Nahoru! Dolů! Sednout! Lehnout!

11. 06. 2007, TOMÁŠ HAJZLER

Foto: ETRONCOSO

„Jednou se jeden muž vypravil s manželkou, dítětem a oslem do sousední vesnice. Muž posadil synka na osla a sami šli se ženou do kopce pěšky. Když míjeli skupinku vesničanů, zaslechl muž, jak si šuškají: „Hlupák! Nutí ženu chodit do kopce, když má tak silného osla.” Když zašli za roh, dal muž ženě okamžitě znamení, aby si vylezla k synovi na osla."

„Brzy přišli k jiné skupině mužů. Kteří seděli, kouřili a hráli karty. Za chvilku muž zaslechl, jak se mu posmívají: „Chudák! Podívejte, jak ho má žena pod pantoflem. Donutila ho, aby šel pěšky, a sama se veze na oslu jako královna.“ Když zašli za roh, sundal muž ženu ze sedla a vylezl si k synovi.

Na ulici potkali skupinku žen, které se vracely od řeky, kde praly prádlo. Když míjely muže, syna a osla, podívaly se soucitně na ženu, která se vlekla za nimi. Muž zaslechl, jak se ženy rozčilují: „Podívejte se na toho hrubiána! Ženu, která mu porodila syna a celý den se o něj stará, nechá, aby se plahočila do takového kopce!“. Když dorazili nahoru, řekl muž ženě, aby si taky vylezla na osla, a z kopce jeli všichni tři: on, žena i syn.

Míjeli učitelku a děti, které si hrály na trávě u školy. „Paní učitelko, podívejte se!“ ukazovaly děti na osla. „Chudák oslík! Vždyť sotva jde!“ Učitelka se podívala na muže, obrátila se k dětem a řekla: „Děti, v životě platí důležité pravidlo, a sice že ke zvířatům se musíme chovat ohleduplně. Ne jako tenhle pán“. Muž podrážděně seskočil z osla, sundal z něj ženu i syna a šli všichni tři pěšky. Když si muž všiml, že proti nim kráčí nějaký člověk, chtěl uhnout pohledem, ale než to stihl, muž se ho zeptal: „Pane, proč jdete všichni pěšky, když máte takového krásného osla? Určitě by na něm mohl jet aspoň váš syn.“
(Zdroj: Sto slibů mému dítěti)

Filozofie: „Co si o nás pomyslí ostatní?” byla vždy základem naší společnosti.

Zkazka, ve které není možné se nenalézt.Trávíme životy tím, abychom udělali dojem na ostatní a zavděčili se jim. Toužíme po tom, aby nás pochválili a my se vyhnuli jejich kritice. Neděláme, co nás baví. „Vylézáme nebo slézáme" podle cizích instrukcí.

Chceme to tak? Chceme to tak po lidech okolo nás? Jestli ano, hodně štěští! Jestli ne, zapracujme na svém sebevědomí. Bez něho nemáme šanci!