Peoplecomm Blog o širších souvislostech svobodného vedení sebe sama, lidí a firem. Od roku 2007

Blog o svobodě v práci

Jste-li zde poprvé, přečtěte si Úvod do blogu a problematiky.

Zažijte si svůj den!

Zažijte si svůj den!
Foto: pidge

Ráno se probudíte, pustíte si rádio nebo televizi, a už to začíná. Hned mezi předpovědí počasí a písničkou vám někdo říká, co byste dnes měli udělat.

„Ti z vás, kdo jsou narozeni ve znamení kozoroha, mají dnes obrovskou šanci potkat velkou lásku“ nebo „Totální výprodej nábytku, slevy až osmdesát procent“.

Co dřív? Mám se jít zamilovat nebo si koupit křeslo? Cestou do práce uvidíte, že banka má nové rodinné konto, které připravila právě pro vás, a hned vám začne vrtat hlavou, jestli byste neměli změnit banku. Řeknete si, že si o tom kontu zjistíte v práci na internetu více informací, ale chyba, vůbec se k tomu nedostanete.

Jakmile otevřete vaší domovskou stránku, vyskočí na vás reklama se zaručeně nejlepší nabídkou na trhu a už si na banku ani nevzpomenete. Kdo by se nenechal zlákat nabídkou, která je zaručeně nejlepší na trhu? Pak se chcete dozvědět, co je nového ve světě, a tak vytáhnete z kapsy noviny, které vám dali u vchodu do metra: „Čunek je vůl“, „Globální oteplování je výmysl“, „Sparta měla v sobotu smůlu“. Ale jak je to možné? Čunek je prý sympaťák, říká váš kolega, minulý týden jste četli, že globální oteplování je vědecky podložený fakt a Spartu s Olomoucí jste viděli na stadionu a žádná smůla, Olomouc byla prostě lepší. Člověk nemůže být ale na všech stadionech světa, znát osobně každého Čunka a být expertem na klimatologii. Jsme nuceni se spoléhat na informace, které se na nás ze všech stran valí. Jak ale na to? Jak si vybrat mezi těmi všemi možnostmi? Kdo je nejobjektivnější?

VY, přece!

Zkuste zítra dělat věci jinak než jste zvyklí. Místo předpovědi počasí vystrčte hlavu z okna, místo hltání novin cestou do práce pozorujte lidi okolo vás nebo nechte auto doma a jděte pěšky. Po cestě si dejte čaj, který jinak vůbec nepijete.

Člověk se odjakživa spoléhal na svoje oči a uši, které mu dávají nejlepší informaci o tom, co se kolem děje. My jsme si ale trochu pod tíhou pohodlnosti a trochu kvůli úspoře času, se kterým pořád bojujeme, navykli spoléhat se na někoho jiného, přebírat cizí názory a nepřemýšlet o tom. Je přece mnohem jednodušší poslechnout si rádio nebo přečíst noviny a nechat jiné, aby vám zprostředkovali svět. Ten svět ale pak není váš, ale někoho jiného. Mám jeden tip. Zkuste zítra dělat věci jinak než jste zvyklí.

Místo předpovědi počasí vystrčte hlavu z okna, místo hltání novin cestou do práce pozorujte lidi okolo vás nebo nechte auto doma a jděte pěšky, po cestě si dejte čaj, který jinak vůbec nepijete, a přitom si přečtěte časopis o akvaristice, která vás nikdy nezajímala.

Uvidíte, že večer, než půjdete spát, budete mít hlavu plnou nápadů a dobrý pocit ze zajímavého dne. A další den ráno se budete třeba divit, že poslední dům v ulici je žlutý, před ním je strom a na něm zpívají ptáci, a i když jste denně chodili okolo, nikdy jste si toho nevšimli. Spolehněte se na vlastní oči a uši a občas udělejte věci jinak, než jste zvyklí, zní velmi banálně, kolik z nás se tím ale řídí?
Přeji vám hezký a zajímavý den a hlavně, ať je váš.

Knihy o svobodě v práci

Všechny knihy
Podivín
Podivín
Richardo Semler
Objednat
Svoboda v práci
Svoboda v práci
Brian M. Carney, Icaac Getz
Objednat
Štěstí doručeno
Štěstí doručeno
Tony Hsieh
Objednat

Peoplecomm kurzy

Všechny kurzy
Cesta kolem světa
Cesta kolem světa

Začíná v dubnu 2012.

Přihlásit se
Liberalizační leadership
Liberalizační leadership

26.-27.11.2012

Přihlásit se
Jak si SKUTEČNĚ  rozumět?
Jak si SKUTEČNĚ rozumět?

12.-13.11.2012

Přihlásit se
Silné stránky
Silné stránky

Jak postavit život na
silných stránkách?

Přihlásit se
Svoboda v práci
Svoboda v práci

25.-26.10.2012

Přihlásit se
Den čili 86 400 vteřin
Den čili 86 400 vteřin

29.-30.3.12

Přihlásit se
Lekce Tanga
Lekce Tanga

24.-25.3.2012

Přihlásit se
Komentáře Přidat komentář
  • zajímavej článek ale když se nad tim zamyslíš tak už jen to že sem si ten článek přečetl si udělám dne podle někoho a ne podle mě…. víš jak to myslim :) na takovýhle věci by měl člověk přijít sám

  • Tomáš

    Někdo chytrý si všiml, že novinařina je jako řeka, která splachuje odpadky. Ale život se neodehrává v řece, ale na břehu.

  • Atsop

    Jezis, to je super! „Ja“ pise, ze bych si na to mel prijit sam, ale ja si na to sam neprijdu. Az, kdyz mi to takhle nekdo pekne pojmenuje tak to vidim a slysim, kam se podivam. Vali se to na me odevsad. Kazdy ma pro me navod. Vsichni vi, co mam delat. Ted se z toho jen nezblaznit.

  • Saajt

    no neviem ale ja sa na tv divam len na sport dokumenty a sem tam nieco zaujimave. radio zasadne nepocuvam. noviny citam len poslednu stranu kde su prevazne vtipy popripade sem tam sport. na internete vyhladavam veci ktore ma zaujimaju a urcite nie reklamy a oblbovaky. v podstate nemam ziadny kontakt s „realitou“ len ten ktory si sam vedome vytvorim…ak teda realitu povazujem to co je opisane vyssie…povrchne blbosti idu mimo mna :D

  • Lukas

    hmm inak zaujimavy clanok.. ja som to skusil. to s tym inym vnimanim reality.. nie preto, aby som si ju vytvaral sam.. chcel som len nejak lepsie vyplnit cas, napriklad v autobuse, cestou do skoly a tak.. normalne by som nerozmyslal nad nicim, alebo len tak podvedome plaval ale skusil som raz, pozorovat okolie a na zaklade vlastnej fantazie si tvorit pribehy a vobec, viac si uvedomovat realitu okolo mna.. napriklad ratat holubov.. vediet ze na namesti je 17 holubov.. a ze preco asi ta teta kriva, a zapamtat si poradie v akom pojde nasledujucich 10 elektriciek. dobre na trenovanie pamati a fatazie :D vrelo odporucam..

  • Tomáš

    Když člověk vyhodí televizi, najednou je nucený chodit víc mezi lidi, zvát je k sobě, povídat si, číst, pozorovat, koumat,… Otevřou se mu úplně obzory – teda aspoň mě se otevřely (a že už na 10 let žiji bez ní).
    Tady jsou dvě zajímavá místa na netu, který to řeší:
    http://www.whitedot.org/issue/iss_front.asp

    http://www.wearewhatwedo.org/actiontracker/action.php?action=17

    Stejně tak mi přijde přínosné, necivět moc do novin a o to víc pozorovat a hledat si zprávy o dění okolo nás jinými cestami.

  • Zarzamora

    Celkem jsem přivykla životu bez televize, rádia a novin.Tj. v televizi sleduji pouze např. dokumenty, radio nepustím vůbec a noviny odebírám akorát A2 a to kvůli kultuře (popř. dříve NG). Nechápu lidi, kteří se neřídí časem (hodinkami), ale podle toho, jaký jde v televizi seriál. Nevím, zda tací lidé dokáží koukat kolem sebe.
    Například když jedu metrem (tudíž nemohu pozorovat, co se děje za okýnkem :)), pozoruji lidi. Asi mě za to nesnášejí. Ale věřte, v každém vagone se najde někdo zajímavý, někdo, kdo se liší od ostatních.
    Je to jako cestování s cestovkou oproti samostatnému vykročení do ulic „divokého města“.

  • Janička

    Je to moc hezký, prostě každej bysme si někdy měli všimnout žlutýho domu na konci ulice a spočítat holuby, ale asi je fakt lepší, když je začnu počítat, protože mne to zrovna napadne a ne protože mi to naznačíš:-) Jasně, že to je tvoje pointa a stejně doufam, že si někdy, ne zítra ani pozítrí, všimnu, jestli jeleni Milu pořád jsou tam kde jsou:-)

    Novinář nejsem, ale na břehu by to byl asi vopruz.

  • Martina

    Nade mnou přeletělo včera kolem poledne 11 čápů. Tak hodně v houfu dost
    překvapující. Samozřejmě, že jsem jim mávala, nic jiného nestihneme…