo ho ukradne, je to v pořádku?

Tomáš píše, že za většinu svých vystoupení si nechá zaplatit, ale rozhodl se psát zadarmo. To mi dává smysl, myslím, že by tvůrce měl rozhodnout, zda jeho výtvor je zadarmo nebo za peníze. Viz placený software, shareware, freeware.

Děkuju. Zajímavé postřehy.
Ano, možná bychom se každý mohli vědomě rozhodnout, co budeme dělat zadarmo a co za peníze. A přifouknout to zdarma. Možná by se to v čem žijeme začalo měnit. zajímavý úhel pohledu.

Ještě jeden přihodím. Většina z nás miluje citáty. Vždy mě fascinovalo s jakou urputností hledáme jejich autory. Nebo jak často najdu pod chytrou větičkou tři různá jména. Přijde mi to úsměvné. Proto jsme před lety upustili od citátů a přešli k myšlenkám: http://www.peoplecomm.cz/solotrip/myslenky.php

Hovoří se také o „krádeži myšlenek“. To mi přijdu už hodně mimoňoidní. Jak může proboha někdo ukrást myšlenku, říkám si?

Zkusil bych jiný pohled. Co se stane, pokud společnost nebude respektovat vlastnické práva u těchto snadno kopírovatelných produktů?

Potenciální výrobce bude muset najít jinou cestu jak vydělat. Zpěvák tak nemůže vydělávat na prodeji CD, ale pořád může mít zisky z koncertů apod. V důsledku to ale asi povede ke snížení objemu peněz získaných daným oborem, takže se sníží ochota v něm působit a půjde dolů produkce a vývoj. Možná by se ty peníze vrátili alespoň částečně do systému jinou stranou (neutratí za CD, zajdou tedy na koncert), ale to nechme být.

Teď je otázka, zda a jaké alternativní zdroje příjmů jednotlivé obory mají, kolik peněz tak mohou oproti současnosti získat a do jaké míry se projeví úpadek oboru.

Zrušení práv nepoškozuje přímo potenciální autory. Ti si mohou zvolit, zda do toho za takových podmínek půjdou, nebo to zkusí s něčím jiným. Jde spíše o to, co společnost ztratí tím, že nebudou vytvořeny díla, která by vznikla za současných podmínek.

Jojo, toto je téma dneška…tedy naší přežrané části světa, té části, která je on line, která je in. A je to celé zvláštní – vůbec ta nutnost ke všemu zaujímat názor a ještě k tomu (jak si hezky všímá Tomáš) – vážný názor. A když ten názor zaujmete tak se na vás sesypou ti, kteří „mají“ názor jiný.

Co se internetu týče, když už je o tom řeč – můj pocit (na němž nikterak nelpím, protože „můj“ „pocit“ jsou plynoucí procesy podléhající změně – stejně jako vše ostatní), tedy – můj pocit je, že internet je úžasná možnost mít tu k dispozici médium, kde je možné být v kontaktu a předávat informace s celým (připojeným) světem a je vcelku hloupost snažit se to nějak omezovat. Co se týče otázek právních je na místě, aby „duševní vlastníci“ (všimněte si, že to jsou málokdy skuteční autoři, kdo tak křičí, ale mnohdy spíše zástupci různých průmyslů – gramofonového, filmového aj) pochopili, že místo boje by měli spíše hledat jiné způsoby pro své hromadění peněz, když realita dneška je – kdož jste připojení a nikdy jste nic nelegálně nestáhli, hoďte kamenem. Čímž neříkám, že popírám osobní či duševní vlastnictví. Sám jsem napsal knihu a asi bych byl nerad, kdyby ji někdo vytiskl bez mého svolení a prodával ji jako svou. I když…:-) Ale mám spíše pocit, že internet je specifický prostor, specifické médium a jeho realita je taková, že aby byl nadále otevřeným a volným prostorem, je potřeba vytvořit i specifický přístup k jeho užívání. Že zkrátka tady s tradičním erkem v kroužku nepochodíme, ale bezpochyby jsou cesty jak na to jít jinak. Např. je tu úžasná možnost dobrovolnosti placení (někdo se může smát, u nás to zatím nefunguje, ale na dobrovolných darech např. funguje théravádový buddhismus už celá staletí – když si lidé něčeho váží, rádi přispějí), je tu úžasná možnost přístupnosti – nepotřebujete mamutí gramofonovou firmu, aby se vaše hudba dostala k tisícům lidí atd.atd. Je to zkrátka Nový svět, je hloupost chovat se na něm jak ve starém. Jsou tu možnosti ke změně. Půjde o to, jak jich využijeme.
hezký den všem!

to Ares:
díla budou vytvářena i nadále, to přece nemá co dělat s netem. Copak středověk, renesance, baroko byla obdobími bez kultury, bez obrazů, hudby…? A když do toho půjde mín lidí, protože to bude špatný byznys tak jen dobře – protože umění dělané primárně pro peníze (a toho je nyní bohužel většina a otázka je, zda to je stále umění) stejně za moc nestojí. Možná to bude naopak nová renesance! :-)

Mám pocit, že se uvedená problematika znásobila internetem.

Jedno zamyšlení: Zákony prý kopírují morálku – je-li dnes běžné, že naprostá většina nelegálně na netu stahuje, zřejmě se to dříve či později začne považovat za normální (hmmm to je od normy, že?) a posléze za morální…

Nebo jinak: Podle mě by mělo platit, že sankce je přiměřená škodě a potažmo i nákladům na ochranu práva… K tomu by měly být nastaveny zákony, podobně jako není zpoplatněné (trestné) půjčit knihu příteli, či zkopírovat si pro vlastrní užití písničku…

Nebo: Přišlo by mi absurdní, že (POKUD SE NEMÝLÍM – nejsem v tom odborník), tak mají platit např. rozhlasové stanice za uvedení skladeb, ale platí se i za autorádio ve firemním voze ap.! (?) – v takovém případě bych bral, že je rozhlas prioritním šiřitelem, který na tom vydělává a ten by platit měl a ostatní „příjemci“ již nikoli (i když někdo může namítat, že např TV v hospodě zvyšuje návštěvnost…) – podobně bych přistupoval k ostatnímu. Problém nastává u „šiřitelů“, kteří za to nic nechtějí – nicméně zbojnictví se trestalo a počítám, že i bude… a malí zbojníčci budou buď unikat, nebo budou exemplátně trestáni…

Nesouhlasím s tím, že „duševní vlastnictví“ není vlastnictví – jakou alternativu na spravedlivou odměnu mají např. spisovatelé? Autorské čtení? Nebo mají žít z dobrovolných příspěvků? Pirátskou stranu bych zkrátka nevolil :-))

Včera jsme s Romanem (komentář 8,9) mluvili o přístupu běžném v mnoha oblastech dnešní Asie (nejenom tam), kde patří k obecně přijímanému faktu, že za služby a zboží se platí. Ne nutně penězi, třeba pouze miskou rýže. Přál bych si dospět do podobného stavu, kdy např. shlédnu dokument na internetu, zmáčknu tlačítko a z mého účtu na účet autora odejde částka, kterou budu považovat za správnou. Nepřijde mi psrávné se na to podívat „ZDARMA“, když tvůrce byl nucen vynaložit úsilí a jiné prostředky. Stejně tak bych si přál, abychom nemuseli třeba u našich programů vyhlašovat pevné ceny, ale abychom mohli nechat na lidech, aby zaplatili (pro ně) správnou částku nebo nás jinak odměnili za práci, kterou jsme odvedli.

To vše za předpokladu, že se nám nepodaří vymyslet nic chytřejšího než je současný peněžní systém. Když bychom se z toho dovedli vymanit, dovedu si představit výrazně, výrazně větší díl práce pro radost (tj. zcela zdarma). Aleto je třeba se propracovat k úplně jiné mentalitě než to, jak se dnes díváme na svět. I když v různých menších skupinkách a komunitách podobné systémy už léta fungují, tak si si říkám proč by se to nemohlo rozšířit. Následkem může být daleko svobodnější prostředí, které bude tvorbě přát víc než systém, který mám v současnosti.

Nemyslím, že by peníze, jako vyjádření hodnoty produktu, byly prvotní příčinou všeho špatného. Problémem pro někoho může být uvědomění si jejich pravé hodnoty – něco např. ve smyslu „celý den dneska makám, přijdu domů utahaný, budu nepříjemný na rodinu a dnes vydělanou sumu utratím za nový mobil, přestože starý ještě slouží a za balenou vodu, přestože mi stejně kvalitní teče z kohoutku“ – co je důležitější, co má větší hodnotu, koho posloucháme? … a tak bychom mohli pokračovat – třeba na téma morálního zastarávání věcí i názorů vs. výměnný obchod, nebo na téma „konkurence kam se podívám“ :-) = bludný kruh „srovnávání a chybného rozlišování hodnot“.

Viděl jste někdo na ČT2 „Dva muži na Sibiři“? – Je m.j. o tom, jak se v krajině staví ploty resp. jak má dnešní „západní“ společnost potřebu si vymezovat svůj majetek – myslím, že takový vývoj je více devastující pro lidskou společnost než to, že bychom snad neměli volně stahovat výsledky práce druhého… na druhou stranu se díky čtyřkolkářům můžeme brzo dočkat plotů i u nás, tak si važme, že ještě můžeme do volné přírody bez propustek!

Koukal jsem na to: http://www.ceskatelevize.cz/program/1119093877-24.07.2009-10:35-2-dva-muzi-na-sibiri.html
Děkuju. Pěkný. Obecně bych ocenil víc informací o lidech, který jedou mimo proud. Možná jste na tom někdo stejně.

Moře myšlenek Jirko – oplocování, balená voda, hodnota věcí,… Díky i za to.

Ať tak nebo tak, uncopyright je zde. Jestli to někoho potěší, budu rád. Když to přispěje k úvahám, jak moudřeji na „vlastnictví“, budu ještě raději.

tohle je k věci: http://goodlifezen.com/2009/07/29/grab-and-run-the-great-uncopyright-experiment/

Teď jsem v jedné prezetnaci zahlédl zajímavý číslo: Lidi na celým světě stáhnou během pěti minut nelegálně 650 000 písniček. Něco se fakt mění.

Tady popisují historii copyrightu: http://www.arl.org/pp/ppcopyright/copyresources/copytimeline.shtml

a tady je taky pár pěkných souvislostí: http://writetodone.com/

… i toto je k věci:

http://www.novinky.cz/internet-a-pc/175709-era-internetu-zadarmo-pry-konci-mini-magnat-rupert-murdoch.html

i tohle: http://www.blisty.cz/2009/8/17/art48443.html

Hurá! Hurá! Hurá! http://www.zmenpolitiku.cz/o-portalu/o-nas/kdo-jsme – další příklad toho, že to jde bez hamounění: „COPYRIGHT FREE. Veškerý obsah portálu Změňpolitiku.cz lze volně citovat či dále publikovat s uvedením zdroje a autora obsahu.“

Skvělý projekt! Podpořte je, kdo můžete, prosím. Dííík!

Další prima příklad: http://paulocoelhoblog.com/category/pirate-coelho/
Coelho nabízí svoje knížky v e-formě zdarma.

Včera jsem si stáhnul „FREE“ od Chris Andersona http://www.wired.com/techbiz/it/magazine/17-07/mf_freer a dnes jsem si půlku pustil. Geniální dílko k tématu! Vřele doporučuji. Když si to někdo poslechnete (celá knížka je ke stažení zdarma) a/nebo přečtete, podělte se o dojmy. Těším se.

Jak vyplývá z mého komentáře výše, jsem zastáncem toho, platit za cizí produkty, ať už jsou materiální nebo virtuální. Tedy i za software. Ale tohle už mi přijde trochu moc:
http://www.novinky.cz/internet-a-pc/software/180389-bsa-vyzyva-ceske-firmy-aby-udavaly-konkurenci-kvuli-nelegalnimu-softwaru.html
Aktivně vyzývat k udavačství, to je silný kafe.

Můj názor zraje, a tak se zkusím podělit. Vděčím tomu mimo jiné „Free“ od Andersona – viz výše.

Přijde mi, že okopírováním písně, filmu, knihy, textu, myšlenky nepáchám krádež. Poněvadž vlastník neztrácí nic, co vlastní. Přichází pouze o možnost vlastnit víc. A myslím, že je to fakt, s kterým se budou muset do určité míry smířit všichni, jejichž dílo je možné šířit digitální formou. Proč? Protože kopírovat bity je možné neomezeně. Neplatí zde zákon omezených zdrojů. V mém případě je to veškerá tvorba na tomhle webu. Všechno, co tu vzniká je 100% zdarma, komukoli k dispozici.

V případě muzikantů je to jejich hudba. Příklad Radiohead – dali na net album a nechali na lidech, ať zaplatí, co chtějí. Za album udržili ve finále lehce míň než by utržili klasickou cestou, ale zato zaplnili stadiony při turné, které následovalo. Ve finále vydělali mnohem víc, než kdyby jeli klasiku.

Co nemůže a nejspíš nebude zdarma je vše, čeho je nedostatek, co není možné jen tak zkopčit. V případě muzikantů tedy koncerty. Hudebníci mají jen omezený čas, kdy mohou fyzicky vystoupit. Nejde to zkopírovat ani přifouknout. A tak je to nutné zaplatit. V mém případě jsou to má vystoupení. I můj čas je omezený a když už vylezu před lidi, očekávám že mě za to zaplatí.

Takže tak. Nějaký názor na můj názor?

Další pěkná knížka – v audioverzi ke stažení zdarma: http://www.zappos.com/tribal.zhtml od tohohle típka: http://www.ted.com/talks/lang/eng/david_logan_on_tribal_leadership.html

Existují pokusy o návrat ke směnnému obchodu.

viz např. http://spravni.juristic.cz/549639 dole (LET)
(LETS je zkratka anglického „local exchange trading systems“, což lze do češtiny přeložit jako „obchodní systémy místní směny“). Michael Linton založil první LETS v roce 1983 v Courtenay v údolí řeky Comox v Britské Kolumbii (Kanada). Funguje na principu multilaterálního clearingu, pomocí něhož dochází k výraznému omezení transakčních nákladů oproti klasické peněžní směně. Jeho základem jsou neformální instituce. Spolehlivě však funguje pouze v malých komunitách s těsnými sociálními vazbami. Stabilitu takového systému se daří udržet při nízkém počtů zúčastněných subjektů. Důležitou roli hraje samozřejmě národní právní prostředí.

Ovšem pozor – § 144, odst. 1 tr.zák.: „Kdo neoprávněně vyrobí nebo vydá náhražky tuzemských peněz, nebo kdo takové náhražky neoprávněně dává do oběhu, bude potrestán odněntím svobody až na šest měsíců nebo peněžitým trestem.“ Názor ze dne 14.10.2005 22:16 Autor příspěvku: Daniel Vaverka

U nás jsem našel http://www.barterland.cz/clanek/co-je-barter

Zajímavé myšlenky jsou také na http://www.project-syndicate.org

Osobně si myslím, že spíše dojde k rozvoji více možností a člověk bude mít volbu, zda si něco koupí, vymění či vyrobí…
Tržní mechanismus nabídky a poptávky funguje všude :-)

Pokud si všímáte ekonomických ukazatelů, tak v době krize stoupá cena zlata a dalších cenných kovů. Celý finanční systém západní společnosti je totiž jedna velká bublina… Obzvlášť mě šokoval článek http://www.finmag.cz/clanek/14551/komu-dluzi-amerika/

Hurá: http://uncopyright.synaptiko.cz/

tohle je pěkný: http://www.fastcompany.com/blog/alissa-walker/designerati/human-centered-design-toolkit-shares-information

Milý Tomáši, zajímalo by mě, jak vidíš financování filmů. Myslím, že se o kopírování lehce mluví těm, kteří nikdy v této sféře nepracovali a neví, jaké úsilí je zapotřebí vydat, aby film mohl vzniknout. Výroba filmu je něco jiného, než napsat text.  Žijeme ve zvláštní době. Stav, v jakém se nacházíme není udržitelný. Poraďte mi, kudy podle cesta. I filmaři musí být z něčeho živi, aby mohli tvořit. Umělci jsou pro společnost velmi důležití. A umění potřebuje hojnost, aby mohlo vzkvétat. Mění myšlení lidí a poskytuje nové vhledy. Dříve si to uvědomovali osvícení panovníci, kteří umění podporovali a vytvářeli krásné prostředí pro lid. Kdo si to uvědomuje dnes?  Tereza Tara, režisérka

1) Je zapotřebí vydat úsilí, nikoliv peníze.
2) To, zda změnu myšlení a nové vhledy potřebujeme, je rozhodnutí nás samotných, nikoliv tvůrců.
3) Osvícené panovníky lze vychovat a motivovat i v dnešní době.

Součástí úsilí potřebného k vzniku nového díla je také zajištění prostředků. Pokud jste o přínosu daného díla přesvědčená, neměl by to pro vás být problém.