Peoplecomm Blog o širších souvislostech svobodného vedení sebe sama, lidí a firem. Od roku 2007

Blog o svobodě v práci

Jste-li zde poprvé, přečtěte si Úvod do blogu a problematiky.

14. 1. 2008
Tomáš Hajzler
umění žít
3 243
Komentáře

Váš poslední projev?

Představte si, že máte poslední šanci říci něco ostatním. Co by to bylo?  Stalo se určitou módou, že světové univerzity zvou přední myslitele a žádají je, aby si připravili přednášku s následujícím zadáním: „Jaké moudro byste chtěli sdělit světu, kdyby to byla vaše poslední šance? Na čem vám opravdu záleží?“

Randy Pausch byl profesorem na americké Carnegie Mellon University. I on dostal podobnou šanci vystoupit před aulou plnou lidí se svojí poslední přednáškou. V porovnání s ostatními to měl ovšem „snazší“. Nebylo nutné si nic představovat. V té době trpěl rakovinou slinivky a podle lékařů mu zbývalo několik měsíců života.  
A proč zde zmiňujeme jeho příběh? Protože je to praktická ukázka mementa mori . Jeho přednáška i celý život jsou obrovskou inspirací všem, kteří chtějí žít. Ukázkou toho, že život začíná v bodě A a ne nutně musí končit v bodě Z. A připomínkou, že to mezi začátkem a koncem je do velké míry otázka naší volby. Proto nezapomeňme: Carpe diem!

P.S.: Pokud vás tento příběh zaujal, zde naleznete více informací o Pauschovi a zde to, jak popisuje svůj boj s rakovinou.

P.S.: 26.-28.11.08 pořádáme Peníze nebo život!? aneb „Jak ze sebe dostat víc a přitom se častěji radovat?“

Knihy o svobodě v práci

Všechny knihy
Podivín
Podivín
Richardo Semler
Objednat
Svoboda v práci
Svoboda v práci
Brian M. Carney, Icaac Getz
Objednat
Štěstí doručeno
Štěstí doručeno
Tony Hsieh
Objednat

Peoplecomm kurzy

Všechny kurzy
Cesta kolem světa
Cesta kolem světa

Začíná v dubnu 2012.

Přihlásit se
Liberalizační leadership
Liberalizační leadership

26.-27.11.2012

Přihlásit se
Jak si SKUTEČNĚ rozumět?
Jak si SKUTEČNĚ rozumět?

12.-13.11.2012

Přihlásit se
Silné stránky
Silné stránky

Jak postavit život na
silných stránkách?

Přihlásit se
Svoboda v práci
Svoboda v práci

25.-26.10.2012

Přihlásit se
Den čili 86 400 vteřin
Den čili 86 400 vteřin

29.-30.3.12

Přihlásit se
Lekce Tanga
Lekce Tanga

24.-25.3.2012

Přihlásit se
Komentáře Přidat komentář
  • Zarzamora

    Chjo, s mou chabou znalostí angličtiny u podobných článků bohužel nemám šanci… :(

  • Tomáš

    Jé, promiňte. V našem jazyce se někdy příklady tak těžko hledají. Ale moc díky za poznámku, Zarzamoro. Když to bude možné, zkusíme příště překlad.

  • Turija

    Skvělá přednáška. Tomáši, díky. Jen tak mimochodem, koukněte na toto: http://www.thedashmovie.com

  • Gondry
  • Tomáš

    Strašně zajímavý příběh a ukázka toho, jak naplno je možné žít. Nevím, zda jste ten příběh sledovali na jeho blogu (odkaz je v článku nahoře).
    Mě fascinuje, jak člověk, který si uvědomí, že se mu blíží smrt (mimochodem nám všem se blíží) najednou umí žít. A myslím, že žít tak, že se přestává bát i smrti. Bere ji jako fakt. Žije tak intenzivně přítomností, že nemá prostor ani pro výčitky. Je to i ukázka toho, že umírání může být plnohodnotnou součástí života, možná plnější, upřímnější a vášnivější než ty předešlé.

    Co ten člověk dokázal prožít za rok života se mnohým z nás nepodaří za sedmdesát let.
    To nebyl obyčejný život.

  • honza

    Tématem, prožít před smrtí alespoň kus života naplno se zabývá taky Kurosawa filmem Žít. Jestli to někoho zajímá více, stojí to za to, japonský pohled na stejnou věc může podobný a přece trochu jiný.
    http://www.csfd.cz/film/5427-zit-ikiru/

  • Tomáš

    Zkoušeli jsme teď s jednou skupinou následující úvahu:

    Co byste změnili ve svém životě, kdybyste věděli, že máte do roka:

    a) 10% šanci zemřít
    b) 50% šanci zemřít
    c) 100% šanci zemřít

    Zdá se, že s vidinou konce dělá člověk v životě zajímavý změny. Víc si váží času, víc riskuje, míň odkládá, je víc času s blízkými lidmi. Je víc tady a teď, tj. více žije a méně přežívá.

  • Blackbead

    Teď to vyšlo i knižně u nás česky

  • Karel

    Je zajímavé, že smrt je nejčastější příčinou úzkosti, depresí a vůbec špatných stavů.
    Jenomže v lidském životě může existovat velmi zajímavý okamžik, kdy se smrt změní ze strašáka na motivaci – už nebudí úzkost, ale naopak se stává se pohonem. Zmizí strach a oči/mysl/srdce se naplno otevřou. Tento okamžik může přijít ve dvaceti, třiceti, padesáti nebo nepřijde za celý život. Každopádně když přijde, tak se dějí věci. Ta kosa, která visí nad hlavou je nejlepší motivací k tomu, aby člověk prožil opravdu každý okamžik.

  • Tomáš

    Jo, jo,… SMRT je jedno velký nedorozumění.