Peoplecomm Blog o širších souvislostech svobodného vedení sebe sama, lidí a firem. Od roku 2007

Blog o svobodě v práci

Jste-li zde poprvé, přečtěte si Úvod do blogu a problematiky.

Vlastní názor & jiné

S oblibou se lidí ptám, kdo se ještě dnes dívá na televizi nebo čte noviny. Já jsem totiž televizi zrušil v roce 1997 a noviny jsem přestal pravidelně číst někdy okolo roku 2004. Začal jsem si totiž všímat, že na mě má bezhlavá konzumace médií devastující efekt. Že se následkem toho víc bojím, jsem negativnější, pozoruju pocity beznaděje, častěji se věnuji “konzumování” a plíživě se ze mě stává poslušný a snadno manipulovatelný ovčan. A to je něco, při čem se teda šťastný rozhodně necítím. Proto si chci dlouhodobě budovat vlastní názor. Mám ale dojem, že pro to potřebuji možnost získávat hodnotné informace, ne předpřipravené pravdy s nádechem neštěstí, které nám právě mnohá středněproudá média s takovou vervou servírují. Hlavně proto jsem si před lety vysnil projekt, který by na jedno místo na internetu shromáždil všechny nezávislé poskytovatele informací ze všech oblastí života, kam bych mohl jednoduše přijít a dozvědět se, co se kde děje. Ne, co kdo kde ukradl, kdo koho napadl, kdo na nás zase útočí, kdo jede v posledním korupčním škandálku nebo jaká choroba nám hrozí.

Projekt jsem si nazval Vlastní názor (Jak jinak?) s tím, že se bude jednat o portál, který bude shromažďovat weby, blogy, “eziny” a další místa na českém a slovenském netu s vlastním názorem. Portál máme relativně promyšlený, navržený, popsaný a máme i možnost se o něho starat. Co nám chybí je kapacita tyto webové stránky naprogramovat a celkově zprovoznit. A hlavně proto já vlastně dnes píšu tenhle blog. Jako už mnohokrát v minulosti se snažím nahlásit, že máme projekt a hledáme pro něj člověka/lidi. V tomto případě programátora/HTML kodéra, který/kteří by si chtěl/i zkusit  s námi udělat projekt na principech svobodné práce.

Takhle jsme si ten projekt popsali: Mít vlastní názor, který se liší od toho většinového je obtížné. Často je terčem kritiky. Je dokonce i riskantní ho mít. Pouze s vlastním názorem se však člověk může v životě vydat vlastní cestou. Díky němu si může sáhnout na vrozený talent a život strávit podle svých představ. Středněproudá média servírují místo otázek často poněkud mělké odpovědi a předpřipravené pravdy. Pod palbou zábavy a zpráv z jejich dílen tak vlastní názor často není slyšet. Zejména díky internetu se však objevuje víc a víc médií, které se nebojí jít do hloubky mluvit o tabuizovaných tématech, nabízet neotřelé úhly pohledu a třeba i pokládat nepříjemné otázky. Máme dojem, že jsou ale rozestrkané různě po internetu, a že chybí jedno místo, které by je každému z nás zpřístupnilo. Z toho důvodu vznikl portál vlastninazor.com jehož ambicí je shromáždit weby, blogy, eziny a další internetová místa, která nutí přemýšlet a mít vlastní názor.

Kromě dovedností hledáme samozřejmě člověka/lidi, pro kterého bude Vlastní názor skutečně magnetický (viz Peoplecomm). Jinými slovy, ať už bude váš důvod proč s námi spojit síly jakýkoliv, prosíme aby se nám ozývali lidi, kteří OPRAVDU chtějí.

A když už jsem u toho hledání, máme pár dalších projektů, které čekají na své lidi:

1. Myslím, že bychom ocenili člověka, kterého baví mezilidská komunikace a který by si dokázal najít magnet v našem Cedulartu. Cítíme, že tento projekt potřebuje člověka, který by na něj myslel, rozvíjel ho, dostával ho k lidem, které by mohl bavit.

2. Snad již brzo spouštíme podobný projekt s názvem Naplnkbelik.cz. Jedná, jednoduše řečeno, o projekt šíření dobra, na který já se osobně velmi těším. Zatím je to ve fázi vývoje. Stejně jako u Cedulartu hledáme člověka, kterého by bavilo o kbelík pečeovat a rozvíjet ho.

3. Už potřebujeme jen jednoho člověka na kurz Silné stránky, který je jinak připraven k odjezdu. Je to téma, které dokonale přerovná život ve smyslu toho, že vám do života pomůže přinést víc toho co vás baví a pohlcuje a naopak ze života odvést to, co vás nebaví. A navíc je to relativně bez rizika – viz Zaplaťte pouze dvacet procent.

4. 28.-29.5. pořádáme další Lekci tanga. Momentálně máme 6 párů (12 lidí). Do místnosti se vejdou ještě 4 páry, pokud byste měli někdo chuť.

5. Se spřátelenými novináři hledáme dlouhodobě lidi, kteří se živí tím, co je baví. Lidi, kteří se dovedou uživit svými sny a kteří by měli chuť a odvahu podělit se o své zkušenosti buď do článku nebo před kamerou.

6. A nakonec hledám někoho, kdo umí (a koho by bavilo) titulkování videí.

Pokud vás něco oslovilo, napište mi: tomas@peoplecomm.cz. Díky. Jinak do 24.5. jsme v San Franciscu s nepravidelným přístupem k mailům. Jedeme na sraz svobodných firem, ve středu máme schůzku v kultovním Zapposu (o kterém je jedna z našich knih – Štěstí doručeno) a do jejich sídla v Las Vegas letíme ještě kultovnějším Southwestem. Takže týden svobody v práci. Live. Zkusím z toho něco sepsat a těším se na setkání s mnohými z vás 31.5. v Hubu na oslavě našeho knižního snažení. Užívejte!

Knihy o svobodě v práci

Všechny knihy
Podivín
Podivín
Richardo Semler
Objednat
Svoboda v práci
Svoboda v práci
Brian M. Carney, Icaac Getz
Objednat
Štěstí doručeno
Štěstí doručeno
Tony Hsieh
Objednat

Peoplecomm kurzy

Všechny kurzy
Jak si SKUTEČNĚ  rozumět?
Jak si SKUTEČNĚ rozumět?

12.-13.11.2012

Přihlásit se
Silné stránky
Silné stránky

poprvé 21.-22.6.

Přihlásit se
Den čili 86 400 vteřin
Den čili 86 400 vteřin

4.-5.10.12

Přihlásit se
Komentáře Přidat komentář
  • marci

     a co tak http://www.inespravy.sk :) ?

  • http://twitter.com/birkofak Mirda

     Tomáši, jsem velmi rád za každého člověka který otevřel oči a stává se bdělým. Je velká radost sledovat tvou práci a směr jakým se projekty udávají. Přeji každé tvé snaze, snu a vizi úspěch a především ti děkuji.

    Televizi jsem vyhodil z bytu před rokem a půl, od rodičů jsme se dozvěděli, že ubližujeme své dcěři když ten krám neni doma. Popravdě ani za nehet jsem nečekal jakými se staneme „černými ovcemi společnosti“ když se odstřihneme od pupeční šňúry. Je to jen důkaz toho jak moc jsou lide zmanipulováni.

    Noviny a média, čtu každé ráno „bulvární klasiku“ iděs,novinky atd… snažím se být nad věcí a hledám spojitosti. Nicméně kde čerpat, a odkud brát zdroje? XXX vydá zprávu a bloger po ni sáhne, přidá svůj názor. Nevidím ale cestu jak si být jist tím, že původní zdroj už nebyla kachna pro další manipulace masy. A tady myslím je počátek a konec… řešení je snadné, nemít zprávy.

    M.

  • Lukas

    jezdi vice do Brna

  • Anonymní

    Ahoj Tomas,
    ;-)
    uzi si trip do USA a pozdrav odo mna Alexa Kjerulfa, Treci z Blue Dot aj Stevena Shapira;-)
    Malo som to stastie stravit nejaky cas v spolocnosti Alexa a je to uzasny clovek.
    Ak mate niekto zaujem, tak si mozete pozriet aj moje interview s Chief Happiness Oficcer-om tu: http://ivanasendecka.com/2010/11/12/cho/
    ;-)

  • http://martinstrelec.blogspot.com/ Martin Střelec

    No tak to je zajímavý projekt … s technickou stránkou bohužel nejsem schopen pomoci, ale s obsahem (zejm. v oblasti zemědělství a životního prostředí) ano.

    Zajímá mne, jak poznáš vlastní názor? Tj. jak odlišíš, co do portálu zařadit a co už ne, aby si držel svůj smysl a kvalitu? Asi to budeš moderovat Ty sám, nebo nějaká úzká skupinka lidí?

    K bodu 4. – rád se zapojím, budeš ale asi muset předem posoudit, zda jsem vhodný adept :-)

  • nene

    Přidávám se k tomu portálu
    http://www.inespravy.sk/old

    (old = stará verze, ta novější funguje jen z 30% plánovaného, chybí tam ještě důležitá možnost personalizace – každý uživatel si bude moci „namačkat“, jaké informační zdroje chce mít na titulní stránce zobrazeny a které ne;
    zatím asi nejsou peníze nebo čas na technické provedení, ale prý je to v plánu)

    Má to být taková opozice proti mainstreemu, který očividně píše většinou jen „povolené“ a pohodlné zavádějící polopravdy.

    Je to slovenské, ale kdyby to Češi četli místo iDěsu apod., mnoho věcí by se tady v ČR pohnulo mnohem RYCHLEJI. Koneckonců portál hojně čerpá i z českých webů.

    (btw: Na ten iDěs jsem často slyšel nadávat …, ale nedávno jsem byl fakt šokován, když jsem se web iDěsu náhodou dostal. Už jen ty titulky článků, … to bylo jak kdyby na mě dýchl duch Rudého Práva či … budovatelských nástěnek na základních školách apod.
    Při představě, že je to plátek, který spousta vysoko vzdělaných lidí a jiné „elita národa“ čte a chválí jako nejlepší a nejserioznější deník, tak už se nedivím, že je republika ve stavu, v jakém je.
    Iděs píše články stylem, kdy líčí svět jako černobílý (tito jsou úplně hodní a neustále to myslí s námi dobře, tito jsou ti zlí a je třeba je zlikvidovat; asi něco jako komunisté vs imperialisté dříve, akorát dnes je místo komunistů především pravice a vláda. Proto je iDěs pro většinu lidí tak tak čtivý – čtenář získává dojem jistoty jasných názorů v tomto stále nepřehlednějším světě.
    Např. Novinky.cz naproti tomu si už běžně troufnou k oficiálním informacím napsat i oponující články, tj články od protistrany.)

    Portál inespravy sice není úplně tak pozitivní, je tam hodně konspirace,
    ale i ta je někdy třeba (teď se jim např. povedlo protlačit mezi lid informaci,
    že slovenským mainstreamem původně avizované slovenské anonymní sčítání lidí není vůbec anonymní, že je to podvod, že ve sčítacích arších se sice nezapisuje jméno, příjmení a adresa, …
    ale na sčítací arch musí být nalepen čárový kod, který je jedinečně spojen se jménem a adresou :)
    Už i slovenský úřad na ochranu osobních dat tomu dal oficálně za pravdu.

    Někdy zkrátka aby byla pozitivní změna k lepšímu, je třeba poukázat na to, co je špatné nebo co se lidem tají.
    I peoplecomm často nejprve ukáže, co je špatně, než nabídne pozitivní řešení.

  • http://twitter.com/romanripa Roman Ripa

    Cestu, jak si poskládat informace z různých zdrojů do přehledné podoby a získat tak náhradu mainstreamových médií, hledá asi mnoho z nás. 

    Mě se osvědčila kombinace http://www.google.com/reader a http://www.google.com/ig využívající RSS kanály. 

    Pro své zákazníky jsem se snažil postup popsat na http://romanripa.typepad.com/blog/2010/01/tip-prestupy-manazeru-prehledne.html . Jen se oprostěte od účelu a zdrojů v příkladu a představte si odkazy na http://blog.peoplecomm.cz/feed, http://www.podnikanivusa.com/feed/, 
    http://sethgodin.typepad.com/seths_blog/atom.xml atd.

    Neřeší se tím sdílení zdrojů mezi více lidmi, ale to je trochu jiná písnička.

  • Svatka

    ČÍ TO JSOU NÁZORY? Kdo nám implantuje tyto potřeby? Je to dobrá investice? Viz článek:
    Kam vlastně tím vším směřujeme? A budeme šťastní, když budeme takto investovat peníze? Pro koho to vlastně děláme? Svět je bláznivý…… Jaké to vlasně uznáváme hodnoty? Tyto otázky mě napaly při čtení tohoto článku na : http://www.novinky.cz/finance/266856-udrzet-si-kondici-stoji-mesicne-tisice-mnohdy-je-to-ale-klic-ke-kariere.html
     
    OBSAH ČLÁNKU
    Udržet si kondici stojí měsíčně tisíce, mnohdy je to ale klíč ke kariéře
    Vypadat mladě a v kondici se stává ve stále větším počtu firem podmínkou pro získání, ale hlavně udržení práce. Jakmile se o někom ve firmě začíná říkat – ten zestárl, ztloustl, vypadá sešle, už to není, co to bývalo, začíná na sobě šetřit atd., může si začít pomalu hledat nové místo.
    Při propouštění je totiž zpravidla první na řadě. Mnozí muži a ženy po třicítce proto investují do udržení mladistvého zjevu tisíce měsíčně a jsou ochotni podstoupit i neskutečné zákroky a změny na své vizáži či těle, aby vypadali, že jsou v kondici.
    Například jen jedna hodina cvičení s trenérem stojí od 250 do 700 korun. Plastika obličeje také 60 tisíc. Permanentka do fitness 7,5 tisíce. Fitness centra, parašutistické školy, módní butiky, ale i plastické chirurgie přesto praskají ve švech a zažívají zlaté časy i přes celoevropský ekonomický útlum a hrozby recese.
    Vypadat dobře je podmínkou i pro taková povolání, kde by se zdálo, že rozhodují jiné kvality než zjev – například u operní zpěvačky. „Musíte mít nejen hlas, to už nestačí, musíte vypadat, dokud to jde, i jako manekýna,“ řekla Právu pětačtyřicetiletá mezzosopranistka. Středoevropské zpěvačky totiž musí čelit expanzi mladých a krásných ruských operních zpěvaček.
    Kult mládí zde stále funguje, potvrzují psychologové. Lidé se v současnosti nejvíce bojí nemoci a po ní přibývajících let. Proto o sebe pečují nejen ženy, ale stále častěji i muži, kterým již došlo, že otahané (neznačkové) triko a (neznačkové) džíny s botami z tržnice jsou sice pohodlné, ale i rizikem, že nebudou pro firmu shledáni atraktivními.
    Šaty to začíná
    „Leze to do peněz,“ říká pětatřicetiletý manažer mezinárodní auditorské společnosti, „ale žiji sám, nemusím živit dítě a ženu, tak prostě všechny peníze investuji do sebe.“
    Pánská móda se v poslední době stává důležitým motorem růstu prodeje luxusního zboží, shodují se zástupci předních výrobců luxusní pánské módy. Muži stále více utrácejí za luxusní oblečení a podle manažerů tento trend bude pokračovat i nadále.
    Kvalitní oblek pořídíte od deseti tisíc, košile cenově začínají na tisícikoruně. Boty přijdou na tři až pět tisíc. Je samozřejmé, že musíte mít kvalitní oblečení i na sport, do fitness, protože se zde setkáte se svými výše postavenými kolegy z práce, kteří mohou mít vliv na vaši další kariéru. V teplácích ze stánku neoslníte.
    Je třeba mít značkové tričko (1200 Kč), stylové kalhoty (2500 Kč), ale i ponožky – ty skutečně trendy vyjdou i na 1200 korun za pár. Následuje masáž, nejlépe thajská, která vás udrží ve formě, kvalitní pánská kosmetika – toaletní voda alespoň za 1500 korun. Není možné být viděn na kole, které stálo méně než 12 tisíc. Příjezd starou škodovkou na firemní společenskou akci se rovná kariérní sebevraždě.
    Úpravy za desetitisíce
    Ženy utrácejí za plastickou chirurgii. Klasická modelace prsou vyjde na 56 až 80 tisíc. Na plastické kliniky ale míří vedle žen i stále více mužů.
    Zadarmo není ani úprava víček, na kterých se pozná skutečný věk. Jejich úprava přijde ženy i muže na 11 tisíc (horní) a 12 tisíc korun (dolní víčka).
    Stoupenci rodin lomí rukama
    Za úpravu nosu zaplatíte 35 tisíc korun. Odstranění povislé kůže na těle stojí kolem 40 tisíc, úprava víček a podbradku může ženu a muže přijít na 66 tisíc korun.
    Zastánci rodin s dvěma a více dětmi lomí rukama. Místo aby mladé ženy a muži investovali do vztahu, do rodiny a dětí, investují do sebe. Tak dlouho, až si zvyknou na samostatný single život, přestanou být ochotní pro druhého obětovat čas, peníze.
    Nakonec nemají pro pracovní nasazení, následné pěstování figury a udržování váhy čas na to, aby se seznámili s normální dívkou, která by měla jiný životní program než péči o sebe.
    Jenže podle personalistů to není všechno. Vedle dokonalého zjevu, přijatelné váhy a mladistvého ducha, kterého padesátník dokazuje třemi seskoky z letadla ročně, je třeba si zvyšovat kvalifikaci.
    Spokojeni jsou i zdravotníci. Když se někdo o sebe stará, cvičí, je to pro jeho zdraví a dlouhý věk rozhodně lepší, než kdyby kouřil a pil svých deset plzní denně. Stejně prospěšná je i dobrá osobní hygiena.
    Jiří Vavroň, Právo