Vážně. To je o mně. Mám dny, kdy šanonuju celý den. Do managementu se chci vyšplhat (pár příček už mám za sebou), občas lezu lidem do zadku,… ale toužil jsem a toužím po jiných věcech.

Stránka o tom, jak jde vydělávat na internetu klikáním na reklamy: http://moje.napady.cz/vydelavani_na_netu

Tohle je zajímavá a myslím dost zásadní otázka. Ty jsi, Tomáši, vyrůstal za „komančů“. Já taky. Ve srovnání s dneškem nikde nic nebylo, život byl navenek poměrně šedivý. Dobře si tu atmosféru pamatuju. Lidi ale reagovali tak, že žili v jakési vnitřní emigraci. Za dveřmi svých bytů, na chatách, chalupách, na čundrech si to všechno vynahrazovali. A ta kreativita, touha po poznání, po cestách, po akci, po seberealizaci a po tom všem co mnohdy spíše tušili než viděli na západ od nás, to všechno se odehrávalo ve fantazii, ve snech.

Vysvětluje to třeba obrovskou popularitu trampingu v tehdejším Československu. Těch trampských osad, amerických jmen a písniček o všem americkém! Trampové – Češi jako poleno, ale kdyby je pozoroval nezasvěcený cizinec, musel by si myslet, že jsou to Amíci odněkud z Arizony, Texasu nebo Nevady, emigrovali do Čech a z nostalgie si trampováním připomínají domov. Tak silná byla frustrace ze všeobecné šedi a touha po úniku z ní. A protože pro většinu lidí to nešlo jinak, tak se prostě „jen“ snilo.

Dnes je všechno jinak, jako bychom se přestěhovali na jinou planetu. A tak i lidé se změnili, chovají se jinak, mají jiné hodnoty, jiný způsob uvažování.
Nemohou za to. Nejsou horší než tehdy. Člověka do značné míry utváří prostředí. Z reálného socialismu jsme skočili do reálného kapitalismu. A protože chyběla desetiletí přirozeného vývoje, kterým prošly západní demokracie, je ten náš kapitalismus ještě kapitalističtější. Jak příznačné, že ? Vždy jsme papežžtější než papež, bylo to tak i za socialismu.

A podívejme se v čem žijeme a v čem vyrůstají a utvářejí se dnešní děti. Ze všech stran od rána do večera všeobjímající masáž reklamou, konzumem, „celebritami“, žijícími si na vysoké noze. Věci,věci a zase věci. Podle toho si utváří své vzory, hodnoty a představy o životě. Materiální věci a jejich vlastnění se staly smyslem života samy o sobě. Všechno ostatní má v porovnání s tím malou hodnotu. Humanita, ideály, sny, filantropie – co to je ? O tom ještě nikdy neslyšeli. Dá se za to něco pořídit ? Třeba nový iPhone ? Že ne, no tak to soráč – nezájem, kámo.

Mluvím o většině, samozřejmě, že jsou naštěstí výjimky – „ostrůvky pozitivní deviace“. Ale styl určuje většina. A většina, to je skoro synonymum pro stádní efekt. Mají to všichni, musím to mít taky.
Na jedné straně touha po individualitě, na druhé chování v rámci stádního efektu. A to je, řekl bych, jedna z hlavních příčin tak úporného přežívání všech zastaralých systémů a struktur. Každý tuší, že je to přežité a nevyhovující, ale protože v tom „jedou“ ostatní, asi je to normální a asi bych v tom měl jet taky.

Pamatuju si, že někdy před dvaceti lety mě napadaly tytéž myšlenky, jako dnes. Někde jsem si tehdy opsal tenhle citát :
„Život je tak těžký proto, že si musíme vydělávat na věci, které by nám ho ulehčily“. A podobné. Už tenkrát mně přišlo dost absurdní chodit do práce na celou polovinu bdělého dne a dostávat za to většinou jen tolik, aby bylo na základní životní potřeby. Zdála se mně nesmyslná spousta dalších věcí, jejichž existence se dnes začíná pomalu, ale jistě (občas i rychle) zpochybňovat. Jenomže když jsem se s těmi myšlenkami tehdy někomu svěřil, byl jsem za asociála a za blázna. A tak myšlenky zůstaly v hlavě, abych nevyčníval z davu. Stádo zvítězilo.

Myslím, že právě proto mají „staré struktury“ tak tuhý kořínek. Těžko jsme si z hlav vyháněli socialistické myšlení a chování, stejně těžko to teď jde s tím kapitalistickým a materialistickým. Blýská se ale na lepší časy. Tuhle jsem četl, že jistý vážený univerzitní profesor těžce brojí proti všem oficiálním strukturám včetně existence států na současném nacionálním základu. Prý by lidé měli tvořit přirozené správní celky podle úplně jiných kritérií – např. podle svých zájmů. Severní Čtenářsko, Spojené Zpěvácko, Střední Hokejisticko…