Hodne siroke a zajimave tema. Cim to muze byt? Vliv civilizace? Kultury a historie? Vlastneni a majetku? Slozitych socialnich struktur? Viry a ateismu? Sediveho a studeneho pocasi v zime :-) ? Fakt je, ze jakkoli mam ke generalizovani typu „charakteristickych narodnich vlastnosti“ odpor, tak toho brblani na pomery u nas bylo a je porad dost.

Kamarádi, Češi žijící ve Švédsku, nám předevčírem říkali: „Vůbec se nedivíme, že mají Švédi potíže s alkoholismem a sebevraždami.“ Rozední s v 9.30 ráno a v 15.30 už je zase tma a jinak je furt šedo, šedo a zase šedo.

V zimním období kmitá na stockholmským letišti jedno jumbo „Thai air“ za druhým.

Jo, jo, ta šedá barva na obloze na nás má ale vliv…

mna ked sa niekto spyta ako sa mam VZDY odpoviem NAJLEPSIE!!!nex sa mam akokolvek…nererite ale ked za den 10 krat poviete „najlepsie“ tak sa na konci dna nex bol akykolvek najlepsie mat budete :D

Duri, to je chytrý! Zkusím. Díky za tip.
Mám jednu mini-obavu. Jeden můj známý mi na otázku: „Jak se daří?“ odpovídá vždy „Stále lepšie a lepšie.“ a já pořádně nevím, jak se s ním dostat za tuhle obecnou větu k tomu, jak se skutečně má… což je to, co mě zajímá a proč se ho na to ptám.

Veľmi ma zaujal tento článok, tak ako celý web. Ja si myslím, že so vzdelanosťou a moderným spôsobom života, života stále byť lepší a lepší, vytráca sa spokojnosť, radosť, úsmev. Čím viac človek pozná, tým viac ho to zaťažuje, ubíja.Samozrejme súhlasim s tým, že na duševnú pohodu prispieva slnko-svetlo.

Kdyz se me nekdo pta, jak se mam, tak odpovidam po pravde. No a vetsinou se mam dobre nebo vyborne. Zajimave je sledovat reakce lidi – fakt je asi vetsina zvykla na to „stoji to za prd“ nebo „jakz takz“, takze nekteri se na to „vyborne“ tvari dost prekvapene.

Jedná se o velmi zajímavé pohledy na naše životy tady a v Africe. Myslím si, že jsme moc ovlivňováni společností, ve které žijeme a která nás žene do jámy lvové. Dost často mám ze svých přátel pocit, že pro ně spokojenost znamená mít všechno, co má ten druhý a hlavně moc nepokulhávat…
Před 2 roky jsem začala finančně podporovat jednu holčičku z Guinei. A i když mí známí zpochybňují dopisy a obrázky od ní, stojí mi to za to. Hřeje mě pocit, že jsem jí dala šanci, aby chodila do plnohodnotnější školy a rozšířila počet vzdělaných v zemi. Soudím, že je to minimum, které jí můžu nabídnout…Tomášovi zkušenosti z Afriky závidím.

Většina těch, co se bídou zabývá říká, že (z dlohodobého pohledud) pomůže ze všeho nejvíc vzdělání a infrastruktura. Co se vzdělání týče potom hlavně u žen. Třeba už kvůli tomu, že žena, která má přehled si už nenechá udělat 10 dětí, které ztěží uživí nebo ochrání.

Mně je tahle adopce na dálku velmi sympatická. Samozřejmě člověk nezabrání, aby si za jeho peníze koupili příbuzní berana. I kdyby se jen polovina dětí, které na dálku podporujeme za ty peníze naučila číst a získala tak informace, udělá to kus práce. A proč zpochybňovat dopisy a fotky? K čemu? Nepřestává mě udivovat, jak nedůvěřiví jsme ke všemu a ke všem.

Ted mozna budu vypadat jako zpatecnik – ano, vzdelani, infrastruktura… Ale neni to prave ta civilizace, ktera pak lidem vezme jejich pocit stesti? Tak se tak trochu obloukem vracim k prvnimu prispevku.

To je výborný postřeh.

Řekl bych mega-komplikovaná otázka.
Gatesova nadace v současnosti v Africe například financuje ze všeho nejvíc základní očkování. Nadchlo mě při téhle návštěvě kolik front matek s dětmi na očkování jsme potkávali v různých městech. Všude visí různé plakáty, které pomocí obrázků vysvětlují, proč je dobré nechat dítě oočkovat. To tam před deseti lety nebylo. A má to výsledky, alespoň podle toho, co čtu. Dětská úmrtnost klesá. Tj. řeší ten základ všeho – přežití a zdraví. Jenže když se matka nevzdělá, bude mít dál deset dětí a ty neuživí… Obecně žena bez vzdělání je odkázáná na muže, který jí vyrábí jedno dítě za druhým. A to je začátek konce. I když zase je to relativní. Nikdy před tím jsem neviděl tolik dětí chodit do školy. Nechodit do školy je dnes v mnoha místech spíš výjimkou. Z toho mám radost. Když jdu do školy, otevírají se mi možnosti – dokážu lépe využít to, co život nabízí, tj. ne pouze přežít ale také třeba přispět k něčemu na týhle planetě. Vezmi si, jak málo se Afrika zapojuje do světového dění. Proč? Proč ne?

K té infrastruktuře: když chce někdo podnikat, v takovém Kamerunu potřebuje něco okolo dvou set razítek a dva roky (přesná čísla si nevybavuju, tj. orientačně plácám). Každé razítko = úplatek. A tak se na to každý vyprdne a raději žije v bídě. Tj. i to vzdělání se pak míjí účinkem.

Myslím si, že z pohledu jednoho lidského života nám chybí nadhled. Procházíme vývojem, který začíná bojem o přežití a směřuje (snad) k nějaké míře moudrosti, kdy místo soutěžení a vyražďování se budeme více spolupracovat. Afrika bojuje o přežití. My honíme hypotéky, kupuje si nový káry, ale jsou už na světě místa, kde mají lidi „vyděláno“, přestávají se honit a tudíž být naštvaní a začínají žít a být šťastnější.

pre tomasa. nemusis mat obavy! ten kto sa skutocne zaujima po xvilke pride nato ako sa ma ten dotycny v skutocnosti. od toho su priatelia aby vedeli a hlavne mali zaujem vediet ako sa mam skutocne! a pre ostatnyx sa mam najlepsie :D nex zavidia nex si myslia co si myslet chccu mne to je jedno :D…

Duri, nerozumím. O čem mluvíš/mluvíte? Díky.

prepac Tomas…nevsimol som si ze je tu niak viac tych tomasov :D…ja som len reagoval na reakciu na moju reakciu na clanok :D, ktoru /tu reakciu :D/ napisal Tomáš | 18. února 2008 | 14:36….takze si to precitaj a ak neporozumies mam pre teba dobru radu…zivot je boj a nie vzdy musis vedet o co ide :D

Aha. Už rozumím. Dík.

„Nezpívám protože jsem šťastný.
Jsem šťastný, protože zpívám.“

Jak ono to vlastně je????

No tak to mi neda nepridat jeden momentalne aktualni vyrok:

„Prsi, tak se raduju.
Protoze kdybych se neradoval, stejne by prselo.“

Tiše sedím

tráva roste
přichází jaro
:-)

Obávám se, že problém souvislosti chudoby a štěstí není tak jednoduchý. Je to dobrý postřeh pozorování, že ti nejchudší, bývají často spokojenější, než bohatší. Pěkně to ukazuje na to, že spokojenost člověka leží jinde, než v materiálním dostatku. Jenže problém není jen v tom srovnávání.
Za ten materiální blahobyt, který v Africe nemají, my platíme svoji svobodou, nekonečnými stresy a strachy. Platíme tím, že trávíme celý bdělý život v práci a nemáme úniku.
To samé nabízíme zbídačeným Afričanům. Dokud měli svoje chýše, neznali nemoci, které jsou tam dnes běžné, neznali války s tak devastujícím dosahem. Neznali hlad a bídu. Tu přinesl bílý člověk. Je jedna věc, kterou většina ekonomů nechce přiznat: bídnost zemí třetího světa leží v našem černém svědomí. Severní polokoule drancuje suroviny a pracovní sílu polokoule druhé, to je nezpochybnitelný fakt, pro který existují tísíce důkazů (a nemyslím jen koloniální nadvládu). Naše pohodlí je vykoupeno jejich utrpením. Ty loutkové zkorumpované vlády, které pak chtějí dvě stě razítek tam povětšinou někdo mocný dosadil (opět pro to existuje celý pytel důkazů – kdo chce, najde, kdo nechce, popře všechno).
To, že jim nabízíme naše vzdělání a infrastrukturu je jen taková malá náplast (dobře i za ní) za zlo napáchané za generace. Stovky jiných svébytných a soběstačných kultur ta naše západní přeorala, zničila a zadupala do země. Naše nabídka je jen vykázání na cestu zkázy, kterou jsme se sami rozběhli. Je to snad dobře?

to Damaren: To drancování cizich zdrojů je pekne popsané ve filmu „Zeitgeist Addendum“ (video.google.com) v casti „Najemny ekonomicky vrah“.
Ta část zacina asi na 20. až 24. minute filmu, nevim presne…