Peoplecomm Blog o širších souvislostech svobodného vedení sebe sama, lidí a firem. Od roku 2007

Blog o svobodě v práci

Jste-li zde poprvé, přečtěte si Úvod do blogu a problematiky.

Nahoru! Dolu! Sednout! Lehnout!

Nahoru! Dolu! Sednout! Lehnout!
Foto: ETRONCOSO

“Jednou se jeden muž vypravil s manželkou, dítětem a oslem do sousední vesnice. Muž posadil synka na osla a sami šli se ženou do kopce pěšky. Když míjeli skupinku vesničanů, zaslechl muž, jak si šuškají: „Hlupák! Nutí ženu chodit do kopce, když má tak silného osla.” Když zašli za roh, dal muž ženě okamžitě znamení, aby si vylezla k synovi na osla.

Brzo přišli k jiné skupině mužů. Kteří seděli, kouřili a hráli karty. Za chvilku muž zaslechl, jak se mu posmívají: „Chudák! Podívejte, jak ho má žena pod pantoflem. Donutila ho, aby šel pěšky, a sama se veze na oslu jako královna.“ Když zašli za roh, sundal muž ženu ze sedla a vylezl si k synovi.

Na ulici potkali skupinku žen, které se vracely od řeky, kde praly prádlo. Když míjely muže, syna a osla, podívaly se soucitně na ženu, která se vlekla za nimi. Muž zaslechl, jak se ženy rozčilují: „Podívejte se na toho hrubiána! Ženu, která mu porodila syna a celý den se o něj stará, nechá, aby se plahočila do takového kopce!“. Když dorazili nahoru, řekl muž ženě, aby si taky vylezla na osla, a z kopce jeli všichni tři: on, žena i syn.

Míjeli učitelku a děti, které si hrály na trávě u školy. „Paní učitelko, podívejte se!“ ukazovaly děti na osla. „Chudák oslík! Vždyť sotva jde!“ Učitelka se podívala na muže, obrátila se k dětem a řekla: „Děti, v životě platí důležité pravidlo, a sice že ke zvířatům se musíme chovat ohleduplně. Ne jako tenhle pán“. Muž podrážděně seskočil z osla, sundal z něj ženu i syna a šli všichni tři pěšky. Když si muž všiml, že proti nim kráčí nějaký člověk, chtěl uhnout pohledem, ale než to stihl, muž se ho zeptal: „Pane, proč jdete všichni pěšky, když máte takového krásného osla? Určitě by na něm mohl jet aspoň váš syn.“
(Zdroj:Sto slibů mému dítěti)

Filozofie: „Co si o nás pomyslí ostatní?” byla vždy základem naší společnosti.

Zkazka, ve které není možné se nenalézt.
Trávíme životy tím, abychom udělali dojem na ostatní a zavděčili se jim. Toužíme po tom, aby nás pochválili a my se vyhnuli jejich kritice. Neděláme, co nás baví. „Vylézáme nebo slézáme“ podle cizích instrukcí.

Chceme to tak? Chceme to tak po lidech okolo nás? Jestli ano, hodně štěští! Jestli ne, zapracujme na svém sebevědomí. Bez něho nemáme šanci!

Knihy o svobodě v práci

Všechny knihy
Podivín
Podivín
Richardo Semler
Objednat
Svoboda v práci
Svoboda v práci
Brian M. Carney, Icaac Getz
Objednat
Štěstí doručeno
Štěstí doručeno
Tony Hsieh
Objednat

Peoplecomm kurzy

Všechny kurzy
Cesta kolem světa
Cesta kolem světa

Začíná v dubnu 2012.

Přihlásit se
Liberalizační leadership
Liberalizační leadership

26.-27.11.2012

Přihlásit se
Jak si SKUTEČNĚ  rozumět?
Jak si SKUTEČNĚ rozumět?

12.-13.11.2012

Přihlásit se
Silné stránky
Silné stránky

Jak postavit život na
silných stránkách?

Přihlásit se
Svoboda v práci
Svoboda v práci

25.-26.10.2012

Přihlásit se
Den čili 86 400 vteřin
Den čili 86 400 vteřin

29.-30.3.12

Přihlásit se
Lekce Tanga
Lekce Tanga

24.-25.3.2012

Přihlásit se
Komentáře Přidat komentář
  • Marek Ďurian

    „Sila myšlienky nie je v jej veľkosti, ale v schopnosti plodiť nové, živé myšlienky.“
    Už na zájazdoch s Peoplecomm som sa cítil myšlienkovo plodný. Atmosféra a zdieľanie názorov a pocitov „spolucestujúcich“ vo mne generovala strašne veľa nových myšlienok a skladala mozaiku mojej novej cesty. Dosť bolo autopilota, odpoj sa z Matrixu, choď svojou cestou! Ako píše americký psychiater, M. Scott Peck vo svojej knihe „ Nevyšliapanou cestou“. Každý si musí vyšliapať svoju vlastnú cestu, ísť tam, kde ešte ľudská noha nevkročila. Musí?

    Marek

  • Lucia

    Boze!!, co by na to povedali susedia… Vsak? Pozname to vsetci.
    Tiez si myslim, ze existuje aj mudrejsia filozofia, podla ktorej mozem zit SVOJ zivot.. :-)

  • Jarmila

    Ani by mě nenapadlo nazvat „co na to řeknou sousedé…“ filozofií. Přitom pro moje prarodiče i rodiče to byl č.1 důvod proč něco nedělat (ztišit hlas, zůstat doma, říci lež,…). A jak to ovlivnilo mě? Ohlížím se po ostatních! Nejsem si jistá, dám na jejich názory.

  • ZuzaK

    Proč to vlastně děláme? Proč neřekneme, že děláme pro sebe a své okolí to nejlepší? Lidé o nás soudí, protože o nás nic nevědí. Také jsem vyrostla v „co na to řeknou …“, ale dnes už vím, že je nejlepší s lidmi mluvit. Jen tak se rozptýlí domněnky. Většinou o nás druzí nesmýšlejí, to my sami jsme přesvědčení, že nás okolí odsuzuje. Je velká úleva si tohle uvědomit a být sám sebou :-)

  • Jana

    Jít „nevyšlapanou cestou“ chce odvahu a sílu, ale jednou se rozhodneme a nebudeme chtít jít jinudy.
    Nenechte si nikým (ani sebou samými – souhlasím se Zuzou :-)) vzít svobodu žít.

  • Michel

    Ono je to stejně všechno v naší hlavě. My si myslíme, že bychom měli dělat to či ono. A čert ví, co si myslí ostatní. A i kdyby si nakrásně mysleli, že bychom to měli dělat po jejim, jsme to ve finále stejně vždycky my, kdo se rozhodne. Takže podle koho se rozhodovat? Podle svého nejlepšího vědomí a svědomí nebo podle výrazu tváře mého okolí?

  • Tomáš

    Před chvílí jsem zaslechl pěkný příklad toho, jak se nám do hlavy dostane filozofie „Co si o nás myslí ostatní“.

    Maminka říká své dvou a půl leté dceři: Vyndej si dudlíka nebo se Ti budou ostatní smát.

    Filozofie, která pak řídí zbytek našich životů…

  • Johnny_Cmoud

    Super článek, perfektní :)